26.04.2004 | 08:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Producenty znevýhodňuje výkup

Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták patří mezi nejstabilnější podniky ve zlínském regionu zaměřené na produkci mléka. Od počátku 90.letech nijak zásadně nezměnilo strukturu ani orientaci své výroby a daří se mu hospodařit a zavádět nové technologie s minimální podporou státu. Není přitom v lehké pozici už právě kvůli svému právnímu statutu. Jako družstvo vlastníků je povinno splácet podíly svým oprávněným osobám.

Zvýšení efektivity

„Už před transformací zemědělství se náš podnik zaměřil na živočišnou výrobu, především na chov dojnic, a u toho jsme už zůstali navzdory všem obtížím, kterým jsme od počátku devadesátých let museli v různých obdobích čelit,“ představil nám předseda družstva ing.Milan Zavrtálek ve zkratce historii podniku.
„I když jsme nezměnili zaměření naší zemědělské produkce a v podstatě ani její rozsah, přesto jsme určitými změnami prošli,“ vysvětluje dále. „Především jsme naši výrobu zefektivnili. To se projevilo jednak ve výrazném snížení počtu zaměstnanců a dále ve sjednocení našich chovných stanic. Původně jsme měli tři. Ve Fryštáku, Vitové a Lukovečku. Postupně jsme však umístnili celý náš chov na ústřední farmu ve Fryštáku a ostatní dvě stanice jsme zrušili. To nám přineslo velké úspory.“

Modernizace bez dotací

Nyní ve Fryštáku chovají 1150 kusů skotu, z toho 630 dojnic. Vlastní chov je kompletní a zahrnuje také jalovice a telata. Vše je soustředěno v několika velkých moderně zařízených halách. Doplňkový je zde chov osmdesáti kusů prasnic s uzavřeným obratem stáda.
Také zdejší farma prošla v posledních letech dílčími změnami. V čem spočívaly, nám popsal hlavní zootechnik Petr Kaňovský: „Z vlastních zdrojů jsme zmodernizovali všechna zařízení v podniku tak, aby získala nové licence a prošla veterinářskými kontrolami. Zatím se nám daří požadované evropské normy naplňovat, ale stále máme co zlepšovat a na čem dále pracovat. Zvláště, pokud chceme udržet náš chov v jeho dosavadním rozsahu.“
Jak nám dále prozradil, rozsáhlé úpravy zvládli zatím bez významnějších státních dotací či finančních podpor z předvstupních programů Evropské unie.
Inovace ušetřily podniku také pracovní síly. Zatímco v roce 1991 v živočišné výrobě na všech třech farmách pracovalo dohromady 135 lidí, dnes stejnou práci zvládá jen 26 pracovníků. O zdejší produktivitě práce svědčí i fakt, že na směně u hovězího dobytka pracuje jen šest až sedm lidí.

Mléčné kvóty

Podnik má přidělenu mléčnou kvótu 4.800 tis. litrů mléka. Tato kvóta má planost vždy dvanáct měsíců, od dubna do dubna. ZDV Fryšták ji přitom zatím naplňuje přibližně jen z 90%. Snaha je naplnit ji na 100%, případně další kvótu přikoupit.
S čím však podle hlavního zootechnika Petra Kaňovského nemohou být producenti mléka v České republice být příliš spokojeni, je finanční politika mlékáren a jejich systém výkupu. Zejména jim vadí, že mlékárny neplatí svým dodavatelům za kilogramy jednotlivých složek v mléce, tedy za tuky či bílkoviny, ale pouze za celkový objem mléka. Tento systém tak zatím stále zůstává odlišný od praxe v zemích Evropské unie.
„Mlékárny nám v podstatě platí za mléčnou vodu,“ vysvětluje Petr Kaňovský podstatu problému s mírnou nadsázkou. Současně dodává, že věří ve změnu této nevýhodné politiky po vstupu do Evropské unie.

Holandská genetika

„Před lety jsme najeli na holandskou genetiku, ve které dodnes pokračujeme, ale pro srovnání používáme také americkou a německou genetiku,“ uvádí Petr Kaňovský. „Právě holandská genetika zajišťuje vysokou kvalitu jednotlivých složek v mléce. Jenže v Holandsku politika výkupu mléka vypadá tak, že nejprve se zaplatí kilogramy tuku a bílkovin a přebytečné litry se odečítají. U nás se složky neplatí nebo jen minimálně. Není to ale politika státu, ale spíše zpracovatelů mléka, kteří by jeho hlavní složky chtěli vykupovat velmi levně.“
Přesto chovatelé hovězího dobytka očekávají ještě další změny ve finanční politice po vstupu do unie. Nejen tedy změnu systému výkupu.
„Roste tlak na snížení základní ceny mléka,“ vysvětluje předseda družstva Milan Zavrtálek. „Její pokles nám ale bude vyrovnávat takzvaná kompenzační platba. Alespoň tak to předpokládají pravidla schválená pro několik nejbližších let. Takže uvidíme.“

Přidružená výroba

Provozní náklady ZDV Fryšták výrazně snižuje jeho rostlinná a především přidružená výroba. „Bez té bychom se neobešli,“ přitakává předseda družstva a dodává, že rostlinná výroba spočívá především ve vlastní produkci krmiva. V hlavním areálu ve Fryštáku jsou zásoby krmiva nejen uskladněny v senážních jamách, ale družstvo zde má také vlastní míchárnu, čímž opět šetří vstupy do živočišné výroby.
Podnik hospodaří na téměř 1250 ha, převážně v bramborářské oblasti označované jako B1. Část produkce rostlinné výroby směřuje do dvou vlastních obchodů a také do vlastní pekárny ve Fryštáku.
„Součástí naší přidružené výroby je také sušárenství, které má ve zdejším kraji dlouholetou tradici,“ říká dále předseda družstva Milan Zavrtálek. „Dnes je ale jen okrajovou záležitostí. Jde v podstatě pouze o to, zde sušárenství udržet.“
Ještě osmdesátých letech byl přitom podnik ve Fryštáku servisní organizací v oblasti sušárenství pro celou Moravu, Slovensko a východní Čechy. Odvětví však v následujících letech prošlo výrazným útlumem a dnes se jen pozvolna obnovuje.
„Repasujeme nyní některá naše sušárenská zařízení a musím říci, že je to celkem solidní oblast podnikání, které se nám vyplácí,“ prozrazuje předseda družstva. Naproti tomu dřevovýroba je spíše jen sociálním program na udržení zaměstnanosti a příliš se družstvu nevyplácí.
„Hlavním předmětem naší činnosti ale zůstává především produkce mléka,“ dodává Milan Zavrtálek závěrem. „Orientaci na určité odvětví nelze v zemědělství tak snadno měnit podle toho, co je zrovna nejlukrativnější. Jestliže jsme v posledních letech vše přizpůsobili orientaci na chov dojnic a produkci mléka, hodláme v tom pokračovat.“

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down