Vlna aviární influenzy, která od počátku letošního roku v tuzemsku decimovala drůbež v malých chovech, zaměstnala tým specialistů Národní referenční laboratoře pro aviární influenzu ze Státního veterinárního ústavu Praha. Požádali jsme proto ředitele uvedené instituce se sídlem v pražských Lysolajích MVDr. Kamila Sedláka, Ph.D., o rozhovor.
Po bezmála deseti letech se u nás opět potvrdila aviární influenza. Dalo se to předvídat?
Situace ohledně aviární influenzy byla očekávaná. Nebylo to žádné překvapení protože v Evropě se v sousedních státech objevil její subtyp H5N8 koncem roku. Na rozdíl od předchozích vln z roku 2006, kdy se Evropou v populaci volně žijících ptáků šířil subtyp H5N1 a o rok později jím byly zasaženy velkochovy ve východních Čechách, však ptačí chřipka zasáhla malé chovy. Celkem bylo potvrzeno bezmála čtyřicet ohnisek po celé republice. Aviární influenza je sezónní záležitost, s nástupem jara ustupuje, což ovšem neznamená že z našeho území zmizí. Atak se dá očekávat opět s nástupem podzimu.
Čím se zjištěný subtyp aviární influenzy odlišuje od případů z roku 2007?
Velkou úlevou je, že současný subtyp H5N8 se nepřenáší na savce, což bylo potvrzeno i experimentálně. Tak nenastane situace podobná z před deseti lety, kdy subtyp H5N1 byl přenosný i na člověka. Dokonce v Asii byly zjištěny také přenosy uvedeného subtypu uvnitř rodin z člověka na člověka. Jsou známé i úhyny tygrů, kterým se zkrmila kuřata infikovaná virem aviární influenzy.
Virus aviární influenzy se neustále mění, je to jeho základní strategie. Z Asie, kde neustále cirkuluje několik subtypů, se tak aktuální vysoce kontagiózní subtyp, který byl jednou z asi šesti různých variací, dostal nejprve na sever na Sibiř a odtud do hnízdišť jak na americkém kontinentu, tak v Evropě.*
Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov
