20.07.2018 | 09:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Produkce a zpracování mléka v roce 2017 v ČR

U 107 podniků s chovem dojených krav (průměr 572 krav) v ČR byly za rok 2017 zjištěny průměry následujících hlavních výrobních ukazatelů: dojivost na krávu 8507 litrů mléka, obsah tuku a bílkovin v mléce 3,94 a 3,50 %, březost po první inseminaci krav a jalovic 60,7 a 41,2 %, věk při prvním otelení 784 dnů, délka servis periody a mezidobí 111 a 394 dnů, obměna stáda (vyřazování) krav 34,1 % a úhyn telat do odstavu 5,1 %. Zjištěná variabilita ukazatelů poukazuje na možnosti dalšího zlepšování dosahovaných výsledků. Uvedené a další ukazatele jsou stručně analyzovány z hlediska velikosti stád, plemenné příslušnosti krav, obměny stáda a výrobní oblasti. Zjištěné výsledky jsou doplněny stručnými údaji ČSÚ o chovu dojených krav v podnicích právnických a fyzických osob a několika českými a unijními daty o mezinárodním obchodu se syrovým mlékem.

Výsledky hodnocení výrobních výsledků produkce mléka u souboru 107 podniků rok 2017 potvrdily vysokou průměrnou dojivost (téměř o 300 litrů vyšší než byl průměr ČR) a poměrně vysokou variabilitu většiny dalších ukazatelů, z níž lze usuzovat na možnosti dalšího zlepšování ekonomických výsledků. Jedná se především o výživu a krmení, plodnost, zdravotní stav a obměnu stáda krav. Tyto možnosti většina chovatelů dojených krav v ČR dobře zná a v praxi v rámci možností úspěšně uplatňuje. Svědčí o tom i průměrná užitkovost krav. Dva z významných faktorů však mohou chovatelé ovlivnit minimálně, popř. nemohou ovlivnit vůbec. Prvním jsou stále více kolísající nákupní ceny mléka, druhým pak pozvolné dlouhodobé změny klimatu a krátkodobé nepředvídatelné prudké lokální změny počasí.

Ke zlepšení aktuální méně uspokojivé situace v sektoru mléka měla být realizována známá a v řadě materiálů specifikovaná opatření. Patří mezi ně např. následující „příležitosti“ uvedené ve strategii resortu MZe ČR s výhledem do roku 2030 (MZe, 2016):

  • pokračující specifické podpory producentům mléka;
  • rozšíření chovu dojeného skotu v podhorských a horských oblastech s krmivovou základnou na trvalých travních porostech s uplatněním ekologického zemědělství;
  • další rozvoj zpracování produkce v podnicích, využití „krátkých řetězců“ a odbytových organizací;
  • zvýšení poptávky – zlepšení stravovacích návyků obyvatelstva;
  • vytvoření národních (soukromých) systémů kvality, resp. zapojení do nadnárodních systémů kvality;
  • rozvoj odbytových organizací a koncentrace nabídky;
  • vyšší míra propojení výzkumu s chovatelskou praxí.*

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718 a byl odborně recenzován.

 

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.1;

Ing. Jan Syrůček, Ph.D.1;

Ing. Jiří Burdych, MBA1,2

1VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves;

2VVS Verměřovice, s. r. o.

Kontakt: kvapilik.jindrich@vuzv.cz

Kompletní článek najdete v Krmivářství 4/2018

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down