V dnešní době se často setkáváme s názory, že při zavádění nových technologií do staveb pro hospodářská zvířata je lepší starý objekt úplně zbourat a na jeho místě postavit nový. Opačný názor zastává vedení Zemědělského družstva Třebelovice, kde proběhla zajímavá rekonstrukce. Za méně než sedm milionů se podařilo z původního kravína K-96 vytvořit moderní porodnu prasnic, která se od novostavby podstatně neliší. Akce byla provedena s finanční podporou programu SAPARD.
Zemědělské družstvo Třebelovice, ležící na půli cesty mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi, funguje řadu let. Bylo založeno jako jedno z prvních z okresu již v roce 1949 jako Jednotné zemědělské družstvo Třebelovice. Právní forma ani zaměření živočišné výroby se během několika desetiletí vcelku nezměnily. Chov prasat s dnešním počtem 300 prasnic má v Třebelovicích tradici od založení družstva, chov skotu je doprovází také od samého začátku existence podniku.
Ve dvou střediscích - Třebelovice a Mladoňovice – chovají nyní zhruba 1000 kusů hovězího a 1600 kusů prasat ve výkrmu. V současnosti čítá stádo plemene české strakaté s doplňkem o holštýnské krávy 350 dojnic.
Průměrná nadmořská výška obhospodařovaného území na 1670 ha, které se rozkládá téměř na hranicích s Rakouskem, je 450 m. Výborně se tam na 300 ha daří řepce, podnik patří mezi vyhlášené pěstitele. Obilniny zaujímají asi 800 ha, hrách 100 ha, kukuřice 200 ha, technické plodiny 100 ha a louky 70 hektarů.
Radikální vývoj od dob revoluce a transformace družstva zaznamenal počet zaměstnanců, dnes je jich jen 57. Produktivita práce podstatně vzrostla. „Mzdové náklady jsou téměř stejné, jako když jsme měli zaměstnanců více než 150,“ říká výkonný ředitel Ing. Miroslav Smetana.
Uzavřený obrat stáda
V užitkovém chovu prasat na farmě v Mladoňovicích působí 150 prasnic. Družstvo vlastní také rozmnožovací chov zhruba o stejném počtu prasnic základního stáda. Pro roční tržní produkci 450 tun vepřového je podnik, co se týká obměny stáda, plně soběstačný. Rozmnožovací chov produkuje ročně navíc zhruba 450 prasniček, kterými zásobuje ostatní chovatele v širokém okolí.
Podnik je zapojen do odbytových družstev jak při zpeněžování mléka, tak v realizaci vepřového. Podle ředitele je to správný krok a záruka stability. „Vepřovou produkci realizujeme v současné době za uspokojivých 43 až 45 Kč v mase. S jatkami Bajer a spol., Bučovice, máme dobrou spolupráci, peníze od nich chodí na účet pravidelně, ...aby také ne, když dodáváme vepříky s 56 až 57 % libové svaloviny,“ usmívá se ředitel Miroslav Smetana.
Dobrý nápad
Rekonstrukce, která v podniku probíhala od ledna 2004 a skončila letos začátkem léta, stála za uspořádání dne otevřených dveří. Prohlídky a představení technologie v duchu zásad welfare se v červnu zúčastnili chovatelé z různých částí republiky. Týdeník Zemědělec dal přednost době, kdy již byla hala téměř v plném provozu.
Na počátku rekonstrukce stál „dobrý nápad“. Už dnes se dá říci, že dobrý opravdu byl. Místní se sice přou, kdo přišel na ten dobrý nápad, ale to jistě není rozhodující. Ve finále vznikla z původní stáje pro chov skotu K-96 moderní porodna a březárna prasnic s kapacitou 240 míst. Za minimum vynaložených prostředků získala chovaná zvířata a jejich ošetřovatelé komfort a pohodu, která se plně vyrovná novostavbě. Ke zvětšení kapacity a lepšímu prostředí prasnic přispěla hlavně přestavba krytého přístřešku dříve používaného k uskladnění slámy na venkovní výběh pro březí prasnice.
„Nápad s krytým přístřeškem, který jsme realizovali při přestavbě teletníku, jsme rozpracovali také pro porodnu prasnic,“ říká předseda představenstva Ing. Miloš Křivan, který celý projekt měl v družstvu na bedrech. Z původní K-96 zbylo pouze obvodové zdivo a střecha, na části zůstal zachován oběžný shrnovač hnoje. O další se postarala společnost Agrico Třeboň.
