Menu
e-shop
Krize kolem slintavky a kulhavky (SLAK) na řeckém ostrově Lesbos vstupuje po půl roce do nové fáze. Athény svěřily operační koordinaci zásahu ministerstvu obrany a armádnímu důstojníkovi, který bude řídit spolupráci veterinárních, celních i regionálních úřadů. Krok přichází poté, co nákaza připravila ostrovní chovatele o desítky tisíc zvířat a vyvolala vlnu protestů, které vyvrcholily i vpádem farmářů na jednání krajské rady.
První případ SLAK na Lesbu nahlásily řecké veterinární úřady 17. března 2026 – zasažen byl chov s 48 kusy skotu a 250 ovcemi, přičemž klinické příznaky vykazovalo devět zvířat. O tři dny později přibylo druhé ohnisko a do konce března už systém evidoval na ostrově pět ohnisek. Šlo o první výskyt nákazy na Lesbu od roku 1994. Laboratorní vyšetření odhalilo sérotyp SAT 1, tedy jiný kmen viru než ten, který loni na jaře (sérotyp O) zasáhl chovy ve střední Evropě včetně Maďarska a Slovenska. Prakticky souběžně se podobný kmen objevil i na Kypru, kde bylo mezi únorem a březnem potvrzeno přes čtyřicet infikovaných farem.
Na rozdíl od středoevropského scénáře, kde se situaci podařilo poměrně rychle stabilizovat, se na Lesbu nákaza táhne měsíce. Podle údajů citovaných řeckými agrárními médii bylo od začátku krize utraceno zhruba 81 000 až 85 000 zvířat – tedy zhruba pětina místní chovné populace skotu, ovcí a koz. Ostrov přitom patřil k třetímu největšímu producentovi mléka v zemi s denní produkcí kolem 250 tisíc litrů.
Chovatelé v obležení: zákazy, likvidace produkce, nejistá kompenzace
Celý ostrov byl vyhlášen uzavřeným pásmem podle nařízení EU 2020/687. Chovatelům bylo zakázáno přesouvat zvířata i mimo vlastní farmu, poražená zvířata i produkty (mléko, maso) musely být likvidovány a jejich odvoz z ostrova byl zastaven. Tuny mléka a masa tak skončily jako odpad, aniž by přinesly chovatelům jakýkoli příjem.
Farmáři kritizují zejména pomalé vyplácení kompenzací a nejasnou strategii vlády. Podle vyjádření náměstka ministra zemědělství dosáhla k 27. srpnu celková vyplacená náhrada za utracená zvířata (za všechny probíhající nákazy v zemi, nejen SLAK) přibližně 16,8 milionu eur – suma, kterou postižení chovatelé považují za nedostatečnou vzhledem k rozsahu škod.
Napětí vygradovalo v srpnu, kdy chovatelé vtrhli na jednání krajské rady; incident si vyžádal rezignaci dvou úředníků. V polovině dubna se konaly rozsáhlé demonstrace v přístavu Mytilene, kde chovatelské komory hrozily úplným zastavením nákladní dopravy, pokud vláda nezmírní opatření a neumožní bezpečný odvoz produktů z ostrova při dodržení biosekuritních pravidel.
Spor o vakcinaci
Jedním z nejcitlivějších bodů celé krize je otázka očkování. Řecká vláda dlouhodobě sází výhradně na depopulaci ohnisek a zůstává zdrženlivá k plošné vakcinaci. Proti tomu se staví jak samotní chovatelé, tak část veterinární obce, která poukazuje na Kypr – tam byl v roce 2026 spuštěn rozsáhlý vakcinační program a situace se podle dostupných informací daří lépe zvládat. Odpůrci současného přístupu argumentují, že plošné utrácení bez vakcinace ničí chovatelský sektor rychleji, než dokáže samotná nákaza.
Armáda přebírá koordinaci
Vládní novela, kterou v uplynulých dnech projednával parlament, svěřuje operační koordinaci zásahu proti SLAK ministerstvu obrany. Roli koordinátora má zastávat důstojník ozbrojených sil jmenovaný ministrem obrany. Krajské veterinární služby, pracovníci ministerstva zemědělství, decentralizované správní úřady i celní a přístavní orgány mají být ze zákona povinny s armádním koordinátorem spolupracovat a řídit se jeho pokyny – včetně otázek přesunu zvířat a jejich likvidace. Ustanovení se přitom nevztahuje jen na Lesbos, ale na jakoukoli oblast Řecka zasaženou nákazou.
Krok lze číst dvojím způsobem: jako posílení kapacit v boji s nákazou, ale zároveň jako přiznání, že dosavadní civilní koordinace přestala krizi zvládat.
Co si z toho odnést pro české chovatele
Ačkoli jde o sérotyp SAT 1, odlišný od loňského středoevropského ohniska (sérotyp O), případ Lesbu ukazuje, jak rychle se dokáže krize prohloubit, pokud se nepodaří nákazu zvládnout v prvních týdnech. Poučení pro tuzemské chovy zůstává stejné jako při loňské vlně: důsledná biosecurita, okamžité hlášení podezřelých příznaků krajské veterinární správě a sledování aktuálních zpráv SVS ČR, která situaci v Řecku i na Kypru průběžně monitoruje.
Zdroje: Athens News, Dnews.gr, KeepTalkingGreece, news247.gr, Dairy Global, Státní veterinární správa ČR.
