Rodinná farma Šobáňových hospodaří ve Vlčnově nedaleko Uherského Hradiště. Zaměřuje se na chov holštýnského skotu, výrobu lahodných produktů z vlastního mléka a prodej masa. Jak komentuje zakladatel farmy Petr Šobáň starší, její historie se počítá na tři desetiletí. V té době bylo v chlévech na dvorku rodinného domu ustájeno pouze několik kusů hovězího. Stavy se postupně navyšovaly, v roce 2005 už se ve Vlčnově v těchto prostorách chovalo třicet dojnic, většinou pocházejících z převodného křížení českého strakatého a holštýnského skotu.
Následoval pronájem areálu ve Veletinách, kde bylo k dispozici pouze vazné ustájení. „V roce 2015 se pak naskytla možnost koupit zruinované prostory ve Vlčnově. Postupně je rekonstruujeme a upravujeme,“ říká syn zakladatele farmy Ing. Petr Šobáň.
Momentálně najdeme na farmě 65 holštýnských dojnic s průměrnou roční užitkovostí přes devět tisíc kilogramů mléka s aktuálním obsahem tuku 4,3 procenta a bílkovin 3,65 procenta. I díky těmto složkám si chovatelé nestěžují na výkupní cenu od mlékárny v Litovli, ta listopadová byla na úrovni 9,87 koruny.
Celkem je na farmě ustájeno 160 kusů skotu. Jalovice, které nejsou zařazeny do obratu stáda, se spolu s býky vykrmují do finální hmotnosti.
Původní dojírna, v níž se donedávna získávalo mléko, byla letitá a prosta jakékoliv automatizace – i sundávání dojicích strojů se muselo dělat ručně. Proto se chovatelé zaměřili na vylepšení tohoto procesu – a povedlo se. Podařilo se jim získat sice postarší, ale kvalitní rybinovou dojírnu GEA pro dva x čtyři plemenice. „Okamžitě se to odrazilo nejen ve zlepšení kvality mléka, aktuálně máme zhruba 100 000 somatických buněk na mililitr, ale také v usnadnění naší práce,“ pochvaluje si mladší z chovatelů. Oba Petrové se netají tím, že by se jim líbilo dojení pomocí robota, ale to je zatím ve Vlčnově hudba budoucnosti.
Na jaře loňského roku zprovoznili Šobáňovi také bourárnu, která prozatím funguje v jarním a podzimním termínu. Skot ve věku do 24 měsíců se porazí ve službě a do bourárny se dovezou čtvrtě. Chlazené maso se následně prodává ze dvora, většinou na objednávku. Zatím se počítá s kapacitou zhruba 12 zvířat za rok. Jak komentuje starší z chovatelů, prodej čerstvého masa vidí jako nejlepší způsob jeho zpeněžení.
V loňském roce se na farmě investovalo také do pícní techniky, která je stěžejní pro kvalitní nakrmení zvířat. Objemná krmiva na farmě hrají prim, bohužel však zde jsou pouze staré a příliš velké silážní jámy, které jsou nepoužitelné. Objemy se proto musí balit, což jejich výrobu trochu prodražuje. „Nicméně kvalita senáže v balících a siláže ve vacích je výborná a odpad při této technologii minimální,“ poukazuje na klady tohoto postupu Petr Šobáň mladší.
