Produkce králičího masa je v kvantitativním smyslu výslednicí dosažené úrovně výkrmnosti (tj. růstu a spotřeby krmiva) a plodnosti. Současný světový trh vyžaduje mladé vykrmené králíky s jemným světlým masem, bez cizorodých látek, s velmi malým množstvím bíle zbarveného tuku /Mach, 1999/. Osvalení je charakterizováno jatečnou výtěžností kolem 60 % (s hlavou), dodávané partie musí být vyrovnané. Proto je tak důležitá znalost intenzity růstu a jejich zvláštností u nejrozšířenějších komerčních brojlerových králíků světových šlechtitelských firem, proto má své nezastupitelné místo (vedle výhod hybridizace) i kontrola užitkovosti a dědičnosti užitkových vlastností i u králíků.
Důležitost znalosti intenzity růstu a jejích specifik dokládá tradice činnosti stanice kontroly dědičnosti v Dánsku. Výsledky této stanice dokumentují selekční pokrok a stoupající úroveň dánského chovu králíků. Zatímco v letech 1944 až 1949 trval výkrm brojlerových králíků do živé hmotnosti 2,5 kg průměrně 170 dní, při denním přírůstku 18 g, dnes je výkrm ukončen ve stejné hmotnosti mezi 73. - 89. dnem při denním přírůstku kolem 40 g /Dousek, Jedlička, Jelínek et al., 1994/. V ČR není oficiální testační stanice zřízena, o to cennější je činnost pracovníků AF ČZU ve spolupráci s chovateli při zjišťování úrovně produkčních znaků brojlerových králíků zahraniční provenience chovaných u nás /např. Mach, Dědková a Majzlík, 1999/.
Práce navazuje na výsledky uvedených autorů a je konkrétním příspěvkem k objasnění reprodukčních schopností a některých zvláštností růstu hybridní kombinace Hyla italské provenience.
Zatímco u kvalitativních znaků králíků jednotlivých plemen dospěla genetika k vysokému stupni poznání, publikací o hodnotách dědivosti u vybraných kvantitativních znaků je velmi málo. Schley /1985/ uvádí koeficient dědivosti pro hmotnost králíků po odstavu ve výši 0,6 až 0,8, pro stejný znak ve věku 100 dní 0,4 až 0,5. Schlolaut /1995/ udává koeficient dědivosti pro přírůstky hmotnosti po odstavu pouze 0,2 až 0,4. Koeficient dědivosti růstu se pohybuje ve středních hodnotách od 0,4 do 0,6 /Fingerland, 1998/
Období růstu králíků je v prvních třech týdnech věku charakterizováno mléčnou výživou a rozhoduje podstatnou měrou o produkčních schopnostech jedince v dalších úsecích života. Mléčnost je jednou z kvantitativních vlastností a vzhledem k její významnosti je vhodným selekčním kritériem při hodnocení užitkovosti králic. V praxi se vyjadřuje obdobně jako u prasnic hmotností vrhu v 21 dnech. Koeficienty dědivosti pro plodnost a mléčnost jsou uváděny v nízkých hodnotách, např. Schley /1985/ udává rozpětí 0,1 - 0,3, Schlolaut /1995/ pouze 0,01 až 0,1, další autoři dokládají u plodnosti králic hodnotu 0,22, u mléčnosti 0,31.
Mezi ekonomicky závažné reprodukční vlastnosti hospodářských zvířat patří plodnost a mléčnost. U multipárních zvířat je obvykle rozlišována potenciální a skutečná plodnost. Skutečná plodnost bývá v širším pohledu hodnocena počtem všech narozených mláďat ve vrhu, z nich dále počtem živě a mrtvě narozených mláďat. Z užšího pohledu lze hodnotit skutečnou plodnost počtem živě narozených mláďat ve vrhu. Pro hodnocení plodnosti používá výše uvedené ukazatele kontrola užitkovosti a dědičnosti užitkových vlastností u prasat a stejné ukazatele používají i chovatelé králíků /Mach a Majzlík, 1997/.
Z literárních pramenů vyplývá obecněji platný závěr o stoupající úrovni plodnosti multipárních zvířat se zvyšujícím se pořadím vrhu - podle druhu hospodářských zvířat obvykle do 3. až 5. vrhů. Výsledky reprodukční užitkovosti u hybridních králíků kombinace Cunistar v závislosti na pořadí vrhu publikovali Rybář, Matoušek, Kernerová et al. /1995/. Opava /2000/, který hodnotil úroveň užitkovosti brojlerových králíků kombinace Hyla dokládá, že mláďata z 5. vrhů vykazovala dobrou životaschopnost i velmi dobrou intenzitu růstu do odstavu mezi 28. až 35. dnem, tj. v období převážně mléčné výživy. Laktační křivka vrcholila v 21 dnech po porodu a mléčnost vykazovala stoupající trend od 1. vrhů s vrcholem na 5. vrzích, plodnost vrcholila na 4. vrzích.
