Zatímco v jihovýchodní Asii se potýkají s následky ptačí chřipky, která si vyžádala na desítky lidských obětí a likvidaci kolem 20 miliónů kuřat, pro Evropu je zatím tato nemoc jen noční můrou. Varianta ptačí chřipky, která se objevila loni v některých státech unie (Nizozemsko, Belgie, Německo) vyvolávala u lidí onemocnění projevující se jako zánět spojivek - na rozdíl od asijské respirační formy nemoci. Přesto si vyžádala lidskou oběť.
Ptačí chřipka straší Evropu
Zatímco v jihovýchodní Asii se potýkají s následky ptačí chřipky, která si vyžádala na desítky lidských obětí a likvidaci kolem 20 miliónů kuřat, pro Evropu je zatím tato nemoc jen noční můrou. Varianta ptačí chřipky, která se objevila loni v některých státech unie (Nizozemsko, Belgie, Německo) vyvolávala u lidí onemocnění projevující se jako zánět spojivek - na rozdíl od asijské respirační formy nemoci. Přesto si vyžádala lidskou oběť.
Z hlediska vzniku epidemií jsou nejvýznamnější chřipkové viry skupiny A, která je velmi nestabilní a dochází u ní k neustálým kombinacím antigenu. Na povrchu virů jsou dvě bílkoviny - hemaglutinin (H) a neuraminidáza (N), které ovládají mechanismus proniknutí do živočišné buňky a následně šíření namnožených virů do okolí. Imunitní systém hostitele proti těmto látkám vytváří protilátky, ale v případě, že se objeví nový subtyp hemaglutininu nebo neuraminidázy, nemá organismus k dispozici protilátky žádné.
„Ptačí chřipka je vážnou hrozbou pro lidské zdraví a katastrofou pro zemědělskou výrobu“, konstatují Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Obavy z pandemie
Uvádí se, že klasická ptačí chřipka – aviární influenza, dříve také nazývaná drůbeží mor, je virové onemocnění subtypu H7N7. Z celkových 15 známých subtypů jsou vysoce patogenní formy H5 a H7. Donedávna se nepředpokládalo, že by ptačí kmen viru chřipky mohl představovat pro člověka reálné nebezpečí. První dokumentovaný případ chřipkové epidemie drůbeže subtypu H5N1 v roce 1997 v Hongkongu, která vyvolala chřipku u lidí s těžkým průběhem onemocnění dýchacích cest s následky smrti u šesti z 18 postižených, však ukazuje na hrozící nebezpečí. K nákaze došlo při bezprostředním styku osob s infikovanou drůbeží. Světová zdravotnická organizace prostřednictvím svého mluvčího Petera Cordingleye varovala, že ptačí chřipka má potenciál napáchat značné škody, pokud by se její zmutovaný virus dokázal přenášet z člověka na člověka. Teoretické předpoklady možného nebezpečí přenosu z člověka na člověka se opíraly o podmínku přizpůsobení ptačího viru člověku prostřednictvím jiného savce, například prasete. Vzhledem k nestálosti a značné proměnlivosti chřipkových virů bývá právě kombinace lidských virů s prasečími nebo drůbežími zdrojem skutečných pandemií. Pozměněný ptačí virus by pak mohl snadno nakazit člověka a dále se šířit z člověka na člověka.
Pozitivní nález ptačího viru chřipky u vepřů na jedné z vietnamských farem a další lidská oběť letošní epidemie vedla k obavám pravděpodobného zmutování ptačího viru. Rozsáhlá zkoumání genetické informace „hongkongské“ formy ptačího viru H5N1 však tuto obavu vyvrátila. Zjistilo se ale, že genetická sekvence H5N1 viru z nakažených osob vykazuje antivirovou rezistenci k některým antivirovým preparátům, používaným při léčbě chřipky.
V souvislosti se stoupajícím počtem lidských obětí a stále vznikajícími novými ohnisky výskytu ptačí chřipky vyhlásila WHO fázi 0 – stupeň 2 pandemické připravenosti.
Slovník definuje pandemii jako epidemii obrovského rozsahu; to znamená rychlé šíření hromadného výskytu infekčního onemocnění, které je vyvoláno stejným původcem na velkých územních celcích, přičemž mezi výskytem jednotlivých onemocnění je časová i místní souvislost. Pro případ zvířecích nákaz stejného rozsahu se užívá termín panzootie.
