08.02.2016 | 01:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Robotické dojení - jak to vidím já...

Je lepší řízený nebo volný pohyb dojnic při robotickém dojení? Jaké by mělo být rozmístění robotů ve stáji? Toto jsou otázky, které si pokládá možná každý, kdo uvažuje o pořízení dojicích automatů. Předkládáme názor z praxe:

Jako dlouholetý provozovatel robotického dojení jsem přesvědčen, že všechny systémy robotického dojení hlavních výrobců jsou dnes ve výborné kvalitě po stránce obslužnosti a výkonnosti dojení.

Velkou otázkou pro každého, kdo chce dojit roboty, je v chovatelských zkušenostech a vizi, jak chce organizovat a řídit své stádo tak, aby dojnice, ale i chovatel si mohl užívat své nemalé investice.

V naší odborné literatuře Zemědělec a Černostrakaté novinky občas čtu různé účelové výplody a fantazie, které mi zvedají adrenalin. Nejsem dealer, jsem 33 let výkonný zemědělec, který má rád své krávy. Rozhodl jsem se pro robotické dojení s řízeným pohybem dojnic.

Vždy budu vyznavačem řízeného pohybu stáda a robotické dojírny, protože obojí je jednoznačně výhodnější pro velkochovy s větší koncentrací zvířat v jedné skupině tj. 150 až 250 krav. Tento systém zaručuje možnost stavebnicového zvětšování stáje na malé ploše s ucelenou dojírnou a řídicí jednotkou, kdy zootechnicko- ošetřovatelská spolupráce je tím koncentrována do jednoho centrálního uzlu.

Výhody jsou v minimalizaci a optimalizaci např:

- lidské práce, to znamená obslužné vzdálenosti k robotům a k potřebným dojnicím,

- dopravních cest, vody, mléka, odpadů, suchého vzduchu, tepla a tím i množství izolací,

- úklidových a sanitačních ploch.

Pokud je člověk hospodář, vždy si musí klást tyto otázky, aby minimalizoval investiční a provozní náklady robotického dojení. Co je ale ještě podstatnější, je stáj a její vybavení, kde se setkáváme s řadou názorů. Podle mě je rozhodující:

- přírodní světlo,

- dostatek vzduchu bez průvanu,

- nemíchat se kravám do „výroby“,

- mít své krávy rád.

 

Standardem k užitkovosti je výživa,voda, organizace, řád a dobré služby. Všechno ostatní je podle mě naprosto marginální záležitost, na kterou nejlépe odpoví krávy při exkurzích na různých stájích s různým uspořádáním. Pokud uvidíte krávy, které jsou spokojené, produkční, tak je stáj a systém v pořádku.  Na posouzení stačí pár zootechnických pohledů:

  • Je ve stáji klid jako v „katedrále“?
  • Kolik nahaněčů pobíhá po stáji a otravuje krávy?
  • Kolik krav leží a kolik jen postává nebo kulhá?
  • Kolik krav se zvedne při příjezdu a zakládání TMR?
  • Kolik krav vleže spokojeně přežvykuje?
  • Při procházce stájí jdou krávy se zájmem k vám?

 

Pro posouzení systému stáje ve vztahu k robotům stačí:

  • Kolik krav podojí robot za den:   165 a více
  • Průměr podojení dojnice/den: 2,5 a více (nezaměňovat s návštěvností robota)
  • Kolik litrů podojí robot/den:  2000 a více

 

Pokud dosahují roboty uvedených parametrů, je vše na farmě v pořádku a všechno ostatní jsou jen komerční záležitosti, protože ostatní robotické časy a výkonnosti mají dnešní robotické systémy srovnatelné.

Jsme dlouholetí uživatelé robotického dojení. Po vynucené výměně starých robotů je farma v České Metuji na úrovni, kterou jsme si pro naše chované krávy vysnili už v roce 2005, a na rovinu říkám, není mnoho věcí, které bychom na stáji chtěli změnit a to pro techniky, spoluošetřovatele, natož pro naše spokojené vysokoprodukční dojnice. Jsem přesvědčen, že náš koncept robotické stáje s robotickou dojírnou 2 x 3 roboty o velikosti 400 dojnic je dnes na hranicích možného a dosažitelného.

Mléčné krize byly a asi budou, ale chov produkčních dojnic je o vizích a návratných realizacích do budoucna, které já osobně vidím u mléka v koncentraci a robotickém dojení v robotických dojírnách nebo centrech robotického dojení.

Rozhodující faktor pro zbudování a provoz velké úspěšné robotické farmy je dnes stále ještě někde jinde, než se tvrdí a píše. Musí být dokonalá souhra šéfa podniku s vedoucím technikem chovu a naprostou nezbytností je přeměna bývalých dojičů na odpovědné spoluchovatele!

Pokud se chcete přesvědčit návštěvou, rád vás přivítám. Uvidíte nestresované krávy spokojeně využívající systém stáje, kterým je úplně jedno, jestli si někdo vymýšlí a píše, co je pro ně naprosto lepší až nejlepší!*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Přátelé i nepřátelé robotického dojení, byl bych rád, kdyby se zde mohla rozvést opravdová diskuse o výhodách a nevýhodách robotického dojení a jeho stájových systémech. Pokud je problém zde, tak co třeba osobně? Lád

  2. Zdravím,pane kolego.Stejně jako Vy zastávám názor,že robotizovaným systémům dojení patří budoucnost,zvláště tam,kde je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil,takže skoro všude.Protože mám zkušenost s volným i řízeným pohybem dojnic při robotickém dojení,mohu říci,že oba systémy fungují.Výhoda řízeného pohybu je v lepším využití kapacity robotů,nevýhoda ve větší investiční náročnosti pří budování stáje s řízeným pohybem.Celé to ale stojí a padá s udržením zdravého stáda.Lehce se to řekne ,ale těžce zařizuje,zvláště když ambice chovatele jsou výš než možnosti stáda v daných podmínkách.Celé to rozhodnou krávy,které do robota musí dojít samy tak jako tak,a to pokud možno a po více laktací.Takže výživa ,nohy, vemena a vidět a řešit všechny problémy v předstihu nebo nejpozději ihned.
    Přeji vše dobré a mléku zdar!Mimochodem jaké jsou zkušenosti s plachtovou stájí za extrémních zimních a letních teplot po 10ti letech provozu?

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down