Během celoevropské kampaně nazvané Konec doby klecové, která si klade za cíl ukončit klecové velkochovy v celé unii do roku 2027, se podařilo sesbírat 1,4 milionu podpisů. Evropská komise se v červnu 2021 v reakci na iniciativu veřejně zavázala, že připraví předpis, který postupně ukončí chov zvířat v klecích. Ustanovení by mělo přitom spadat pod novou ucelenou legislativu věnující se i dalším životním podmínkám zvířat, kterou by komise chtěla představit do konce roku 2023.
Kromě plošného zákazu klecového chovu Evropská komise usiluje o řadu ambiciózních kroků. Jedním z nich by mohl být zákaz přepravy živých zvířat do třetích zemí. Komise tím reagovala na řadu nedávných závažných případů, během nichž hospodářská zvířata uvízla na moři. Právě tento bod se ale ukázal jako velmi problematický – během lednového jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie se proti návrhu postavila koalice devíti států.
Podle portugalské ministryně Marii do Céu Antunes, která stála v čele koalice, by cílem revize mělo být spíše zajištění „vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat v obchodu uvnitř společenství a při vývozu živých zvířat“ než úplný zákaz. Tento postoj podpořily i další členské státy včetně Německa, Nizozemska a Dánska.
Některé německé spolkové země přitom už přijaly opatření, které na národní úrovni omezuje přepravu živých zvířat do třetích zemí. Další zemí, která zavedla zákaz vývozu živých zvířat, je například Lucembursko. Rakousko má v legislativě zaveden zákaz vývozu zvířat na porážku do zemí mimo EU.
Úprava podmínek přepravy zvířat by se navíc neměla týkat jen jejich vývozu do třetích zemí. Neziskové organizace usilují o to, aby součástí návrhu bylo i zavedení přísnějších pravidel pro dálkovou přepravu zvířat v rámci EU. Uvítaly by i zavedení maximální doby přepravy.
EuroGroup For Animals dále požaduje, aby součástí návrhu Komise byly i zákazy nehumánního usmrcování zvířat. Například zákaz vybíjení jednodenních samců kuřat podporují i poslanci Evropského parlamentu.*
Zdroj: Euractiv
