V Dobříčkově na Benešovsku hospodaří již 32 let rodina Kubátova. Václav Kubát starší spolu s manželkou Zdenkou začínali s pěti hektary zemědělské půdy, dnes jich obdělávají spolu se svými syny Václavem a Janem a dcerou Barborou téměř 250, z toho připadá 31 ha na trvalé travní porosty a zbylá výměra je orná.
Na orné půdě se pěstují především obilniny, ozimá pšenice je vyseta na 67 hektarech, ozimý ječmen se pěstuje na 24 hektarech, sladovnický je letos na 26 hektarech a oves na výměře sedmi hektarů. Řepka se pěstuje na ploše 55 ha. Pro potřeby stáda dojeného skotu se pěstuje kukuřice na šesti hektarech, jetel na 17 ha a hrách na 12 hektarech. Dva hektary plochy jsou určeny pro pěstování pelušky na semeno, tato rostlina je podle Václava Kubáta výborná i jako meziplodina.
Regenerativní zemědělství
Meziplodiny a bohatý osevní postup jsou podle hospodáře obzvlášť důležité pro tzv. regenerativní zemědělství, pro nějž se na farmě rozhodli. „Tento způsob hospodaření zlepšuje obsah organické hmoty v půdě, omezuje vodní i větrnou erozi. Díky této šetrné formě obdělávání máme šanci předat půdu našim potomkům v lepším stavu a celkově zlepšit prostředí okolo nás,“ konstatuje farmář a dodává, že po 17 letech neplánuje na svoje pozemky aplikovat ani gram anorganického hnojení.
Zato to organické je v tomto systému zastoupeno bohatě. Kromě hnoje jsou jeho zdrojem i rozmanité meziplodiny, které se pěstují v čistosevu nebo směskách podle hloubky a rozvětvení kořenového systému. S půdou se nehýbe, používá se tzv. no-till setí pomocí diskové mechanizace. Součástí regenerativního zemědělství je také omezení fungicidů a pesticidů. „Výsledkem budou, hlavně zpočátku, nižší výnosy, ale také úspora několika přejezdů po poli, a tím šetření nejen finančních prostředků, ale i krajiny,“ je přesvědčen Václav Kubát starší.
Krávy na úrovni
Stejně jako rostlinná výroba, i chov dojnic krystalizoval postupně. V prosinci 1992 farmář poprvé v tandemové dojírně do konví podojil devět krav. Dva roky se této činnosti věnoval sám, poté nastoupila jeho žena. „V roce 2008 jsme poprvé slyšeli o dojicím robotu. Ta myšlenka nás zaujala, zjišťovali jsme podrobnosti, jezdili po farmách, kde už pomocí automatu dojili. Nejprve jsme však museli stabilizovat stádo s ohledem na jeho velikost i parametry jednotlivých krav, především jejich vemen. Nutná byla také přestavba stávajícího kravína,“ komentoval hospodář.
S rekonstrukcí ustájovacích prostor začali v roce 2014 a v říjnu následujícího roku došlo k ostrému startu dojicího robota Lely Astronaut A3. Aktuálně se s jeho pomocí získává mléko od čtyř desítek krav. „Příprava se vyplatila, za těch sedm let jsme museli z důvodu vemene nevhodného na robotické dojení vybrakovat pouze dvě krávy,“ dodal Václav Kubát.
Denně se tak od převážně holštýnského stáda s 20% podílem krav plemene brown-swiss a dvěma jerseykami prodá prostřednictvím MHD Střed 1100 až 1400 litrů mléka s obsahem tuku na úrovni 4,16 % a bílkovin 3,66 procenta.
„Bohužel ceny mléka se opět snižují. Zatímco v prosinci jsme dostali 13,27 Kč za kilogram, v únoru už 13,06 Kč,“ uvedl farmář.
Mezi úspěšné chovy se rodinná farma řadí nejen kvůli užitkovosti 11 151 kilogramů, ale také díky parametrům reprodukce, například mezidobí činí pouhých 371 dní.
