Rostoucí teploty lze snížit řadou způsobů

S rostoucími teplotami čelí zejména dojnice a skot ve výkrmnách tepelnému stresu. Ten je nejen nepříjemný, ale může mít přímý dopad na zdraví a užitkovost a v extrémních případech vést k úhynu. Proto se hledají efektivní řešení ochrany zvířat proti jeho působení.

K tepelnému stresu dochází, když není skot schopen účinně regulovat svou tělesnou teplotu. Zvláště náchylné jsou dojnice a skot ve výkrmu, a to kvůli intenzivnímu metabolismu. U dojnic generuje další teplo produkce mléka. Během působení tepelného stresu má skot tendenci konzumovat méně krmiva, což může být příčinou úbytku hmotnosti ve výkrmu či snížené produkci mléka u dojnic – a tedy ekonomických ztrát. Proto se doporučuje upravit krmnou dávku tak, aby obsahovala snáze stravitelná krmiva, protože vysoký obsah vlákniny zvyšuje produkci tepla během trávení

Včasné odhalení

Se stoupající teplotou a vlhkostí prostředí se se stávají méně účinnými přirozené metody ochlazování (pocení a intenzivní dýchání) a je třeba sáhnout po dalších metodách, které přispějí k redukci tepelného stresu. Klíčem k jeho efektivnímu zvládání je jeho včasné odhalení. K běžným příznakům tepelného stresu u skotu patří zvýšená dechová frekvence, lapání po dechu a zrychlené dýchání ve snaze se ochladit. Dalším pokusem těla o ochlazení je nadměrné slinění, protože i sliny pomáhají s ochlazováním. Obvykle také dojde ke snížení příjmu krmiva, aby se redukovala metabolická produkce tepla, a to, jak již bylo zmíněno, může u dojnic negativně ovlivnit produkci mléka, reprodukci a ve výkrmu přírůstek hmotnosti.

Nemalé ztráty produkce

Do roku 2050 predikují vědci s využitím 22 různých klimatických modelů mnohem vyšší četnost dní s extrémně vysokými teplotami a možný nárůst ztráty dojivosti o cca 30 %. Proto se neustále hledají možnosti, jak mohou chovatelé přizpůsobit management stáda a chovatelské technologie tak, aby pomáhaly redukovat vliv tepla na zvířata, ať už se jedná o úpravu krmné dávky, doby krmení či manipulace se stádem nebo vytváření zastíněných míst k odpočinku, lepší výměnu vzduchu a odvádění tepla. K „levnějším“ variantám patří změny v rutině, např. dojení a krmení v chladnějších částech dne, minimalizace přesunů či zootechnických zákroků, ale i úpravou krmné dávky a zajištěním dostatku chladné, pitné vody.

 Voda nejen k napájení

 Důležitý je dostatek napajedel, která jsou čistá, snadno dostupná pro všechna zvířata a obsahují odpovídající množství vody. Přičemž nároky na vodu stoupají s rostoucí teplotou prostředí. Přesáhne-li 26 °C, potřebuje kráva 17 až 25 litrů na 100 kg tělesné hmotnosti. Při nárůstu teploty z 30 °C na 35 °C se může zvýšit spotřeba vody ze 79 litrů na více než 120 litrů na kus a den, přičemž zhruba polovinu denní dávky kráva vypije při odchodu z dojírny, a proto je důležité mít v těchto místech dostatečnou kapacitu napajedel, jejichž pravidelné čištění a kontrola funkčnosti je nutností. „Ve špičce“ by měl být napájecí systém schopen dodat za hodinu tolik vody, kolik odpovídá 1,1 % tělesné hmotnosti zvířat. Zajištění neustálého přístupu k pitné vodě, ideálně v zastíněných místech, aby nedocházelo k jejímu zahřívání, dostatkem napáječek či napajedel s adekvátním přítokem, a to nejenom na pastvinách a ve stájích, ale též za východem z dojírny, je základním prvkem úspěšného zvládnutí dnů s vysokými teplotami. Voda pomáhá zvířatům nejen s trávením a s posunem tráveniny trávicím traktem, ale dovede také účinně ochlazovat. Proto je dostatek vody jedním z klíčových faktorů zvládání tepelného stresu – přístup k chladné, čisté, pitné vodě je nutností pro udržení tělesné teploty zvířat ve fyziologickém rozmezí.

