Aviární influenza, která si od října loňského roku až dosud vyžádala v evropských chovech likvidaci sedmi miliónů pěti set tisíc kusů drůbeže, se stala klíčovým tématem mnoha odborných diskusí. Jednou z nich byl i seminář Státního veterinárního ústavu Praha, na němž 24. května vystoupili specialisté pořadatelské instituce i ze Státní veterinární správy.
Aviární influenza se u nás opět potvrdila po bezmála deseti letech. Zatímco nákaza v roce 2007, která zasáhla pouze velkochovy drůbeže ve východních Čechách, byla způsobená infekční vlnou viru H5N1, letos to byl kmen H5N8, jenž byl prokázán u volně žijících ptáků a dále zejména u drůbeže v malochovech.
„Kmen H5N8 se poprvé objevil začátkem roku 2014 v oblasti Číny, Japonska a Koreje, kde byl prokázán především u domácí vodní drůbeže. Odtud se dále šířil na jihozápad Ruska, kde již postihoval chovy hrabavé drůbeže. Překrývajícími migračními cestami volně žijícího ptactva se pak z Asie šířil na severoamerický kontinent, kde postihl západní pobřeží Kanady a Ameriky, zatímco z oblasti Ruska se pomalu posouval severovýchodním směrem až do Evropy. Během šíření virus překonal několik významných genetických změn, včetně hybridizace s rezidentními severoamerickými viry chřipky, což mimo jiné vedlo k transformaci na subtyp H5N2,“ řekla v úvodu své prezentace vedoucí Národní referenční laboratoře pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu MVDr. Jitka Horníčková.
Z její prezentace dále vyplynulo, že od 19. 10. 2016 do 22. 3. 2017 bylo v Evropě celkem 2609 ohnisek vysocepatogenní aviární influenzy (HPAI) kmene H5N8, potvrzené ve 29 evropských státech. Z toho 1054 ohnisek bylo v chovech drůbeže, dalších 1508 ohnisek bylo u volně žijících ptáků a konečně 47 pozitivních případů bylo u ptáků v zoologických zahradách.
„Předpokládá se, že kmen H5N8, respektive jeho linie 2.3.4.4. se do Evropa rozšířila z oblasti jezera Uvs núr v Tuvinské republice, kde byl potvrzen loni v červnu. Nejvíce zasaženými zeměmi byly Francie, Maďarsko a Německo, dále Bulharsko, Polsko, Česká republika, Rumunsko. V několika případech došlo k sekundárnímu šíření nákazy v chovech drůbeže. Uvedený kmen byl poprvé potvrzen v Bosně a Hercegovině, a to u drůbeže, a v Litvě, kde to bylo u volně žijících ptáků,“ pokračovala MVDr. Horníčková.*
Více se dočtete v některém z aktuálních čísel časopisu Náš chov.