Ptačí chřipka sráží asijské akcie
Epidemii ptačí chřipky, která se rozmohla na počátku letošního roku v jihovýchodní Asii, se stále nedaří zastavit. Vedle Vietnamu, Thajska, Indonésie, Kambodže, Japonska, Tchajwanu, jižní Koreje a Hongkongu jsou Laos a Pákistán dalšími zeměmi, které ohlásily výskyt choroby. Podle virologa Leo Poona z univerzity v Hongkongu svědčí velký úhyn kachen v jihočínské provincii o mimořádné síle tohoto viru, protože jeho forma H5 většinou kachny nezabíjí. Současně upozornil, že dosud užívaná vakcína pro drůbež je připravena ze „slabšího“ chřipkového kmene a na aktuální kmen vůbec nemusí účinkovat.
Složitosti vzniklé situace jistě nepomáhá ani nerespektování doporučení WHO o likvidaci drůbeže a přísných karanténních opatření v postižených chovech tamními úřady některých zemí, které dále povolují prodej kuřat ze zamořených chovů.
Ptačí chřipka vážně ochromila vedle běžného života obyvatel také ekonomiky zasažených asijských států. Nejvíce Thajsko, které bylo až do uzavření trhu největším asijským exportérem drůbeže a současně pátým světovým vývozcem této komodity. V konkrétních číslech pak loňský export této drůbežářské velmoci představoval 540 000 tun.
Současných dvacet miliónů utracených kuřat je pro farmáře postižených asijských zemí jistě velkým soustem. V této chvíli nelze odhadnout, jak ještě budou narůstat ekonomické škody, ale jisté je, že nejvíce postihnou především nejchudší část obyvatelstva, pro kterou je drůbeží maso základní potravinou.
Počáteční ojedinělá otevřená kampaň Číny v boji proti letošní epidemii vyústila ve společné úsilí všech deseti ptačí chřipkou postižených asijských zemí, které by mimo jiné mělo zahrnovat i jednotný systém veterinární kontroly.
Evropa se brání zákazem dovozu
Značný pohyb obyvatelstva i potravin (vejce, mražené výrobky) skýtají možnosti zavlečení ptačí chřipky i do dalších zemí. Evropa se brání zákazem dovozu asijské drůbeže a přísnou kontrolou vracejících se turistů. Odborníci varují i před mraženými výrobky, protože virus odolává teplotě – 70 °C i několik let.
„Naše republika z krizových oblastí žádnou živou drůbež ani jakékoli jiné ptáky nedováží a náš postup je shodný s postupem členských zemí EU. Zákaz se vztahuje i na dovoz a tranzit násadových a konzumních vajec a drůbežího masa pocházejícího ze zvířat poražených po 1. lednu letošního roku, “ říká tiskový mluvčí Státní veterinární správy České republiky (SVS ČR) Ing. Josef Duben. „Kdyby se ptačí chřipka objevila v Evropě, opět by to znamenalo, jako na jaře loňského roku, přikročit k zákazu dovozu z postižených zemí včetně tranzitu, popřípadě i k zákazu pořádání závodů poštovních holubů, “ dodává na závěr.
Koncem února se SVS ČR připojila k zákazu EU dovážet drůbeží maso a vejce z USA poté, co se zjistila vysoce nakažlivá forma onemocnění ptačí chřipkou (subtyp H7) v jednom chovu v Texasu.
V ČR nebyla dosud diagnostikována
Podle zpráv SVS ČR nebyla dosud aviární influenza v našich chovech diagnostikována. Přirozeným rezervoárem jsou volně migrující ptáci. Virus se šíří přímým kontaktem, dále očním sekretem, hlenem, exkrementy, krmivem, vodou apod. U infikované drůbeže je prvním příznakem pokles příjmu krmiva a zastavení snášky. Postižená drůbež je netečná, má otoky hlavy, zmodralé hřebínky a lalůčky, vodnatý nazelenalý průjem. Následují hromadné úhyny. Při pitevním vyšetření jsou patrné krváceniny na serózách, srdci, žlaznatém žaludku, játrech a slezině; častá je i tekutina v dutině břišní.
Jednotlivé subtypy ptačí chřipky se liší svou patogenitou - od nepatogenní až po vysoce patogenní se 100% mortalitou, při kterém dochází k úhynům během jednoho až dvou dnů. Zkušený veterinář nemůže takovou infekci přehlédnout, ale perzistentní infekce nepatogenním kmenem se zjistí až laboratorním vyšetřením.
Léčba se neprovádí, preventivní vakcinace je v zemích EU zakázána. Opatření spočívá v zavedení karantény nebo izolaci dovezených vodních, okrasných a exotických ptáků.
V loňském roce bylo v ČR provedeno plošné šetření u porážené drůbeže (brojlerů, nosných a masných slepic, krůt a kachen), zaměřené na zjištění případných protilátek nebezpečných subtypů H5 a H7. Z celkem vyšetřených 435 vzorků séra (298 brojleři, 57 slepice, 60 krůty, 20 kachny) byl ve všech případech výsledek negativní.
