Produkce biomléka s certifikací A2

Chovatelé Alena a Petr Zaoralovi vsadili na plemeno normande a A2 mléko. Jejich cesta se ukazuje jako správná z hlediska zvyšující se poptávky po jejich mléčných produktech, ale i proto, že mají farmu komu předat.

O farmě Petra Zaorala a jeho manželky Aleny v Čabové nedaleko Moravského Berouna bylo již napsáno v českých zemědělských médiích mnoho.  Počátky jejich hospodaření se datují do roku 1993, kdy po privatizaci státního statku získali do nájmu 180 hektarů luk a pastvin a odkoupili 48 strakatých krav. Zhruba 180 hektarů půdy za pět let zatravnili, převáděli stádo na holštýnské plemeno.

Příznivý genotyp A2A2

Je známo, že mléko od krav normande má vyšší obsah bílkovin a velmi vysoký podíl BB kapakaseinu,  a β-kaseinu A2, mléko má také ideální poměr vápníku k fosforu a všechny tyto faktory vedou k významném zvýšení výtěžnosti při výrobě sýrů.

A2 mléko se v posledních letech stává jedním z nejdiskutovanějších trendů. Zájem vychází z genetické odlišnosti β-kaseinu: u krav s genotypem A2A2 se při trávení netvoří peptid BCM-7, který je u části populace spojován s trávicími obtížemi. Řada studií proto zkoumá, zda může být A2 mléko lépe snášeno lidmi citlivými na běžné mléčné bílkoviny. Dosavadní výzkumy naznačují možné pozitivní vlivy na střevní mikrobiom i subjektivní pocity po konzumaci. Z technologického hlediska však A2A2 mléko zaujalo – některé práce ukazují příznivé vlastnosti při výrobě jogurtů či sýrů, například rovnoměrné srážení nebo stabilní kvalitu. Pro chovatele jde zároveň o atraktivní šlechtitelský směr, protože genotyp A2A2 není spojován s poklesem mléčné užitkovosti.

O kvalitách A2 mléka je přesvědčena také Sixtine Personová z francouzské šlechtitelské společnosti Synetics, která farmu Zaoralových pravidelně navštěvuje a hodnotí plemenná zvířata.

Regenerativní pastva

Krávy chované v okolí Čabové chodí denně na pastvu ale ne ledajakou. Již dvě sezóny sbírají Zaoralovi zkušenosti v systému regenerativní pastvy. „První rok jsme velikost oplůtků odhadovali, obvykle jsme měnili hrazení každý den, zmenšovali nebo zvětšovali kravám prostor. Nyní už to má táta v oku,“ popsala Věrka Zaoralová a dodala, že porosty po dvou letech zhoustly.

Zájem o regenerativní pastvu obecně vzrůstá. Podle průkopníků tohoto směru jde o systém hospodaření, který nevyčerpává půdu, ale aktivně ji obnovuje a zlepšuje její kvalitu. Základem regenerativní pastvy je napodobování přirozených pohybů divokých stád. Zvířata se soustředí na menší ploše a po krátkém pobytu (typicky 1 až 3 dny) se přesouvá na další pozemek. Klíčové je následné dlouhé regenerační období – plocha pastviny odpočívá 30 až 90 dnů, než se na ni zvířata vrátí. Tato rotace vytváří příznivý cyklus: Intenzivní spásání stimuluje růst, zvířecí výkaly obohacují půdu o organickou hmotu a živiny, sešlapávání zapracovává organický materiál do země a vytváří půdní mikroklima. Regenerativní pastva prokazatelně zvyšuje obsah humusu v půdě, což zlepšuje mimo jiné i schopnost půdy zadržovat vodu. Chovatelé hlásí také vyšší výživnou hodnotu porostů.

Mléčné výrobky pod značkou A2

Od tohoto roku jsou již všechny krávy ve stádě Zaoralových producentky A2 mléka. Z významné části nádoje vyrábí Alena Zaoralová v malé domácí mlékárně čerstvé mléčné výrobky,  polotvrdé sýry a tvaroh. Jejich chuť je nepopsatelně dobrá a tyto výrobky nacházejí uplatnění (kromě běžné populace spotřebitelů) také u lidí s potravinovou intolerancí. Větší část nadojeného mléka putuje jako bio do mlékárny Olma.

Mléčné výrobky si lze zakoupit non-stop na farmě v Čabové. Prodejna je pod dohledem kamer a zákazníci ji mohou navštěvovat třeba i v noci. Spočítají si sami útratu a peníze nechávají ve speciálně upraveném úložném trezoru.  

Celou reportáž najdete v Našem chovu 1/2026.