Současné poznatky o negativních dopadech časného odstavu selat včetně zvyšování rizika antimikrobické rezistence otevírají cestu k zodpovědnému hledání nových přístupů, které snižují stresovou zátěž u selat a tím i jejich vnímavost vůči patogenům. Patří k nim chovatelské postupy, které vycházejí z přirozeného chování zvířat.
Selata zůstávají s matkami déle, až do věku 3 měsíců. U laktujících prasnic je přirozenými podněty provokovaná říje, které je využito k připuštění střídajícími se plemennými kanci. Přirozená výživa mateřským mlékem a postupný odstav je nespornou výhodou pro odrůstající selata, stejně jako stabilní sociální prostředí skupiny, ve které vyrůstali a zůstávají do následné fáze výkrmu. Pro ekologické chovy představuje správně vedený rodinový chov optimální řešení nutričních potřeb selat díky delšímu kojení, aniž by současně bylo výrazně prodlouženo mezidobí prasnic.
Metodika byla experimentálně ověřena ve švýcarském institutu FIBL, ale k jejímu většímu rozšíření v praxi nedošlo. Jediným místem v České republice, kde je v současné době tato metoda využívána, je Biofarma Sasov na Jihlavsku, která dopracovala detaily na základě svých vlastních zkušeností. Základ stáda zde tvoří přibližně 50 kusů prasnic plemene přeštického černostrakatého. Individuální porody probíhají v porodních kotcích bez fixace s dostatečným množstvím slámy, které prasnicím umožní naplnit potřeby přirozeného chování např. v budování hnízd pro selata. Tyto aktivity značně sníží úroveň stresu v průběhu porodu. Nejdříve se do rodinového kotce přemístí samotné prasnice, aby měly dostatečný prostor pro vytvoření hierarchie uvnitř nové skupiny. Kromě plemenných kanců se do nově vzniklé skupiny se již žádná zvířata nepřidávají.
Nastýlaný rodinový kotec s venkovním výběhem představuje pro selata podnětné prostředí, kde většinu svého aktivního času tráví hravými souboji a společným zkoumáním a příjmem krmiva. Rozměry společného kotce odpovídají minimálním požadovaným standardům pro ekologické zemědělství a současně splňují podmínku dodržení minimální únikové vzdálenosti. Zajištění odpovídajícího prostředí pro všechny kategorie prasat je zásadní podmínkou, jejíž dodržení je v prostoru rodinového kotce nelehkým úkolem.
Nástup laktační říje je u prasnic stimulován více faktory. Prasnice se přemístí při sestavování rodinek do prostorného společného kotce s dočasným oddělením selat. Ke stimulaci přispívá i nárazový flushing. Do nově vzniklé rodinky je již druhý den vpuštěn plemenný kanec, což je významným spouštěčem říje u prasnic. Více než dvacetiletá praxe Biofarmy Sasov dokazuje životaschopnost tohoto systému, a i když není v současnosti mainstreamovým trendem, ukazuje jednu z možných cest k udržitelnému chovu.
Ing. Anne Dostálová, doc. RNDr. Marek Špinka, CSc., Josef Sklenář, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., 2 Biofarma Sasov
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2024.*
