S miliony komerčně chovaných ptáků postižených ptačí chřipkou v tisících provozoven ve velkých zemích produkujících drůbež se volá po očkování stále hlasitěji. IEC a IPC vypracovaly společné prohlášení, aby přesvědčily mezinárodní organizace a vlády, aby ho umožnily.
Od začátku jara 2022 si drůbežářský sektor uvědomil, že virus ptačí chřipky se nechová podle očekávání. Ničivá nemoc samozřejmě není nová – je to nešťastná událost, která se každoročně opakuje. „V posledních několika letech jsme již zaznamenali změnu ve vzorcích onemocnění," říká veterinární epidemiolog profesor Arjan Stegeman. Jako člen globální expertní skupiny Mezinárodní komise (IEC) pro ptačí chřipku Stegeman viděl, jak se nemoc vyvinula z velmi vzácné události až do roku 2004 na každoroční událost od roku 2014. „Za normálních okolností by virus dosáhl vrcholu v prosinci a pak by pomalu vymizel. Letos se tak nestalo a virus zůstal přítomen po celý rok, dokonce i v létě, kdy jsme očekávali, že za suchých a teplých podmínek vymře.“ Jeho zjištění potvrzuje i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a referenční laboratoře EU informovaly o bezprecedentním počtu variant viru vysoce patogenní influenzy ptáků zjištěných u volně žijících a domácích ptáků v Evropě od června do září. V předchozích letech nebyly v letním období potvrzeny žádné případy, nebo jen několik. Celková sezóna HPAI 2021–2022 přinesla dosud největší epidemii v Evropě.
Probíhající sezóna HPAI byla mimořádně škodlivá, s celkovým počtem 2467 ohnisek u drůbeže a 47,5 milionu ptáků utracených v postižených zařízeních. Kromě toho virus HPAI (H5N1) také poprvé překročil Atlantský oceán na podzim 2021, rozšířil se z Evropy do Severní Ameriky migračními trasami, což způsobilo závažnou epidemii drůbeže v několika kanadských provinciích a státech USA, která postihla 40 milionů ptáků a stále roste. EFSA doporučuje rychlé zavedení vhodných a udržitelných strategií zmírňování vysoce patogenní influenzy ptáků, včetně vhodných opatření biologické bezpečnosti a strategií dohledu pro včasné odhalení. Střednědobé až dlouhodobé strategie prevence by měly být zváženy v hustě osídlených oblastech a v systémech produkce drůbeže vysoce citlivých na expozici influenze ptáků. „Vzhledem k tomu, že virus je všudypřítomný u volně žijících ptáků, což vede k opakovanému zavlečení do komerčních provozů, současná strategie vymýcení již virus neničí. Pokud nezměníme způsob, jakým se s touto chorobou potýkáme, drůbežářský průmysl je vážně ohrožen,“ poznamenává Stegeman.
Očkování proti influenze ptáků
Dostat virus pod kontrolu je nezbytné z několika důvodů. Nejnaléhavější pro samotný drůbežářský průmysl je omezení přímých škod způsobených chorobou, kontinuita podnikání a – což je neméně důležité – podpora vlád, které zaplatí část účtu kompenzací přímých a nepřímých nákladů na opatření na porážku .„Ale je toho víc“, říká Ben Dellaert, předseda expertní skupiny IEC pro ptačí chřipku. „V současné situaci se venkovní zemědělství stává z hlediska nemoci téměř nemožným. Zároveň náš průmysl ví, že spotřebitelé vyžadují použití alternativních systémů ustájení. Ale s ptačí chřipkou se nacházíme v úzkých. Bude stále obtížnější vysvětlit spotřebitelům, že vyrábíme cenné živočišné bílkoviny na úkor milionů ptáků umírajících na nějakou nemoc. To vyžaduje nová řešení.“ Stejně jako u mnoha chorob drůbeže, newcastleské choroby, abychom jmenovali alespoň jedno z nich, je očkování nejzřejmějším nástrojem i v boji proti ptačí chřipce. A to je přesně to, na čem pracuje Dellaertova expertní skupina pro ptačí chřipku. „Chceme, aby očkování bylo možné a přijatelné. Za tímto účelem jsme navrhli společné stanovisko Mezinárodní komise pro vejce a Mezinárodní rady pro drůbež, v němž žádáme mezinárodní veterinární orgány a všechny naše členské státy, aby přesvědčily národní vedoucí veterinární úředníky, aby schválili očkování.“
Jak poznamenává Dellaert, existuje několik překážek, než může být očkování zavedeno. „Samozřejmě jsou tu technické dotazy. Která vakcína pro které kmeny viru? Můžeme rozlišovat mezi očkovanými a infikovanými ptáky? Jaké pokyny by měl náš program dozoru nad influenzou ptáků vydat? Skutečnou výzvou, kterou je třeba překonat, než se budeme moci pohnout kupředu, jsou obchodní omezení. Pokud očkování povede k obchodním omezením, bude obtížné zavést novou strategii ptačí chřipky pro vyvoz.
