O 4,3 procenta poklesl meziročně v roce 2015 reálný příjem na pracovníka v zemědělství v Evropské unii. Uvádí to první odhad vydaný jejím statistickým úřadem Eurostatem, který vychází z podkladů dodaných jednotlivými členskými zeměmi. Přitom reálný příjem v zemědělství se snížil o šest procent a vstup pracovní síly do zemědělství o 1,8 procenta.
Podle odhadu se reálný příjem na pracovníka v zemědělství loni meziročně zvedl ve 13 členských zemích a v patnácti naopak poklesl. Míra změny byla různá. Největší nárůst oproti předchozímu roku vychází v Chorvatsku (21,5 procenta) a s odstupem za ním Lotyšsku (14,3 procenta). Naopak největší propad hlásí Německo (37,6 procenta) a Polsko (23,8 procenta). V České republice se tento údaj loni meziročně snížil o 15,6 procenta.
Oproti roku 2010 zaznamenal loňský příjem na pracovníka v zemědělství v celé unii nárůst o osm procent. Nejvíce se zvýšil v Bulharsku (o 62,9 procenta) a Maďarsku (o 48,1 procenta). Naopak největší pokles vychází Finsku (o 42,3 procenta) a Německu (o 25,1 procenta). V ČR jde o nárůst o 32,2 procenta.
Hodnota zemědělské produkce se loni ve srovnání s rokem 2014 podle prvního odhadu Eurostatu snížila o 2,5 procenta (v nominálních cenách). Způsobil to hlavně výrazný pokles hodnoty živočišné výroby (o 5,9 procenta) v kombinaci s mírným snížením hodnoty rostlinné výroby (o 0,3 procenta) a poklesem vstupních nákladů (o 2,4 procenta). Největší podíl na propadu hodnoty živočišné produkce mělo mléko (pokles o 14,9 procenta), prasata (pokles o 8,9 procenta). Nárůst hodnoty produkce skotu (o 4,3 procenta), ovcí a koz (o 3,2 procenta), vajec (o 2,1 procenta) a drůbeže (o 1,1 procenta) nedokázal zmíněný pokles vyrovnat.*
Více si přečtete v únorovém Farmáři