Ochlazování krav vzduchem

Přístup do stínu je jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezovat účinky tepelného stresu. Stínící konstrukce, stromy nebo dokonce velké zastřešené plochy poskytují zásadní úlevu od intenzivního slunečního záření a nadbytku tepla. U dojnic mohou mít stíněné stáje značný vliv na udržení nižší teploty v ustájovacím prostoru během poledního horka. Stejně důležité je zlepšení ventilace stájí, kde se může hromadit nejenom teplo, ale i vlhkost, škodlivé plyny a patogeny. Proto je pro ochlazení skotu a pohodu ve stáji nezbytné zajistit dobré proudění vzduchu. K udržování zdravého prostředí ve stáji je důležitá výměna vzduchu. Doporučuje se 0,07 výměny celkového objemu vzduchu za minutu v zimě a 1 v létě, protože vyšší rychlost proudění vede k vyššímu přenosu konvekčního tepla, redukci tepelného indexu (THI) a účinků tepelného stresu. Obecně lze stáje pro dojnice rozdělit na přirozeně nebo mechanicky větrané. Proto se i v přirozeně větraných stájích a dalších ustájovacích prostorách se často instalují ventilátory, které výměně vzduchu pomáhají (zejména ve dnech s bezvětřím). Bývají instalovány ve stájích, na dojírnách, podél krmišť a aktivují se při teplotách nad 20 °C. Menší „vysokorychlostní“ ventilátory se obvykle umisťují ve vzdálenostech odpovídajících jejich 10 průměrům, minimálně 2,4 metru nad podlahou a pod úhlem 25 až 35 stupňů. Další variantou bývají nízkorychlostní ventilátory většího průměru, jež jsou namontovány na stropě a slouží jako alternativa k menším vysokorychlostním ventilátorům, protože dokáží velmi efektivně pohybovat velkým objemem vzduchu.

Ačkoliv systémy mechanického větrání poskytují větší konzistenci a kontrolu nad prouděním vzduchu ve stáji a jeho další výhodou ve srovnání s přirozeným větráním je vyšší rychlost, která prakticky eliminuje výskyt much, tak je třeba počítat s náklady na elektřinu.

 Vzduch a voda

Pro zvýšení chladicího účinku lze v přirozeně i mechanicky větraných stájích přidat ochlazování vodou. K tomu slouží různé postřikovače, které se často instalují podél krmiště a měly by být aktivovány při teplotách nad 20 °C a nastaveny na 1 až 3 minuty každých 15 minut, přičemž doba mezi postřiky by se měla zkrátit o 5 minut na každé zvýšení teploty o 3,8 °C. Nicméně existují rozdíly v délce skrápění v závislosti na typu trysky a jejím průtoku.. Důležité je také skutečně smáčet kůži, nikoli pouze srst, čímž by se mezi vodním filmem na srsti a kůží vytvořila izolační vrstva vzduchu. Přímé smáčení krav je nejúčinnější v kombinaci s ventilátory, protože proudění vzduchu zvyšuje odpařování a tím i ochlazování.

Efektivní využití vody

Všechny systémy využívající k ochlazování vodu by měly být vždy pečlivě monitorovány, aby se zajistilo, že se používá její optimální množství. Příliš málo vody může snížit účinnost chladicího systému, zatímco příliš mnoho vody může vést k nezdravé vlhkosti v prostoru k odpočinku, přispět k mastitidám a zvyšovat náklady na skladování a manipulaci s kejdou a nelze opomenout ani problémy s dostupností vody v některých lokalitách.

Stručně řečeno

Se správnými strategiemi lze zmírnit dopad tepelného stresu a udržet zdraví a produktivitu dojnic i vykrmovaných zvířat během horkých (už nejenom letních) měsíců. Během vln veder je nezbytné pravidelně a pečlivě sledovat zdraví a chování zvířat, kontrolovat příznaky dehydratace, úbytek hmotnosti nebo snížený příjem krmiva a v případě potřeby urychleně přijmout taková opatření, která pomohou zabránit vzniku závažnějších problémů.*

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Foto Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 8/2025.