Za málo peněz dost muziky
Projekt se uskutečnil za finanční pomoci programu SAPARD. Z celkové investice 6,5 milionů korun směřovalo na stavební úpravy pouze 1,5 milionu, ostatní finance pohltila montáž a pořízení technologie.
Firma Agrico halu osadila 54 porodními boxy Agrivan se záchytnou vanou na kejdu v provedení šest sekcí po devíti boxech, dále 38 individuálními boxy pro odstavené a čerstvě zapuštěné prasnice a dvěma sekcemi pro volné ustájení březích prasnic (po 55 až 60 kusech). Každý porodní kotec sestává z vlastní vany, která je částečně napuštěná vodou, a do ní se jímají výkaly. Horní polovinu kotce rozděluje kromě zábran také typ roštů. Místo pro prasnici je o čtyři centimetry vyvýšeno a rošty v části pod prasnicí jsou vyrobeny ze studené litiny, pro selata jsou z tepelně více izolující umělé hmoty. Selata si nelehají na studenou litinu a díky vyvýšení pod prasnicí mohou lépe přijímat mléko. Litina pod prasnicí také vhodně ochlazuje laktující mléčnou žlázu. Boxy jsou vybaveny elektricky vyhřívaným doupětem pro selata.
Stádo řídí počítač
Ustájení pro březí prasnice doplňuje technologie krmení firmy Schauer, březí prasnice využívají ve volném ustájení krmných automatů Compident. Prasnice je identifikována přes ušní čip, stanice ji pak individuálně přidělí denní krmnou dávku. Compident umožňuje prasnicím volit libovolně dobu krmení i aktuální množství příjmu. Všechna data o příjmu krmiva, hmotnostních ukazatelích či pohybové aktivitě vyhodnocuje počítačový program dodávaný společně s technologií krmení firmy Schauer. Zabezpečuje rovněž management stáda prasnic, takže zootechnik si například kdykoli může z obrazovky přečíst, kdy se mají jednotlivé prasnice převést na porodnu.
Krmné směsi vznikají přímo v Třebelovicích z vlastních obilovin a ve vlastní míchárně, doplňkové komponenty dodává firma Mikrop Čebín.
Jednoduše a welfare
„Rošty zaručují dokonalou hygienu, především v období kojení. Od začátku zkušebního provozu žádná zalehlá selata, vynikající mikroklima, pohoda a čistota, to je to, co nás zajímá,“ sděluje předseda představenstva Ing. Miloš Křivan společně s hlavním zootechnikem Janem Chloupkem.
Záchytná vana pod rošty má podle zootechnika více předností. Výkaly padají do vody a nepáchnou, takže jde o vhodnou úlevu větrání. A za druhé, díky vaně zmizel spodní průvan. Vany se vypouštějí během pobytu prasnice jednou až dvakrát. Všechna porodní místa ještě nejsou plně obsazena, ale obsluhu všech 240 prasnic ustájených na rekonstruované hale by měly zvládat pouze dva lidé – konkrétně manželé Foumovi, kteří mají bohaté zkušenosti a dobrý vztah ke zvířatům.
„Pokud budeme srovnávat počet odchovaných selat na prasnici a vrh v klasickém stlaném porodním kotci na betonu a v porodních boxech Agrivan se záchytnou vanou na kejdu – pak předpokládáme zvýšení z 8,5 na 9,4 selat. Podle mého názoru delší praxe prokáže ještě větší rozdíl. Mohla by se také zvýšit průměrná hmotnost odstavovaných selat, která je dnes při odstavu ve 28 až 30 dnech o něco více než sedm kilogramů,“ míní Ing. Miloš Křivan. Po odstavu jsou selata ustájena ve společných kotcích v několika samostatných sekcích, kde je použita stejná technologie Agrica, a to Agrivan se záchytnou vanou na kejdu.
Další investice v dohlednu
Otázkou při přechodu na novou technologii bylo přizpůsobení prasnic porodním boxům, kde jsou ustájeny v omezeném prostoru mezi zábranami. „Jsme mile překvapeni. Přizpůsobila se i starší zvířata, která byla zvyklá na volnost v porodnách,“ uvádí Ing. Miroslav Smetana. „Za současné technologie hodláme jít nahoru s odchovem selat na prasnici a postupně zavedeme optimální technologii rovněž v ostatních halách, hlavně ve výkrmu jsou určitě rezervy. Půjde to však vzhledem k finanční náročnosti pomalu. Vylepšená organizace práce i příznivější zooveterinární podmínky k tomu musí přispět,“ dodává ředitel.
Lukáš Rytina
