29.01.2009 | 07:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Produkce zvířat a vnější prostředí

Užitkovost, zdravotní stav a pohoda zvířat jsou bezesporu ovlivňovány bioklimatologickými faktory. Intenzita osvětlení, doba slunečního svitu nebo roční období k nim rozhodně patří. Významný vliv mají tyto faktory zejména na správný růst a vývoj organismu. Například u telat o jeho úspěšném průběhu dokonce rozhoduje i poloha ustájovacích boxů vůči světovým stranám.

Vliv bioklimatologických faktorů na produkční ukazatele a zdravotní stav hospodářských zvířat byl předmětem 23. ročníku vědecké konference s mezinárodní účastí nesoucí název Aktuální otázky bioklimatologie zvířat 2008. Tu pravidelně poslední měsíc v roce pořádá Česká bioklimatologická společnosti při České akademii věd a Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves, ve spolupráci s brněnskou pobočkou Československé Biologické společnosti.

Roční období a přírůstky Třiadvacátý ročník konference, na kterém vystoupila řada českých a slovenských vědců, přinesl mnoho zajímavých poznatků. Například kolektiv pod vedením Doc. Ing. Oldřicha Doležala, DrSc. se spolupracovníky Ing. Stanislavem Staňkem, Dis. a Ing.Veronikou Průšovou, z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves, na konferenci zveřejnili výsledky studie, která se zabývala vlivem ročního období na intenzitu růstu a zdravotní stav telat odchovaných ve venkovních skupinových boxech.
Ustájení telat ve venkovních skupinových boxech je podle autorů velmi progresivní metodou a při využívání poznatků s osvojením si zásad správné chovatelské praxe dává předpoklady pro dosahování vysoké úrovně přírůstků živé hmotnosti telat. V průběhu roku ale mohou být při pravidelném vážení pozorovány rozdíly ve výsledcích odchovu v závislosti na různých ročních obdobích. Příčiny těchto rozdílů mohou být podle autorů studie způsobeny řadou faktorům, zejména působením nízkých a vysokých teplot na organismus mláděte. Vlastní adaptace na ně se projevuje rozdílnou intenzitou růstu a odolností proti onemocněním respiračního a trávicího traktu. To bylo zjištěno na základě tříletého sledování na vybrané farmě s chovem dojeného skotu, do kterého bylo zařazeno 840 telat (holštýnského a českého strakatého plemene) o počáteční hmotnosti 90 kg (odchovávaných ve venkovních skupinových boudách). Telata byla sledována jak v zimním, tak letním období po dobu minimálně 90 dní, přičemž výživa a technika krmení byla po celou dobu šetření neměnná.
Jak dále uvádí, z výsledků pokusu jsou zřejmé rozdíly v odchovu v letním a zimním období. Průměrné denní přírůstky v zimním období totiž byly o 8,5 % vyšší než v letním období, kdy byl navíc pozorován i vyšší výskyt respiratorních onemocnění. Adaptační mechanismy telat vůči nízkým teplotám jsou totiž efektivnější než vůči teplotám vysokým, které nastávají v letních měsících. V létě je proto nejlepším řešením umístit venkovní skupinové boxy tak, aby telata měla zajištěna dostatečný stín. Zapomínat by se nemělo také na zajištění dostatečného množství nezávadné napájecí vody.

V zimě na jih, v létě na sever V další studii se tito autoři pokoušeli vyhodnotit vliv expozice venkovního individuálního boxu v průběhu roku na intenzitu růstu a zdraví telat. V experimentu bylo sledováno celkem 452 telat, která byla odchovávána ve dvou různě exponovaných řadách venkovních individuálních boxů. První z nich byla exponována na sever a druhá na jih. Posuzován byl vliv teplot, respektive oslunění v průběhu roku a v jednotlivých měsících.
Výsledky pokusu poukazují na průkazný vliv oslunění na růst telat. U zvířat, která byla v letním období ustájena v boxech exponovaných na jih (kde doba slunečního svitu dosahuje až 270 h za měsíc), došlo k poklesu intenzity růstu a rovněž častějšímu postižení respiračními a alimentárními onemocněními (jejich výskyt byl dvojnásobný oproti boxům exponovaným na sever). Naopak u telat umístěných v boxech exponovaných na sever byly v letním období zaznamenány nadprůměrné přírůstky hmotnosti. V zimním období byly naopak přírůstky vyšší u zvířat v boxech otočených na jih. Severně exponovaná telata v zimním období navíc trpěla více alimentárními a respiratorními onemocněními.
Nejlepším řešením by tedy podle autorů bylo variabilní umístění boxů v průběhu celého roku. Zatímco v létě je pro telata nejvýhodnější severovýchodní a východní expozice, v zimě zase expozice jižní a jihozápadní. Tak se telata mohou s extrémními teplotami daleko lépe vypořádat.

Zvýšená intenzita osvětlení nemá význam Další zajímavý příspěvek pocházel od Ing. Oldřicha Toufara a Ing. Jana Dolejše, CSc. také z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves. Ti ve svém pokusu ověřovali fyziologické možnosti dojnic reagovat na zvýšenou intenzitu osvětlení stájového prostoru, která je vysoko nad rámec požadavků ČSN. (Osvětlování v zemědělských provozech). Současně s vyšší intenzitou byla zvířatům prodloužena i délka doby osvětlení na 15 hodin.
Pokus probíhal ve speciálně připraveném objektu, ve kterém byla realizována nezbytná organizační a technologická opatření pro jeho správný průběh. Do pokusu byly zařazeny dojnice na čtvrté laktaci s průměrnou užitkovostí v předcházející laktaci 12 642 kg mléka. Pokus byl rozdělen do tří etap, přičemž první z nich byla „návyková“. V té byly dojnice vystaveny osvětlení 100 lx po dobu 15 hodin. V druhé etapě se osvětlení zvýšilo na 250 lx a ve třetí etapě dokonce na 400 lx. Každá z etap přitom trvala 28 dní, přičemž stájová teplota, rychlost proudění a relativní vlhkost vzduchu se udržovaly stájovou klimatizací na hranici optima.
Jak ukazují výsledky této studie, zvýšení intenzity stájového osvětlení u vysokoužitkových dojnic nad doposud preferované hranice intenzity osvětlení na úroveň 262,7 lx v druhé etapě nemělo v porovnání s návykovou etapou téměř žádný vliv na množství nadojeného mléka. Nádoj se zvýšil jen o 0,6 %, tedy zhruba o 0,35kg mléka na kus a den. Ve třetí etapě pokusu, kde byla zvířata vystavena intenzitě osvětlení 422,8 lx, byl nárůst užitkovosti vyšší o 2,2 %, tedy o 1,15 kg mléka na kus a den. Množství spotřebovaného krmiva nebylo změnou intenzity stájového osvětlení ovlivněno. U druhé etapy pokusu byl jeho příjem vyšší pouze o 0,8 kg/kus/den, u třetí etapy o 2 kg/kus/den. Zvýšení intenzity osvětlení nemělo žádný vliv ani na etologické projevy dojnic. Podle autorů je tedy ekonomický přínos vzhledem k nezbytným nákladům do stájové osvětlovací techniky na samé hranici rentability.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down