Inseminace je zásadní biotechnologickou metodou, která má své opodstatnění ve šlechtitelských programech a při záchranném programu ohrožených populací hospodářských zvířat. U malých přežvýkavců je však řada objektivních důvodu, kvůli kterým doposud nenašla širší uplatnění. Cílem práce bylo ověřit vybrané reprodukční parametry koz inseminovaných chlazeným a mrazeným spermatem kozlů.
Pro účel studie byl ve vybraném chovu dojných koz proveden synchronizační program u reprezentačního vzorku 25 koz, které byly následně inseminovány jednak krátkodobě konzervovanými inseminačními dávkami a jednak mrazenými dávkami. Inseminace byla realizována cervikální metodou (deponováním dávky do vstupu do děložního krčku zvířete). Z reprodukčních ukazatelů byly sledovány procento okocených koz a procento plodnosti. Z výsledků vyplývá, že krátkodobě uchovávaným semenem lze dosahovat velmi úspěšné inseminace i velmi jednoduchým způsobem (procento okozlených zvířat bylo na úrovni 74,1 %). Naproti tomu při stejném metodickém přístupu u dlouhodobě konzervovaného semene byly výsledky tohoto ukazatele 15,4 %, které jsou však v souladu s předchozími výsledky prováděnými podobným způsobem. Nicméně v předkládané studii jsou navrženy nástroje, které by měly být testovány právě při tomto způsobu inseminace s cílem zlepšení metody a jejího širšího uplatnění.
Inseminace je zásadní biotechnologickou metodou, která pomáhá využít geneticky cenné jedince v populaci, čímž zvyšuje genetický pokrok v populaci zvířat a zásadním způsobem pomáhá zpřesňovat šlechtitelská schémata. Nezastupitelnou roli má inseminace v záchranném programu ohrožených druhů hospodářských zvířat, kde inseminace dlouhodobě konzervovaným ejakulátem genových rezerv je klíčovým bodem tohoto programu. Ale širší uplatnění inseminace má v chovech malých přežvýkavců několik úskalí. Prvním problémem je anatomická stavba děložního hrdla ovcí a koz, které díky překrývajícím se chrupavčitým trámcům, vytváří malý, úzký, tuhý a klikatý kanálek. Tento profil zabraňuje průchodnosti inseminačních pipet a deponování inseminační dávky přímo do dělohy. Dalším úskalím kryokonzervovaného ejakulátu je nízká fertilizační schopnost spermatických buněk po jejich rozmrazení.
Inseminační dávky pro účel tohoto pokusu pocházely od dvouletého kozla plemene bílé krátkosrsté kozy, který byl chován na pozemcích Pokusné a demonstrační stáje České zemědělské univerzity v Praze. Semeno kozla bylo odebíráno přirozenou cestou za využití umělé vaginy (MiniTube GmbH), a to v sezoně mimo připouštěcí období. Bylo použito pouze semeno odebráno z 1. skoku. Okamžitě po odběru byl ejakulát naředěn v poměru 1 :4 komerčním ředidlem OptiXcell, připraveným podle instrukcí výrobce IMV Technologies, (L’Aigle, France). Vzorky byly následně doředěny na finální koncentraci 200 × 106 buněk v ml, pomocí stejného ředidla OptiXcell. Ředěné semeno bylo plněno do pejet francouzského typu o objemu 0,25 ml (IMV Technologies, L’Aigle, France) při pokojové teplotě (asi 25 °C). Inseminační dávky byly uzavřeny pomocí zatavovacího prášku (IMV Technologies, L’Aigle, France). Takto připravené inseminační dávky byly vloženy do laboratorní ledničky, kde byly uchovávány při teplotě 5 °C po dobu 24 hodin, než byly použity k inseminaci. Vzorky spermatu v 0,25 ml pejetách byly nejprve schlazeny (z 25 °C na 5 °C; při průměrné rychlosti chlazení 1,0 °C za minutu) a následně při této teplotě ekvilibrovány po dobu 2–4 hodin. Mrazení inseminačních dávek bylo realizováno v polystyrenovém mobilním mrazícím boxu (modifikace komerčního mrazícího boxu Animal Reproduction Systems, Inc., Chino, CA, USA). Před inseminací byly dávky rozmrazeny ve vodní lázni temperované na 39 °C po dobu 30 sekund. Studie byla realizována ve vybraném komerčním chovu dojných koz. Ze základního stáda byla vybrána skupina 24 koz. U těchto zvířat byla provedena synchronizace a stimulace říjového cyklu pomocí poševních tamponů (Chronogest, Intravet International B.V.) s následnou superovulací pomocí hormonálního preparátu (Sergon, Bioveta a.s.) podle schématu doporučeného výrobcem. Kozy byly fixovány v připouštědle s krční zábranou a se zvednutou zádí v úhlu asi 40°. Po dezinfekci zevních pohlavních orgánů bylo jemně zavedeno spekulum, které sloužilo jednak k vizuálnímu zhodnocení optimální fáze říjového cyklu zvířete, a jednak k detekci vstupu do děložního krčku kozy. Následně byla jemně zavedena inseminační pipeta (MiniTube GmbH) do ústí děložního krčku a lehce manipulována tak, aby inseminační dávka byla deponována na okraj 1. až 2. řasy děložního krčku. Z celkového počtu připravených koz bylo inseminováno 20 koz, které byly vizuálně posouzeny jako vhodné k inseminaci. Sedm zvířat bylo inseminováno chlazeným semenem a 13 koz bylo inseminováno mrazeným semenem v tekutém dusíku. Po inseminaci byly kozy jeden pohlavní cyklus izolovány a následně zařazeny do přirozené plemenitby. Na základě termínu porodu byla definována úspěšnost inseminace. Sledována byla také četnost vrhu. Krátkodobě uchovávaným semenem lze dosahovat velmi úspěšné inseminace i velmi jednoduchým způsobem. Naproti tomu stejný metodický přístup inseminace u dlouhodobě konzervovaného semene zajistil nižší výsledky, které jsou však v souladu s předchozími výsledky prováděnými podobným způsobem. Celkově lze shrnout, že v případě čerstvého či krátkodobě konzervovaného semene, jednoduchá cervikální inseminace může poskytnout akceptovatelné výsledky. V případě mrazeného semene je třeba dále hledat nástroje a postupy na zlepšení úspěšnosti cervikální inseminace. Součástí studie je i navržení konkrétních metodických postupů, které jsou průběžně testovány a ověřovány s cílem zlepšení úspěšnosti cervikální inseminace kryokonzervovaným semenem kozlů.
Ing. Martin Ptáček, Ph.D., Ing. Filipp Georgijevič Savvulidi, Ph.D., MVDr. Miroslav Hrdlička, Ing. Anežka Málková, Ing. Martina Janošíková, Ph.D., Bc. Johana Uhlířová, Bc. Tereza Ranná, 1. zemědělská a.s. Chorušice, Katedra chovu hospodářských zvířat, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2023.
