11.03.2004 | 03:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Role mikroorganismů v bachoru

Úspěšná výživa přežvýkavců závisí na osídlení a udržení zdravého bachoru a trávicí soustavy. Dobré ovládání těchto procesů je nezbytné pro užitkovost a pohodu chovaných zvířat. Na semináři společnosti Delacon v Senohrabech (2. března 2004) přednesl referát na toto téma Angličan John Bax z firmy Lallemand.

John Bax v úvodu zdůraznil skutečnost, že při zajišťování výživy skotu a přežvýkavců nekrmíme přímo dané zvíře, ale bachorovou mikroflóru. Fermentaci v bachoru zajišťuje více než 200 druhů mikroorganismů, které jsou zde v koncentraci 150 miliard na pět mililitrů bachorové tekutiny. Dojnice o užitkovosti 40 l vyprodukuje denně ve svém předžaludku neuvěřitelných 2140 l vodíku, 1187 l oxidu uhličitého a 535 l metanu. Ten je často diskutován v souvislosti s oteplováním naší planety – jako skleníkový plyn. Metan je důležitý i z výživářského pohledu, protože u krav se prostřednictvím metanu ztrácí asi 10 % přijaté energie. Krmiváře ale nejvíce zajímají organické kyseliny - octová, propionová a máselná, protože ty jsou hlavním zdrojem energie, která se odráží v produkci mléka.
Prvoci, bakterie a mikroskopické houby
Mikrobiální rovnováha se neustále mění v závislosti na skladbě krmiva. Krmíme-li více vlákniny, vzroste počet mikrobů specializujících se na vlákninu, přidáme-li sacharidy, poměrně rychle se skladba mikroflóry změní na „rozkladače“ sacharidů. V Japonsku v této souvislosti proběhla studie, kdy na základě analýzy DNA testovali množství bakterie Fibrobacter succinogenes versus Streptococcus bovis. Druhá jmenovaná bakterie způsobuje klinickou acidózu, neboť produkuje velké množství kyseliny mléčné. Již za tři dny po změně krmné dávky z klasické (s dostatečným množství vlákniny) na energetickou s vysokým obsahem škrobu vzrostl podíl S. bovis 67krát a naopak F. Succinogenes klesl na pětiprocentní úroveň oproti počátku pokusu. Lze říci, že čím jsou částečky koncentrovaného krmiva jemnější, tím větší koncentrace bakterie S. bovis bude v bachoru.
Pozitivní a důležitou úlohu hrají v předžaludku mikroskopické houby (plísně), které tvoří asi 8 % mikrobiálního obsahu bachoru. Narušují hlavně vlákninu, ze které vyrůstají a štěpí ji pomocí svých enzymů. Zpřístupní ji tak bachorovým bakteriím.
„Utajená“ acidóza u většiny dojnic
Většina vysokoprodukčních dojnic krmených vyšším podílem koncentrovaných krmiv trpí podle Johna Baxe subklinickou acidózou. Ta se projeví, když se dojnicím výrazněji naruší krmná dávka. Zvíře má pak velké problémy s nízkým pH v bachoru a někdy dochází k úhynům. Při acidóze se tělesná tekutina přesouvá do bachoru, aby se pH vyrovnalo. Dochází k poškození bachorových papil, které se projevuje změnou zabarvení dohněda. Po obnovení správné činnosti bachoru se však poškozená tkáň již nezregeneruje a zvíře je pak náchylné k acidóze po zbytek života.
Nejsnadnější detekce acidóz je nevyrovnaná konzistence výkalů, současně s nevyrovnaným příjmem krmiva. Důležité je podle přednášejícího zabránit snižování pH systematicky, nestačí jej pouze zvýšit za každou cenu.
Chovatelům je dobře známo, že právě ty nejlepší dojnice mají často problémy s paznehty. Laminitida paznehtů (vřed, hemoragie) je multifaktoriální onemocnění, na kterém má rozhodující podíl právě snížené pH v bachoru a dále s tím související zvýšená hladina histaminu v krvi. Při acidóze dochází ke snížení pH celého organismu a zároveň stoupne krevní tlak. Krevní sérum pak prosakuje do paznehtu a vznikají hemoragie.
Bakterie produkující histamin
Nedávno (2003) byla popsána nová bachorová bakterie. Jmenuje se Allisonella histaminiformans a jak už název napovídá produkuje histamin. Histamin jakožto známý vazodilatátor (vyvolává rozšíření cév působením na hladké svalstvo cév) působí negativně v organismu zvířete zvláště, když je spojen s acidózou. Allisonella přežívá v bachoru i při nizkém pH a koncový produkt jejího metabolizmu je histamin. Bylo zjištěno, že pokud je v krmné dávce dostatek vojtěškového sena, těchto bakterií je v bachoru minimum. Pokud však v KD převažuje kukuřičná siláž, počet nežádoucích Allisonell se výrazně zvyšuje. Dnes vědci hledají způsoby, jak bojovat proti takovýmto mikroorganismům.

Kolonizace bachoru
Po narození je tele inokulováno prvními bakteriemi ze slin matky a proto by se nemělo opomíjet ponechání telete v přítomnosti matky. Kolonizace bachoru začíná záhy. Jako první se zde objeví fakultativně anaerobní bakterie (stačí jim velmi malé množství kyslíku), které do několika dní vystřídají přísně anaerobní mikroorganismy (nevyžadují kyslík vůbec).
V jednom týdnu se rozvíjí metanové bakterie, dále celulolytické (rozkládající celulózu) bakterie, asi ve dvou týdnech nastupují plísně. Bachor je dospělý až tehdy, když se objeví prvoci.
Kvalitní bachor má silnou stěnu a dobře vyvinuté papily. Přednášející citoval experiment s jehňaty, kdy jedna skupina byla inokulována 30 druhy bakterií a druhá 182 druhy, což se blíží reálnému a ideálnímu stavu. U první skupiny byla výrazně nižší délka papil než u druhé, z čehož byl vyvozen závěr, že na správný vývoj bachoru musí být přítomno široké spektrum mikroorganismů.
Jako dobrou možnost řešení acidóz navrhuje John Bax probiotikum na bázi kvasinek. Speciálně vyvinutý bachorový kmen kvasinek zlepšuje trávení vlákniny a spotřebovává kyslík, čímž napomáhá k vytvoření žádoucího anaerobního prostředí. Zároveň konkurují ve spotřebě energie S. bovis, jehož přemnožení vede k acidózám.
Z referátu je zřejmé, že většina problémů u krav začíná v bachoru. Pokud jej udržíme co nejzdravější, zvyšujeme užitkovost. Problémy bachoru nejsou vidět a když se projeví, bývá zpravidla pozdě.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down