Zvyšující se riziko šíření ptačí chřipky v podzimních měsících souvisí s migrací volně žijících stěhovavých ptáků, kteří jsou pro chovy drůbeže hlavním zdrojem uvedené nákazy. Zatímco u nás je aktuálně klid, na území střední a jihovýchodní Evropy je patrná zvýšená cirkulace viru aviární influenzy. Jestliže v září bylo v Evropě hlášeno jedno ohnisko ptačí chřipky v chovech drůbeže a v říjnu to bylo v osmi případech, během listopadu již bylo potvrzeno dvaatřicet ohnisek.
V období od 1. do 22. listopadu bylo potvrzeno nejvíce ohnisek aviární influenzy v chovech drůbeže v Maďarsku, a to 20, přičemž v říjnu zde nebylo žádné. V Bulharsku a Itálii u drůbeže evidují shodně tři ohniska. Ve stejném období evidují ptačí chřipku také v Německu, kde byla potvrzena v patnácti případech, zatím však jen u uhynulých volně žijících ptáků. Podobně je na tom i Rakousko, kde mají sedm záchytů.
V letošním roce bylo v chovech drůbeže v Evropě dosud potvrzeno více než 420 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky s dominantní převahou subtypu H5N1. U volně žijících ptáků se eviduje na 3 400 potvrzených případů a u ptáků chovaných v zajetí (vyjma drůbeže) bylo zatím potvrzeno 93 ohnisek.
Jediným efektivním nástrojem, jenž brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti.
„Nejefektivnějším opatřením proti možnému šíření nákazy je zamezení kontaktu volně žijících vodních ptáků s drůbeží, krmivem a vodou určenou k napájení. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem jsou účelnou prevencí před zavlečením nákazy,“ připomněl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
K tomu snad zbývá ještě dodat, že chovatelé by měli sledovat zdravotní stav chované drůbeže. Přitom nejen zvýšené úhyny, ale i snížení příjmu potravy či pokles snášky by měli neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.
V letošním roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno třiadvacet ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a v chovech ptáků držených v zajetí. První dvě ohniska se objevila 2. ledna, z nichž jedno bylo v malochovu drůbeže ve Velké Bukovině v Ústeckém kraji a druhé v komerčním chovu v Sedlčanech ve Středočeském kraji. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 12. května v malochovu ptáků držených v zajetí v Kladně-Švermově ve Středočeském kraji.
Po splnění všech legislativních podmínek Česká republika v červenci oficiálně získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) status země prosté, bez výskytu této nákazy.*
