Se změnou managementu v chovu holštýnského skotu mají v Agrodružstvu Jevišovice na Znojemsku důvod k optimismu. Dosahované výsledky užitkovosti totiž naznačují, že by za loňský rok mohli odevzdat mlékárně historicky vůbec nejvíce mléka. Vedle navýšení produkce, umocněné i vyšším obsahem mléčných složek, se daří současně i snižovat brakaci ve stádě a významně eliminovat ztráty na telatech. Receptem k úspěchu je vyvážená výživa a stálý veterinární dohled.
„Během posledních sedmi měsíců se nám podařilo zvýšit průměrnou dojivost podle kontroly užitkovosti ze 17,5 litru na současných 22,5 litru na dojnici.Vedle navýšení produkce se postupně zvyšoval obsah bílkovin mléka ze 3,13 % až na aktuální hodnotu 3,50 %. Dosáhli jsme významného snížení i v počtu somatických buněk z původních 350 000 na současných 180 000 v mililitru mléka, který vykazujeme již čtvrtý měsíc,“ vyjmenovává úspěchy hlavní zootechnik pro skot v Agrodružstvu Jevišovice MVDr. Juraj Bodo.
Za dosaženými výsledky je třeba vidět především obětavou práci a lásku ke zvířatům, která je pro Juraje Boda základním hnacím motorem. Důslednou kontrolou samotného zavážení se podařilo eliminovat rozdíly mezi krmnou dávkou od výživáře a tou, kterou měly krávy ve žlabu. Ve výživě vysokoprodukčních dojnic tak začala být samozřejmostí optimalizovaná krmná dávka podle užitkovosti a zdravotního stavu.
Krmení podle známého schématu
Krmí se stejně, jako v ostatních chovech. Objemné krmivo je na bázi siláže nebo senáže. Zcela nedílnou součástí produkční směsi, kterou si míchají sami je minerální výživa. „Používáme také speciální produkty s obsahem vitamínů chráněných před bachorovou degradací, což příznivě ovlivňuje i reprodukci a imunitu zvířat. Správnou skladbu mixu si ověřujeme jednou týdně v podnikové laboratoři, kde sledujeme sušinu, dusíkaté látky, tuk, popel, dále vápník, fosfor, sodík a také pH. V akreditovaných laboratořích si necháváme zpracovávat také rozbory objemných krmiv a jednou za tři až čtyři měsíce i zkrácené metabolické testy u dojnic,“upřesňuje dále MVDr. Bodo.
Přechod na tři dojení denně
Momentálně 540 dojnic z celkových 630 dojí v rybinové dojírně Germania s dvakrát dvanácti dojicími místy a kapacitou 80 až 100 dojnic za hodinu. Tuto v tuzemsku ojedinělou dojírnu americké provenience ve dvousměnném provozu obsluhuje vždy jeden dojič s naháněčem. Na jednu desetihodinovou směnu pak připadá osm hodin na dojení a dvě hodiny na čištění dojírny.
„Dojírna pracuje na principu stlačeného vzduchu a je ovládaná a kontrolovaná pneumatickými ventily a válci. Stlačený vzduch zůstává v oběhovém systému po celou dobu fungování dojírny, protože ještě před tím, než jde do oběhu, se několikrát čistí. Celá dojírna se všemi součástmi je z nerezu. Perfektní konstrukční řešení dojírny odolává i mechanickému poškození a umožňuje i její kompletní čištění. To se provádí vysokým tlakem vody dvakrát denně,“informuje Bodo.
Podle momentální dosahované užitkovosti hlavní zootechnik předpokládá, že i přes nízkou produkci zkraje roku odevzdají mlékárně, kterou je J + R Moravské Budějovice, a. s., historicky nejvíce mléka. „Se zvýšením složek jsme zvedli i farmářské ceny ze 7,70 na 8,20 Kč za litr. A chceme jít ještě dále. Hodně si slibujeme i přechodem na tři dojení, ke kterému jsme před nedávnem přistoupili,“ dodává.
Stálý veterinární dohled samozřejmostí
Téměř stálý veterinární dohled v režii MVDr. Juraje Boda seniora a jeho syna Juraje (funkcí zootechnika, ale odborností veterinárního lékaře) zvířatům prospívá. Zvláštní pozornost věnují kategorii vysokobřezích jalovic a krav před porodem a po porodu. Technologii boxů v porodně nahradili volným ustájením z důvodu předcházení zranění, které v některých případech skončily i úhynem. Zároveň tím navýšili kapacitu pro současných 100 kusů. Celkem čtyři produkční stáje s technologií boxového ustájení jsou rozdělené podle produkční fáze a užitkovosti dojnic, přičemž největší z nich má kapacitu 240 krav.
„Pro pohodlí zvířat jsou samozřejmostí bohatě nastlaná lože, pro eliminaci zdravotních problémů pak vyrovnaná a kvalitní krmná dávka, podpořená podáváním energetických nápojů po porodu. Výsledkem našeho snažení je snížení až donedávna poměrně častých případů ulehnutí krav po porodu,“chválí si zootechnik.
Také vysoké ztráty na telatech, které dosahovaly i 30 % se podařilo významně eliminovat na současných 4 až 6 %. Současných 170 telat, venkovně ustájených zpočátku v individuálních boudách, později ve společných kotcích má na starosti jeden ošetřovatel. „V pozadí až donedávna častých úhynů telat byla neodpovídající výživa. Dnes telata krmíme výhradně mlékem od čerstvě otelených krav a později sušeným mlékem s doplňkem imunoglobulinů a na jejich zdraví je to rozhodně znát. Pokud vyjdu ze současného stavu 400 zapuštěných krav a 250 březích jalovic, měli bychom získávat 50 až 60 telat měsíčně. Za předpokladu, že užitkovost i zdravotní stav ve stádě udržíme na stávající úrovni, znamenalo by to, že úkol, který máme před sebou, se daří plnit,“ uzavřel optimisticky Bodo.
