U 107 podniků s chovem dojených krav (průměr 572 krav) v ČR byly za rok 2017 zjištěny průměry následujících hlavních výrobních ukazatelů: dojivost na krávu 8507 litrů mléka, obsah tuku a bílkovin v mléce 3,94 a 3,50 %, březost po první inseminaci krav a jalovic 60,7 a 41,2 %, věk při prvním otelení 784 dnů, délka servis periody a mezidobí 111 a 394 dnů, obměna stáda (vyřazování) krav 34,1 % a úhyn telat do odstavu 5,1 %. Zjištěná variabilita ukazatelů poukazuje na možnosti dalšího zlepšování dosahovaných výsledků. Uvedené a další ukazatele jsou stručně analyzovány z hlediska velikosti stád, plemenné příslušnosti krav, obměny stáda a výrobní oblasti. Zjištěné výsledky jsou doplněny stručnými údaji ČSÚ o chovu dojených krav v podnicích právnických a fyzických osob a několika českými a unijními daty o mezinárodním obchodu se syrovým mlékem.
Výsledky hodnocení výrobních výsledků produkce mléka u souboru 107 podniků rok 2017 potvrdily vysokou průměrnou dojivost (téměř o 300 litrů vyšší než byl průměr ČR) a poměrně vysokou variabilitu většiny dalších ukazatelů, z níž lze usuzovat na možnosti dalšího zlepšování ekonomických výsledků. Jedná se především o výživu a krmení, plodnost, zdravotní stav a obměnu stáda krav. Tyto možnosti většina chovatelů dojených krav v ČR dobře zná a v praxi v rámci možností úspěšně uplatňuje. Svědčí o tom i průměrná užitkovost krav. Dva z významných faktorů však mohou chovatelé ovlivnit minimálně, popř. nemohou ovlivnit vůbec. Prvním jsou stále více kolísající nákupní ceny mléka, druhým pak pozvolné dlouhodobé změny klimatu a krátkodobé nepředvídatelné prudké lokální změny počasí.
Ke zlepšení aktuální méně uspokojivé situace v sektoru mléka měla být realizována známá a v řadě materiálů specifikovaná opatření. Patří mezi ně např. následující „příležitosti“ uvedené ve strategii resortu MZe ČR s výhledem do roku 2030 (MZe, 2016):
- pokračující specifické podpory producentům mléka;
- rozšíření chovu dojeného skotu v podhorských a horských oblastech s krmivovou základnou na trvalých travních porostech s uplatněním ekologického zemědělství;
- další rozvoj zpracování produkce v podnicích, využití „krátkých řetězců“ a odbytových organizací;
- zvýšení poptávky – zlepšení stravovacích návyků obyvatelstva;
- vytvoření národních (soukromých) systémů kvality, resp. zapojení do nadnárodních systémů kvality;
- rozvoj odbytových organizací a koncentrace nabídky;
- vyšší míra propojení výzkumu s chovatelskou praxí.*
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718 a byl odborně recenzován.
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.1;
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.1;
Ing. Jiří Burdych, MBA1,2
1VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves;
2VVS Verměřovice, s. r. o.
Kontakt: kvapilik.jindrich@vuzv.cz
Kompletní článek najdete v Krmivářství 4/2018