Emoce mohou mít různé ukazatele pozitivních a negativních stavů. Z hospodářských zvířat byly právě u prasat pozorovány projevy empatie, což charakterizuje tato zvířata za velmi citlivá i v otázce emočního rozpoložení ostatních prasat ve skupině, včetně utváření přátelských vazeb.
Řízení chovů hospodářských zvířat se posouvá do nové éry, která se vyznačuje analýzou nadpočetného množství dat shromážděných jak tradičními metodami využívanými v chovu, tak novými technologiemi, jako jsou senzory a automatizované monitorovací systémy. Umělá inteligence (AI) získává stále větší popularitu jako klíčová součást precizního chovu hospodářských zvířat, zejména pro pozorování, učení a řízení chování zvířat na základě snímků.
Doposud byly publikovány vědecké studie v oblasti pozitivních a negativních indikátorů chování prasat s odkazem na jejich přesnou identifikaci pomocí postavení uší a ocasu prasat. Mezi nejčastější pozorované projevy vedoucí k následnému hodnocení emočního stavu prasete lze řadit pohyby ocasu. Pozice stočeného ocasu vzhůru může být nejčastěji spojována s pozitivní emocí i vysokým vzrušením V některých případech mohou být ocasy prasat kupírovány nebo ukousnuty jiným prasetem, což má negativní dopad na probíhající výzkumy v této oblasti i hodnocení spokojenosti zvířat v chovech.. Mimo jiné se ukázalo, že obohacení prostředí (enrichment) ovlivňuje pohyby ocasu, což podporuje pozitivnost welfare v konvenčních chovech. Pozice uší může být dalším ukazatelem emočního stavu prasete Uši směrované dopředu jsou známkou pozitivních emocí a zdravého psychického stavu prasat. Orientace uší dopředu může naznačovat zvýšenou pozornost, motivaci, sebevědomí, ojediněle však i varovnou agresi. Mezi další indikátory pozitivních emocí patří herní chování a štěkání, zatímco negativní emoce mohou být signalizovány zmrazením, defekací a vysokými vokalizacemi.
Emoce a výrazy obličejů byly popsány u mnoha druhů zvířat, včetně prasat. Nejvíce se etologické studie zaměřily na selata, prasnice a komerční hybridy prasat. Facial Action Units (FAU) se používá pro měření obličejového svalového napětí, zejména pro detekci bolesti. Oči lze považovat za indikátor stresu a strachu, jak bylo sledováno u mléčného skotu, nikoliv však u prasat. Platforma WUR Wolf dokáže rozpoznat 13 obličejových výrazů a 9 emočních stavů hospodářských zvířat s přesností 85 %.
Umělá inteligence (AI) získává stále větší popularitu jako klíčová součást precizního chovu hospodářských zvířat, zejména pro pozorování, učení a řízení chování zvířat na základě snímků. Současný vývoj AI se soustředí na vytváření automatických pozorovacích systémů pro chov prasat, které zahrnují environmentální měření a přímé sledování zvířat. Mezi hlavní aplikace AI v chovu prasat patří monitorování zdravotního stavu prostřednictvím analýzy zvuků a kašle, sledování agresivního chování, kontrole mikroklimatu ve stáji a sledování růstu prasat. Jiné systémy hodnotí např. tepelný komfort nebo pomocí zpracování obrazu odhadují živou hmotnost. V dnešní době jsou studie, které automaticky sledují epizody agresivního chování.
Respirační onemocnění v chovu prasat patří mj. k ekonomicky nejzávažnějším „plíživým“ chorobám, protože vede ke zvýšené mortalitě, morbiditě, a také ke značným nákladům na léčbu a nižší efektivnosti chovu. Omezuje tak celkovou pohodu zvířete. Při AI pro jejich včasné rozpoznání se, jako hlavní symptom, sleduje kašel. Klíčovou funkcí je alarm, který uživatele včas upozorní na vznikající zdravotní problém. Závažným problémem je v tomto ohledu zalehávání selat prasnicí. V budoucnu by mohla AI nejen detekovat zalehnuté sele, ale i aktivně vyzvat prasnici ke změně polohy, čímž by se porodní klec mohla zcela nahradit. Užití moderní technologie, jako PC-vidění, umožňuje automatické, objektivní a nepřetržité sledování chování.
Spojení etologického zkoumání s technologickými inovacemi otevírá nové možnosti pro zlepšení welfare v chovech prasat. Díky moderním senzorům, AI a pokročilým analytickým metodám, lze lépe porozumět chování a emocím zvířat v reálném čase a s minimálním zásahem do jejich přirozeného prostředí. Do budoucna se očekává rozvoj prediktivních systémů, které na základě dat a vzorců chování umožní včasné rozpoznání problémů a zasáhnout ještě před jejich plným propuknutím. Je však důležité si uvědomit, že AI je pouze asistentem, nikoliv náhradou za lidskou práci.*
Ing. Veronika Sekyrová, Ing. Kristýna Lokvencová, doc. Ing. Michal Šprysl, CSc., Ing. Ivan Bahelka, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze. FAPPZ, Katedra etologie a zájmových chovů, Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, Katedra chovu hospodářských zvířat, Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze, Oddělení etologie
Podrobněji v NCH 6/ 2025.
Postavení uší A) Uši dopředu – indikátor pozitivního stavu, B) uši asymetricky–indikátor neutrálního stavu, C) uši dozadu – indikátor negativního stavu; Teagasc, Irsko Foto Veronika Sekyrová