Je nemožné uceleně popsat v krátkém příspěvku cokoliv konkrétního z výživy koní, natož z obrovsky rozsáhlého oboru petfood. Tak snad jen úvaha o spolupráci chovatelů koní s prodejci krmiv. Před výrobci krmiv a jejich spolupracovníky pohybujících se mezi chovateli koní je ještě mnoho obtížné práce. Snad je sportovní i chovatelské úspěchy v sezoně roku 2019 posunou o kus dopředu.
V názorech na krmení koní panují dva extrémy. První praví, že koni stačí luční seno, pastva a oves. Všechny živiny, makro- i mikroprvky, vitamíny a další biologicky účinné látky pro ně jsou něčím zbytečným a jakýkoliv pokus o přátelskou debatu na toto téma je předem odsouzen k nezdaru. Jak už to bývá, druhý extrém je pravým opakem. Koupím koni cokoliv, co prošlo reklamou, zaujalo mě nadnesenými superlativy a hlavně, co je zaoceánského původu. Atraktivní balení je také dobrou podporou. U dávkování pak platí – čím víc, tím líp.
Těžko říct, co vlastně doplňková krmiva pro koně skutečně prodává. Značka, země původu, komponentní složení, obsah hlavních živin nebo minerálních a biologicky účinných látek? Rozhodně to není ekonomika směsí, tedy co nejvyšší koncentrace živin za co nejlepší cenu. Na našem trhu mají významnou pozici právě krmiva se značně balastním složením, protože vycházejí v přepočtu na kilogram relativně levně, i když spíše zdánlivě. Který chovatel koní si spočte, že základní část živin (dusíkaté látky, energie, vláknina, vápník a fosfor) krmné dávky dostane nejlevněji z pastvy, sena, siláže a jádra? Který pochopil význam slova doplňková krmná směs v tom smyslu, že doplňuje živiny, které v objemné části krmné dávky buď chybí, nebo jsou špatně využitelné? A že čím vyšší je obsah biologicky účinných látek, minerálií i vysoce využitelných bílkovin včetně optimálního obsahu a poměru esenciálních aminokyselin, tím vyjde směs v reálném hodnocení levněji. Pravda je, že takových chovatelů koní je u nás poskromnu. Někdo se shání po biotinu, selenu, sirných komplexech typu Alavis nebo Geloren, ostropestřeci a podobně.*
Ing. Martin Mohelský
Podrobněji v časopisu Krmivářství 1/2019.