Obchod s drůbeží
Ptačí chřipka byla často používána a zneužívána k uzavření hranic ze strachu z infekce a k ochraně místních trhů. Navzdory skutečnosti, že se virus stal globální hrozbou pro produkci drůbeže, představují tyto reflexy stále hrozbu. V současné době je očkování v sadě nástrojů některých neexportních zemí. Vyvážející země váhají kvůli možným důsledkům, jak vyjádřil Chad Gregory, prezident Spojených producentů vajec v USA. „Všichni naši producenti vajec podporují očkovací strategii, protože nesli hlavní nápor chřipkové epidemie. Abych byl upřímný, producenti nosnic jsou v této hře ruské rulety vyděšeny k smrti. Podle mého názoru je však velmi nepravděpodobné, že naši američtí výrobci drůbežího masa budou považovat očkování za jednu z možností. Obávají se, že utrpí velký zásah do exportu, v hodnotě 3–4 miliard dolarů ročně.“ Pokud průmysl získá americké hlavní veterinární úředníky pro očkování, vládní úředník musí přesvědčit asi 60 kolegů v dovážejících zemích. Je těžké předpovědět, jak to dopadne. Pokud se virus bude držet dalších 6 měsíců, výplaty škod budou tlačit vládu směrem k očkování,“ dodal Gregory. Ze své evropské perspektivy Stegeman varuje, že chov brojlerů není v žádném případě bezpečný před infekcí, protože brojlerové farmy s tradičními výrobními systémy (uzavřené haly) již byly v Evropě zasaženy. A dodává: „Ptačí chřipka musí být zastavena, protože má i vliv na veřejné zdraví. Současný kmen viru není pro člověka nebezpečný, ale vidíme mutace a dokonce jsme byli nedávno svědky mezidruhových infekcí savců.“ Očkování je příliš cenný nástroj na to, abychom ho nepoužívali. „A i když nemáme dokonalou vakcínu, může být stále cenná. V průběhu let byly různé choroby zvířat kontrolovány nedokonalými vakcínami. Newcastleská choroba, slintavka a kulhavka a Aujeszkyho choroba jsou toho dobrým příkladem.“
Studie vakcín
Do konce roku 2022 doufala tři výzkumná zařízení, že uvidí první výsledky studie vakcíny. Ve Francii, Itálii a Nizozemsku se v uzavřených prostorách testuje několik vakcín, aby se zjistilo, jak chrání a zda dochází k šíření viru. I když jsou zatím slibné, musí následovat kontrolované terénní testy, které posunou skutečné očkování na roky dopředu. Bioveterinární výzkum ve Wageningenu (WBVR) je jednou z laboratoří testujících vakcíny proti ptačí chřipce tří různých farmaceutických společností. Studie testuje vakcíny proti současným virům H5 u nosnic. „Je třeba získat více informací o potenciálních vakcínách proti ptačí chřipce předtím, než mohou být použity v terénu,“ vysvětluje výzkumnice ptačí chřipky, Dr. Nancy Beerens, v nizozemské publikaci Poultry World, Boerderij. Výzkum probíhá pod záštitou nizozemského ministerstva zemědělství, přírody a kvality potravin. Tato první studie vakcíny se provádí v zařízení WBVR. Moderní vakcíny byly vyvinuty farmaceutickými společnostmi, Ceva (která již má registraci v USA a jinde), nová vakcína od Huvepharma a třetí, také nová, vakcína, o které WBVR na žádost výrobce neposkytla žádné informace. „Očekáváme, že nové typy vakcín, které testujeme v této studii, poskytnou lepší ochranu proti šíření viru než předchozí vakcíny. Je také možné rozlišovat mezi očkovanými a infikovanými zvířaty pomocí specifických diagnostických testů.“ Několik evropských zemí zahájilo očkovací studie. Výsledky těchto studií jsou velmi důležité pro budoucí evropskou zemědělskou politiku, která může umožnit očkování drůbeže. Výzkum očkování proti ptačí chřipce ve WBVR je prvním krokem ve výzkumu zaměřeném na boj proti ptačí chřipce očkováním. Informace získané z tohoto výzkumu budou použity pro budoucí výzkum, jako je terénní studie. Drůbeží farmy bohužel nebudou schopny očkovat proti viru v krátkodobém horizontu. V lednu bude pravděpodobně následovat terénní test, který pak bude trvat rok, než se zjistí, zda vakcíny poskytují dlouhodobou ochranu a jak očkování funguje v každodenní praxi chovu drůbeže. Kromě toho budou muset být nové vakcíny nejprve registrovány výrobcem ke schválení. V praxi nebylo možné očkovat v chřipkové sezóně 2022–2023 a jsou pochybnosti, že vše bude připraveno k zahájení očkování v nadcházející sezóně (od října 2023).