Podat přesnou definici růstu je vzhledem k mnohotvárnosti jeho projevů poměrně značně obtížné. Své opodstatnění má především definice, kterou vyslovil Brody v roce 1945 a která chápe růst jako relativně ireverzibilní časovou změnu ve velikosti měřeného rozměru nebo funkce. Dosud nejvýstižnějším vyjádřením růstu je, i přes určité nedostatky, růstová křivka. Průběh růstu hospodářských zvířat již dříve analyzovali různí autoři, např. Marks /1978/, Laskey a Edens/1985/, Ahthony, Emerson, Nestor et al. /1991/, výhody použití čtyřparametrové Richardsovy funkce a variabilní polohou inflexního bodu dokládají ve svých pracích např. Knížetová /1994 a 1996/, Dědková, Hyánek, Hyánková et al. /1995/ aj.
Růstové schopnosti králíků
Pro analýzu růstových schopností byla zjišťována živá hmotnost v týdenních intervalech od narození do ukončení výkrmu (98 dní věku) v podmínkách faremního chovu pana Valenty ve Svojšicích. Základní charakteristiku a parametry užitkovosti použité finální kombinace Hyla uvádí Dousek, Jedlička, Jelínek et al. /1994/. Ve výkrmu používá majitel ke krmení kompletní krmnou směs pro výkrm králíků z VKS Nezvěstice. Směs je zkrmována ad libitum, rodičovská populace je ustájena v jednoetážových klecích, výkrm probíhá ve dvouetážových, kaskádových klecích italské výroby v objektu s řízeným bioklimatem.
Pro hodnocení plodnosti byl sledován počet všech, z toho živě a mrtvě narozených mláďat, pro posouzení životaschopnosti potomstva byl sledován úhyn od narození do 35. dne věku, od 35. do 98. dne věku a úhyn celkem, pro výpočet mléčnosti králic byla zjišťována hmotnost vrhu při narození, dále v 21. dni věku a zjištěný rozdíl byl vynásoben koeficientem 2, kdy na 1 gram přírůstku živé hmotnosti je potřeba, aby mládě přijalo cca 2 g mateřského mléka. Dále byl sledován z pohledu prvovýrobce velmi důležitý ukazatel - počet vykrmených a u zpracovatele realizovaných brojlerových jatečných králíků.
Data ze sledování potomstva z 57 vrhů byla sumarizována a variačně statisticky zpracována v souborech tříděných podle pořadí vrhu a sledovaných let 1998 - 99, pro analýzu růstu a konstrukci růstových křivek byla využita Richardsova funkce ve tvaru yt = A.(1b.e-k.t)-1/n, pro interpretaci vypočtených charakteristik a parametrů funkce bylo použito terminologie dle Nýdla /1987/.
Plodnost králic
Úroveň reprodukčních schopností byla sledována a hodnocena z pohledu úrovně plodnosti a mléčnosti králic a úrovně životaschopnosti mláďat a králíků ve výkrmu. Získané hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1 a znázorněny na grafech 1 a 2. Analýzou variance nebyly u sledovaných parametrů prokázány žádné statisticky významné rozdíly mezi různým pořadím vrhu. Počet všech narozených mláďat (z toho živě narozených) rostl do 4. vrhu až na hodnotu 12 kusů (10 kusů), na 5. vrzích klesá a u 6. a 7. vrhů spíše stagnuje na hodnotě cca 9 kusů (8 kusů). Mléčnost má zvyšující se tendenci do 5. vrhu, kdy dosahuje hodnoty téměř 5 000 gramů mléka vyprodukovaného králicí za 21 dnů laktace. S rostoucím počtem všech, a z toho živě narozených mláďat do 4. vrhu, zřejmě souvisí i rostoucí počet úhynů mláďat, kdy maximální celkový úhyn králíků činil 4,67 kusů na 4. vrhu. Na dalších vrzích četnosti úhynů opět stagnovaly na průměrné hodnotě 1,5 kusů úhynů celkem.
Nejvyššího počtu prodaných kusů bylo dosaženo na 6. vrzích, tento ukazatel činil 7,25 kusů prodaných brojlerových králíků na jeden vrh. Jak je patrné z tabulky 1 počet všech, respektive živě narozených mláďat byl v průměru na těchto vrzích roven 8 kusům.
