Protože subtypy viru aviární influenzy kolují v populaci volně žijících ptáků, zavlečení ptačí chřipky do chovu stále hrozí. Z tohoto pohledu jsou zvlášť rizikové podzimní měsíce, kdy ptáci ze střední Evropy migrují do svých zimovišť, a období na jaře, kdy se naopak vracejí na svá hnízdiště. Potvrzují to i nedávno potvrzené případy vysocepatogenní aviární influenzy v Maďarsku, Polsku a Německu. V rámci přijatých mimořádných veterinárních opatření se proto nekonala ani tradiční výstava drobných zvířat v Lipsku.
Před nahlášením nových ohnisek v Evropě z poloviny listopadu loňského roku byla vysoce patogenní forma aviární influenzy (HPAI) hlášena pouze ve Francii, kde se potvrdila v chovech vodní drůbeže, u níž nejsou zjevné klinické příznaky a nedochází k tak masivním úhynům.
V Maďarsku bylo potvrzené nové ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky H5N8 na jihovýchodě země, poblíž hranic s Rumunskem. Nákaza byla zjištěná v komerčním chovu s počtem okolo deseti tisíc kusů drůbeže, z níž pětina uhynula a ostatní byla utracena a neškodně zlikvidována. Stejný kmen ptačí chřipky zjistily také polské dozorové orgány na severozápadě země, poblíž hranic s Německem, u několika desítek uhynulých volně žijících kachen a racků. Také v Německu (v regionu Plön) byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 u volně žijících ptáků. Podle posledních zpráv z jednání vedoucích představitelů veterinárního dozoru hrozí podezření na výskyt aviární influenzy ještě v Chorvatsku a ve Švýcarsku.
Přestože v tuzemských chovech drůbeže byla ptačí chřipka potvrzena naposledy v roce 2007, vzhledem k aktuální nákazové situaci v Evropě Státní veterinární správa (SVS) upozornila chovatelské organizace na zvýšené riziko výskytu nákazy. Apelovala přitom, aby chovatelé věnovali maximální pozornost zdravotnímu stavu drůbeže a dodržování zásad biologické bezpečnosti a prevence v chovech. Předcházení zavlečením nákazy do chovu spočívá především v zabezpečení chovů před volně žijícími ptáky, a to jak zasíťováním oken a větracích otvorů chovatelských zařízení, tak i venkovních výběhů. Důležité je i zabránit kontaminaci vody a krmiva trusem volně žijících ptáků a stejně tak i chovat hrabavou a vodní drůbež odděleně. Dalším preventivním opatřením je omezení vstupu nepovolaných osob do hal a dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů i používání funkčních dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal, popřípadě i vjezdů na farmu. Ostatně tato forma prevence vyplývá z veterinárního zákona i prováděcích vyhlášek. Chovatelé jsou podle platné legislativy povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě změny zdravotního stavu charakterizované poklesem v příjmu potravy a vody (o více než 20 %), ale i poklesem v produkci vajec (o více než 5 % po dobu delší než dva dny) a hlásit zvýšenou úmrtnost (vyšší než 3 % týdně). Pro případné podezření z výskytu nebezpečných nákaz má SVS zřízeny krizové telefonní linky, na které je možno v opodstatněných případech volat i o víkendech.*
Preventivní opatření platí pro všechny chovy drůbeže, bez ohledu na jejich velikost