Správný směr, ale moc pomalu
Díky silnému know-how v oblasti nových technologických vakcín proti ptačí chřipce má výrobce vakcín, společnost Ceva animal health, bohaté zkušenosti s kontrolou této choroby. Je čas, aby si Poultry World sedl se svými odborníky, Sylvainem Comtem, Christophem Cazabanem, Bertrandem le Tallecem a Mustafou Seçkinem Sandiklim. Veterinární odborníci jsou optimističtí ohledně role, kterou může vakcína hrát při zmírňování škod, jež způsobuje ptačí chřipka. „Pokud nás epidemie ptačí chřipky v minulé sezóně něco naučila, pak to, že starověké řešení vymýcení nám už nepomůže,“ řekl Comte. Zdůraznil, že to není závěr samotného výrobce vakcíny: „Zástupci průmyslu a zdraví zvířat se nedávno shromáždili na setkání Mezinárodní aliance pro biologickou standardizaci (IABS) HPAI v Paříži. Zde jsme byli svědky důležitého posunu v diskusi o ptačí chřipce. Dříve každý rozhovor o očkování vždy končil tím, že někdo shrnul nemožnosti kvůli možným obchodním omezením. Na nedávném zasedání však bylo konstatováno, že obchodní argument již není předpokladem pro přijetí kroků vpřed.“ I bez obav z obchodních bariér však odborníci konstatují, že před námi je ještě mnoho kroků. „Existuje mnoho mylných představ o starých 'mrtvých' vakcínách, které musíme odstranit,“ čř´´říká vědecký ředitel CEVY Christophe Cazaban. „Naše zkušenosti s vakcínou v mnoha zemích nás naučily, že můžeme chránit před více kmeny viru, snížit jejich vylučování a rozlišovat mezi očkovanými a infikovanými ptáky (DIVA).“ Je načase přestat považovat ptačí chřipku a očkování za tabu a reagovat s naléhavostí, říká Mustafa Seçkin Sandikli. " „Mylné představy o inaktivovaných vakcínách stále způsobují opakované otázky, ztrátu času a frustraci. Jednou z pozoruhodných poznámek z posledního setkání IABS-HPAI v Paříži bylo, že očkování je klíčovou součástí strategie prevence a ideální vakcínou je skutečně vakcína s novou technologií, jako jsou vektorové vakcíny r-HVT. Zatímco opatření biologické bezpečnosti stále zůstávají základním pilířem, nyní jsou na řadě body s očekávanými hodnotami z vakcín nové technologie: ochrana, kontrola přenosu, odlišení infikovaných ptáků od očkovaných." „S více než 10 lety zkušeností s přibližně 2 miliardami dávek vakcíny proti ptačí chřipce r-HVT vektoru je Ceva přesvědčena a motivována splnit výše uvedená očekávání s jedinečnou přidanou hodnotou pro drůbež.“ Jeho kolega Bertrand le Tallec pokračuje: „Požadavky na vakcínu proti ptačí chřipce jsou mnohem přísnější než například vakcíny proti lidskému Covidu. A vzhledem k tomu, že situace s ptačí chřipkou je společností obecně považována za méně naléhavou, tlak na vlády, aby daly jasný směr vpřed, je menší než u Covidu.“ Sandikli dodává: „Dosud 300 miliony ptáků je očkováno naší vakcínou r-HVT-H5 ročně. Uspokojení rostoucí poptávky bude vyžadovat čas na přípravu dobrého plánu výroby vakcín. Jasná strategie a závazek nám pomohou zásobit se, abychom uspokojili zvýšenou poptávku. Ceva požádala o registraci ve Francii a probíhá papírování pro registraci v EU.“ Comte dodává: „Očekáváme, že naše vakcína získá registraci EU v roce 2023. Registrace a strategie očkování jsou dvě samostatné věci. To znamená, že jsme více než připraveni použít naši vakcínu jako nástroj v přístupu, kde biologická bezpečnost, vymýcení infikovaných hejn a ochrana očkováním jdou ruku v ruce. Jsme přesvědčeni, že to významně pomůže zmírnit škodlivý účinek ptačí chřipky.“
Poultry World