Pro porovnání reprodukčních ukazatelů bylo využito zdroje Dousek, Jedlička, Jelínek et al. /1994/, kteří uvádějí u brojlerového králíka Hyla počet živě narozených ve vrhu 8,5 kusů, u brojlerového králíka Genia 9 - 9,8 kusů a u kříženců plemen novozélandský bílý x kalifornský (Nb x Kal) 7,5 - 8,8 kusů. Počet odstavených kusů je autory uváděn na úrovni: Hyla 8,1 kusů, Genia 7,9 - 8,8 kusů a u Nb x Kal 7 kusů. U hybridního králíka Genia je uveden též celkový počet mláďat ve vrhu, ten činil 9,5 - 10,3 kusů. Další výsledky využitelné pro srovnání reprodukčních ukazatelů hybridních králíků kombinace Hyla uvádějí Rybář, Matoušek, Kernerová et al. /1995/ u hybridního králíka Cunistar. Tato hybridní kombinace králíků vykazuje parametry: všech narozených 7,12 kusů, živě narozených 6,44 kusů a mléčnost 2 310 gramů. Zjištěné hodnoty reprodukčních ukazatelů uvedené v tabulce 1 a grafech 1 a 2 značí, že sledovaná kombinace hybridních králíků Hyla je srovnatelná ve sledovaných parametrech s kombinací Hyla, Genia i kříženci Nb x Kal a dosahuje lepších parametrů než hybrid Cunistar. Parametry králíků sledované hybridní kombinace Hyla byly: narozeno všech 9,49 až 9,77 kusů, narozeno živě 8,63 až 8,67 kusů, počet odstavených 7,53 až 7,55 kusů a mléčnost 4111 až 4169 gramů.
Charakteristiky použité Richardsovy funkce k vyjádření růstu sledované populace králíků (tříděné podle pořadí vrhu) uvádí tabulka 2, vývoj živé hmotnosti od 1. do 98 dnů věku v týdenních intervalech dokládá tabulka 3, grafické vyjádření vypočtených růstových křivek za sledované vrhy, roky a celkem prezentují grafy 3 - 5.
Inflexní bod (I) dělí růstovou křivku na dvě nestejné části autoakcelerační a autoretardační. Inflexní bod charakterizovaly hodnoty živé hmotnosti (yi) v rozpětí 1193 až 1194 g dosažené v průměrném věku (ti) 45 až 46 dnů od narození při přírůstku (vi) 37 g. Vypočtený průměrný denní přírůstek (v) dosáhl 25 g, věk ve kterém vrcholí max. zrychlení růstu (t1), resp. zpomalení růstu (t2) byl lokalizován na úrovni 14 až15 (resp. 76 až 77) dnů. Maximální průměrný denní přírůstek (vi) 37 g dobře korespondoval s údaji uváděnými Douskem, Jedličkou, Jelínkem et al. /1994/ pro značkové brojlerové králíky zahraničních firem, věk 77 dnů odpovídá zjištění Macha, Dědkové a Majzlíka /1999/ o silném zpomalení, resp. stagnaci růstu hybridních králíků v poslední fázi výkrmu.
Při vyhodnocení živé hmotnosti v týdenních intervalech od 1. do 98. dne věku v závislosti na pořadí vrhu byl analýzou variance zjištěn největší podíl statisticky pravděpodobně významných až významných rozdílů u 1. až 4. vrhů a také u 6., 9. a 10. vrhů ve vztahu k vyšší živé hmotnosti dosahované potomstvem králíků z 5. vrhů, a to v období mezi 14 - 42 dny věku. Vývoj hmotnosti (resp. přírůstků) byl u potomstva z 5. vrhů téměř optimální a požadovanou porážkovou hmotnost 2500 g dosáhli králíci ve 12 týdnech věku. Příznivá intenzita růstu zde byla ovlivněna vysokou porodní hmotností, jejíž statisticky významný vliv lze vysledovat do 6 týdnů věku a mléčností králic, která vykazovala stoupající trend rovněž do 5. vrhů.
V závěru lze konstatovat, že pozitivní vliv pořadí vrhu na úroveň plodnosti byl ve sledovaném chovu a u kombinace Hyla prokázán a vrcholil na 5. vrzích. Mírně nadprůměrné výsledky v plodnosti lze dosáhnout maximálně do 7. vrhů, na 8. až 10. vrzích byla již plodnost králic prokazatelně nižší.
Mláďata z 5. vrhů vykazovala dobrou životaschopnost a velmi dobrou intenzitu růstu do odstavu. I po dosažení inflexního bodu růstu (ve věku 46 dní, při hmotnosti kolem 1200 g), lze při zajištění výživy brojlerů pomocí kompletních krmných směsí s dobrou produkční účinností a zdravotně nezávadných (bez vegetačních či skladovacích plísní) dosáhnout rychlého růstu s ukončením výkrmu v požadované porážkové hmotnosti cca 2500 gramů za 80 dní a při odpovídající průměrné spotřebě krmné směsi 3,2 kg na kilogram přírůstku. Tyto údaje by již odpovídaly technologickým parametrům italské šlechtitelské firmy Pademontana s.r.l.
Použitá literatura je k dispozici u autora.
Doc. ing. Jiří Václavovský, CSc.,
Ing. Naděžda Kernerová, Ph.D.,
Ing. Vlastimil Opava
ZF JČU v Českých Budějovicích
