Po vzoru svých předků, kteří v obci Milošovice na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska hospodařili po několik staletí, se tu věnuje sedlačině i pětičlenná rodina Cihlářových, která se může pyšnit vítězstvím v soutěži Asociace soukromého zemědělství Čr Farma roku 2020. Cihlářovi jsou důkazem, jak obrovským přínosem v mnoha směrech může být i hospodářství se sedmdesátihektarovou výměrou a méně než sto kusy skotu. Se svými holštýny, předváděnými všemi třemi dětmi včetně nejmladší, dvanáctileté Káji, dosahují četných titulů na oblastních i národních výstavách. Pro skvělé mléčné výrobky od maminky Mirky si zvykli jezdit na statek lidé z širokého okolí. A recept? Pravé selské smýšlení, láska k rodné hroudě a zvířatům, nadšení, optimismus a opravdovost čišící z přesvědčení o správnosti zvolené cesty.
Předci dnešních hospodářů patřili mezi starousedlíky v obci Milošovice a po několik staletí se tu věnovali poctivé sedlačině. Tuto tradici v roce 1957 násilně přervala kolektivizace, která v tu dobu naplno zasáhla i zdejší oblast. „Naštěstí se děda Černý, který tu tehdy s babičkou hospodařil, dožil změny režimu a v roce 1992 spolu s mými rodiči na přerušenou tradici opět navázal,“ je rád Radek Cihlář.
Ten převzal hospodářství po rodičích v roce 1999, kdy ukončil studium na Vysoké škole zemědělské v Brně. „Na původní usedlosti uprostřed obce ale bohužel nešlo v zemědělské činnosti pokračovat naplno a dál jí rozvíjet, proto jsme v roce 2003 začali budovat zcela novou farmu mimo vesnici a rovněž i rozšířili výměru půdy,“ informuje hospodář. Nutno podotknout, že záměr se vydařil ve všech ohledech, neboť na milošovické farmě si nejen díky její malebnosti nejeden návštěvník řekne, že snad překročil hranici k bavorským sousedům.
Ekologie bez certifikace
Díky navýšení výměry z původních 22 hektarů na sedmdesát mohli Cihlářovi rozšířit chov mléčného skotu, do něhož je zapálená celá rodina.
Obhospodařované pozemky leží v tzv. trojmezí, na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska, a jsou značně svažité. Většina z nich byla zatravněna a nyní je využívána jako pastviny. Zhruba 25 hektarů tvoří orná půda, na níž Cihlářovi pěstují krmné plodiny, především jetel, ozimé a jarní triticale, luskovinoobilné směsky, čirok a při každé příležitosti také meziplodiny.
„Na mnoha částech orné půdy zakládáme kvetoucí pásy a na svých pozemcích už několik let vysazujeme stromy, máme rádi staré odrůdy. Ke hnojení používáme na 100 % orné půdy kejdu, na trvalých travních porostech ji pak aplikujeme z 90 % a pouze občas přihnojujeme ledkem. Redukci plevelů provádíme mechanicky prutovými branami. Stále více nás oslovuje ekologizace zemědělství, jejíž princip máme v plánu dále zavádět, i když bez jakékoliv certifikace,“ vysvětluje hlava rodiny.
Špičková zvířata, nadšení a um…
Cihlářovi jsou mezi chovateli mléčného skotu velmi dobře známi nejen díky svým špičkovým zvířatům, ale i nadšení a umu, s nimiž je chystají a poté předvádějí na oblastních a národních výstavách. Na třech posledních Národních holštýnských šampionátech bodovala dokonce i nejmladší, dvanáctiletá Kája, která si odnesla dvakrát titul pro nejlepšího mladého vodiče, jednou pak obsadila v této kategorii 3. místo.
Třiadvacetiletý Radek a jednadvacetiletá Kateřina, studentka České zemědělské univerzity v Praze, se již roky pravidelně účastní chovatelských soutěží v různých evropských státech a jejich dovednosti v oblasti výstavnictví jsou skutečně obdivuhodné. „Zahraniční show fungují tak, že zhruba na týden dostaneme přidělenou jalovici, o níž pečujeme, trénujeme s ní na ohlávce, musíme ji perfektně ostříhat a pak co nejlépe předvést. Poslední takovou akcí, která pro mě osobně byla jedinečným zážitkem, během něhož jsem mohla pozorovat překrásná zvířata, obdivovat klid, se kterým se pohybovala mezi davy návštěvníků, inspirovat se prací zahraničních chovatelů a strávit společně s dalšími nadšenci několik dní tím, co nás spojuje, byla Open Junior Show v italském městě Montichiari,“ říká Kateřina.*
