Jedním z témat červencové odborné diskuse v TV Zemědělec byly problémy zdraví dojnic. Pozvání k otázkám zdraví krav v chovech přijal doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., přednosta klinické laboratoře pro velká zvířata na fakultě veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Popsal nejčastější choroby dojnic, zásady prevence jejich vzniku i možnou terapii.
Na otázky o nejčastějších chorobách dojnic v našich stádech a souvislosti metabolických poruch s dalšími onemocnění, jako je mastitida či poškození paznehtů dojnic, odpověděl, že nejzávažnějšími poruchami zdraví jsou tzv. produkční choroby.
V průběhu celého mezidobí má dojnice rozdílné nároky na výživu a kritickým obdobím pro vznik produkčních chorob je období přípravy na porod, období porodu a puerperia až po několik týdnů laktaci. Tehdy se nejčastěji objeví chyby ve výživě krav. V období přípravy na porod je to syndrom ztučnění krav a steatóza jater, ale také různé karence například selenu, mědi, vitamínu E, betakarotenu i fosforu. V době porodu může dojít k retenci placenty, porodní paréze, subklinické hypokalcemii, steatóze jater a může pokračovat karence stopových prvků a vitamínů. V období rozdojování se vyskytuje negativní energetická bilance (NEB), nastává lipomobilizační syndrom, steatóza jater, vzniká ketóza.
Velmi častá je subakutní bachorová acidóza (SARA), která vzniká při zvýšeném příjmu rychle degradovatelných sacharidů a při nevyhovující struktuře krmné dávky, často když dojnice přebírají krmnou dávku. Důsledkem bývá zhoršující se zdravotní stav paznehtů, nárůst počtu somatických buněk v mléce a vyšší výskyt mastitid.
Negativní energetická bilance může přetrvávat několik týdnů po porodu a záleží na kondici krávy před porodem a na její žravosti, tedy schopnosti zvyšovat příjem sušiny krmné dávky v poporodním období. Ketóza se vyskytuje hlavně prvních šesti týdnů laktace a většinou probíhá jako onemocnění subklinické. Subklinická ketóza vede ke snížení produkce mléka, významně narušuje plodnost a zvyšuje výskyt endometritid a mastitid.
Další otázky zněly: Kde dělají chovatelé, ošetřovatelé nejvíce chyb? Prevence je vždy levnější a často účinnější než terapie. Jak tedy zabránit vzniku produkčních chorob?
Z prevencí se musí začít již na konci minulé laktace a v období stání na sucho. Krmná dávka musí být vyrovnaná, hygienicky nezávadná s optimální strukturou. Je nezbytné udržet optimální kondici krav na konci laktace a v době stání na sucho a zabránit zhoršení kondice v poporodním období.
K dispozici jsou ale také různá aditiva a doplňky krmné dávky, které mohou pomoci zvládnout poporodní období, jako jsou glukóza, propionát vápenatý, propylenglykol, chráněné tuky, přípravky na bázi kvasinek Saccharomycaes cerevisiae, obdukovaná močovina, obdukované aminokyseliny, betakaroten, vitamín E.
Vzali si již chovatelé k srdci rady ze seminářů, konferencí apod., snížila se frekvence výskytu produkčních chorob?
Produkční choroby dojnic se v chovech stále vyskytují, ale pokrok ve výživě je značný a podmínky ustájení krav se neustále vylepšují. Chovatelé využívají různé senzory pro zjišťování příjmu krmiva a přežvykování. Doc. Illek řekl, že je v tomto směru optimistický, že situace ve zdraví dojnic chovatele zajímá a snaží se jí vylepšit.*
Více na TV Zemědělec.
