Současná intenzivní produkce prasat vycházející z předpokladů daných kvalitou genomu nových linií prasat má a v blízké budoucnosti bude mít řadu vážných limitů, které bude nutno řešit s ohledem na tlak spotřebitelské veřejnosti. Kromě wellfare to bude především problematika snižování ztrát v důsledku infekčních i neinfekčních chorob.
Jestliže dnes hlavní pozornost poutají infekční choroby, lze očekávat, že ve stádech prostých ekonomicky významných infekčních onemocnění bude tato problematika méně významná a bude se zvyšovat pozornost směrem k produkčním chorobám. Pokud produkční choroby byly až dosud druhořadé z hlediska ztrát v produkci (především procentem úhynů), je to jenom proto, že infekční choroby naprosto překrývaly vše ostatní.
Produkční choroby prasat jsou onemocnění, která většinou souvisejí s vysokou rychlostí růstu, nízkou kvalitou krmiv, nedokrmováním nebo překrmováním prasat, karencí vitamínů a minerálních látek a některými dalšími faktory. Zdá se, že jedním z největších problémů je právě velmi vysoká rychlost růstu prasat, počínaje jejich narozením a konče jejich dospíváním. Počátek těchto problémů souvisí také se skutečností, která je dána velmi početnými vrhy živě rozených selat přesahující počet struků matky. To vytváří velký tlak na chovatele a potřebnou péči, kterou musí věnovat novorozeným selatům během prvních 36-48 hodin po narození. Příjem kolostra je u jednotlivých selat nerovnoměrný už jen proto, že selata narozená jako první ve vrhu mají možnost sání s několikahodinovým předstihem před sourozenci, která se rodí naposledy. Tato selata mají proto menší šanci získat potřebný objem kolostra do ukončení jeho produkce. Musíme tedy předpokládat, že selata v jednom velmi početném vrhu (15 a více selat) jsou vybavena potřebnými imunoglobuliny i specifickými protilátkami v rozdílném množství stejně tak jako v případě přirozené obranyschopnosti na základě příjmu bílých krvinek (lymfocytů) z kolostra vlastní matky. Následně pak dochází k intenzivnímu růstu, který koreluje s původní porodní hmotností. Růstové křivky jednotlivých selat v jednom vrhu jsou různě strmé, spojíme-li hmotnost při narození a při odstavu. Při odstavu ve 28 dnech věku tak některá selata dosahují hmotnosti více než 12 kg, zatímco nejslabší selata ve vrhu jsou o více než polovinu lehčí (5,5 kg). Tento rozdíl zná každý chovatel, nemusí si však uvědomit jeho skutečné dopady pro každého jedince v daném vrhu.
Více se dočtete v článku profesora MVDr. Jiřího Smoly, CSc., který najdete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.*
