Množství vyrobených krmných směsí je indikátorem výkonnosti živočišného sektoru. Příspěvek představuje země EU z hlediska významu podle objemu výroby krmných směsí pro kategorie skot, prasata a drůbež. Nabízí také srovnání s Českou republikou.
Výroba krmných směsí a s tím spojená živočišná výroba je závislá na mnoha faktorech. Především jde o socioekonomické faktory, od nichž se odvíjí spotřeba masa ve společnosti. Snižující se spotřeba masa v poslední době však spíše odráží negativní postoje části společnosti ke konzumaci masa. Některá zdravotní doporučení rovněž ke zvýšené spotřebě masa nepřispívají. Nelze také opomenout ani zlepšenou konverzi krmiv moderními plemeny hospodářských zvířat. Samostatnou kapitolou je potom soběstačnost jednotlivých zemí ve výrobě masa. Zemědělský sektor je ve většině zemí schopen vypěstovat dostatečné množství surovin pro výrobu krmiv a také zajistit výkrm odpovídajícího množství zvířat k pokrytí domácí spotřeby masa, ale zde do hry vstupuje dovoz z jiných zemí za ceny, kterým nemůže domácí produkce konkurovat.
Jak se tyto faktory projevily v dlouhodobé produkci průmyslově vyráběných krmných směsí pro hlavní druhy hospodářských zvířat (skot, prasata a drůbež) v jednotlivých zemích EU, ukazují následující statistická data.
Střední Evropa zaostává
Dvacet čtyři zemí EU (bez Lucemburska, Řecka a Malty) vyrobilo v roce 2019 celkem 117 milionů tun krmných směsí určených pro prasata, skot a drůbež. Zbylé země neuvedené v přehledu vyrobily necelých 26 milionů tun krmných směsí, tedy podobné množství jako Španělsko.
Nejlépe se se všemi faktory ovlivňujícími výrobu krmiv vypořádalo Španělsko, Irsko a Německo. Prvně jmenovaná země se za posledních 30 let stala největším výrobcem krmiv v EU. Irsko díky svému zaměření se na skot dokázalo svou produkci zvětšit téměř na dvojnásobek. Tradičně dobře si vede Německo. Francie, Itálie a Belgie dokázaly zvýšit svou produkci v řádech desítek procent. Všechny tyto země náleží k původní patnáctce. To jistě nebude náhoda. Zářnou výjimkou je mezi novými zeměmi EU pouze Polsko, které dokázalo svou produkci zvýšit o téměř 160 % a stačilo mu k tomu 23 let. To také nebude náhoda. A potom jsou tady země, které se s novými podmínkami nevypořádaly dobře. Bohužel mezi nimi vévodí Česká republika s poklesem 38 % a Slovensko s poklesem dokonce přes 50 %.
V Polsku výroba KS posílila
V roce 1997 vyrobily státy původní EU-15 (bez Řecka, UK a Lucemburska) necelých 117 milionů tun krmiv. V roce 2019 to již bylo témeř 155 milionů tun, to je nárůst o necelou třetinu. Země ze středoevropského regionu, tedy visegrádské čtyřky vyrobily ve stejných letech 13,5 milionu, repektive 17,2 milionu tun, to je nárůst o necelých 27,5%. To dokazuje, že středoevropský region nejenže nedokázal využít potenciál růstu, ale že dále zaostává. V roce 1997 si celkovou produkci země regionu rozdělily tak, že větší třetina připadla na Maďarsko, menší třetina na Polsko a zbylou třetinu si podělili Češi a Slováci v poměru 2 : 1.
V roce 2019 se toto dělení zcela změnilo. Téměř dvě třetiny již připadají na Polsko, pětina na Maďarsko, sedmina na Českou republiku a pouhá 4 % na Slovensko. Ze všech zemí regionu posiluje výroba pouze v Polsku.*
Ing. Josef Svoboda, CSc.
spolupracovník redakce
Kontakt: post4me@seznam.cz
Celý článek včetně grafů najdete v časopise Krmivářství 6/2020.
