Proč je cirkularita krmiv důležitá

Uživit předpokládaných 9,7 miliardy lidí do roku 2050 vyžaduje zásadní zlepšení efektivity využití zdrojů. Krmiva pro hospodářská zvířata již tvoří přibližně 45 % celkových emisí skleníkových plynů v sektoru. Oběhovost (cirkularita) krmiv – znovuvyužití živin z materiálů nehodících se pro lidskou spotřebu – nabízí vědecky podloženou cestu, jak uspokojit globální poptávku po bílkovinách, aniž by se zvětšovala plocha, spotřeba vody nebo energie.

Oběhové krmné systémy přetvářejí organickou hmotu na vysoce kvalitní složky, které nahrazují nové suroviny.

Získávaní bílkovin a tuků v podobě zpracovaných nepoživatelných vedlejších živočišných produktů brání tomu, aby miliony tun organického odpadu skončily na skládkách.

Analýzy životního cyklu ukazují, že bionafta z živočišných tuků dosahuje o 79 až 86 % nižších emisí skleníkových plynů než motorová nafta. Živočišné bílkoviny poskytují stravitelné aminokyseliny, vápník a fosfor, zatímco živočišné tuky dodávají koncentrovanou energii a zvyšují přijatelnost krmiva.

Rostlinné vedlejší produkty dále uzavírají živinové cykly.

• Sójový šrot – vedlejší produkt výroby oleje – poskytuje vyvážený profil aminokyselin a vysokou stravitelnost.
• Sušené obilné zbytky z destilace (DDGS – Dried Distillers Grains with Solubles, výpalky), vedlejší produkt výroby bioethanolu, vracejí živiny zpět do krmného řetězce. Začlenění DDGS v množství 15 až 20 % do krmných dávek pro prasata může snížit uhlíkovou stopu vepřového masa o 8 až 12 %. Oba přístupy snižují závislost na plodinách vhodných pro potravinářské účely a umožňují efektivnější využití obdělávatelné půdy.

Účinnost krmiva, zpracování a oběhovost

Poměr konverze krmiva (FCR) je přímo spojen s dopadem na životní prostředí: každé zlepšení o 10 % snižuje emise hospodářských zvířat přibližně o 7 až 10 %. Kombinace živočišných a rostlinných vedlejších produktů optimalizuje rovnováhu aminokyselin a stravitelnost živin, zlepšuje retenci dusíku a snižuje ztráty při vylučování. Odhaduje se, že nahrazení 15 % energeticky bohatých krmných plodin rafinovanými materiály by mohlo globálně ušetřit přibližně 28 milionů hektarů zemědělské půdy a 138 km³ vody.
Zisky v oběhovosti závisí nejen na složení, ale také na účinnosti zpracování – na tom, jak efektivně jsou živiny přeměněny na stabilní, dobře stravitelné pelety. Trvanlivost pelet, tvorba jemných částic a tepelná poškození ovlivňují obnovu živin a následný výkon.
Výzkum stanovil mechanistický základ pro pomůcky zajišťující účinnost vlhkého mletí, které využívají povrchově aktivní látky. Bylo prokázáno, že technologie založené na tenzidech mohou zlepšit pronikání vlhkosti, přenos tepla a želatinaci škrobu během kondicionování. Tato zlepšení zvyšují index odolnosti pelet (PDI) a snižují množství jemného materiálu.

Model bezpečné cirkularity

Zpracování ukazuje, jak se setkávají recyklace odpadu a bezpečnost potravin. Tepelné zpracování ničí patogeny, jako jsou Salmonella a Campylobacter, a vytváří mikrobiologicky bezpečné proteiny a tuky. Přesto může kontaminace po zpracování během skladování nebo přepravy ohrozit bezpečnost. Dezinfekční prostředky pro krmiva prokazatelně potlačují Salmonella typhimurium po dobu alespoň 14 dnů a udržují nízkou mikrobiální zátěž v krmivu a krmných složkách. Taková opatření podtrhují výhody oběhovosti a zároveň zajišťují kvalitu krmiv a zdraví zvířat.

Podrobněji v Krmivářství 1/2026.

Zdroj: AllAboutFeed 10/2025

Ing. Josef Svoboda, CSc.

Kontakt: post4me@seznam.cz