Článek nabízí podrobný rozbor ukazatelů kvality mléka a reprodukce u přihlášených farem v ročníku 2022 v soutěži Mléčná farma roku.
Soutěžící pro rok 2023 již jsou registrování a 23. března zbývá jen vyhlásit vítěze 15. ročníku a užít si program akce. Připravili jsme pro vás ohlédnutí za ukazateli kvality mléka a reprodukce u soutěžících v minulém roce.
Z výsledků v tabulce 1 je zřejmé, že v průměru u přihlášených farem nebyl výrazný rozdíl mezi průměrnou hodnotou a hodnotou mediánu. V průměru nižšího počtu SB a lineáního skóre bylo dosaženo u podniků v kategorii Čestr, kde byla rovněž kratší průměrná délka mezidobí. Rozpětí hodnot ukazuje na velmi vysokou variabilitu u soutěžících farem v obou soutěžních skupinách.
V roce 2021 byl v ČR dle výsledků kvality nakupovaného mléka podle analýzy bazénových vzorků (ČMSCH) průměrný počet SB 227 tis./ml. Přihlášené podniky v kategoriích Čestr a Holštýn dosáhly v průměru vyšších hodnot a to 238 a 239 tis./ml (graf 1).
Ze 177 přihlášených farem mělo 27 farem (15 %) počtem somatických buněk v rozmezí 220 až 240 tis./ml. (graf 2). Při posuzování intervalu 200 až 240 tis./ml., pak by spadalo do tohoto intervalu 27 % všech přihlášených farem (graf 3). Výrazně je však též zastoupena skupina farem, které měly průměrný počet SB vyšší jak 320 tis./ml. Bylo jich 22, tj. 12 % ze všech přihlášených. Pod 140 tis./ml. dokázalo snížit počet SB pouze 8 podniků, tj. asi 5 % přihlášených farem.
V ročníku 2022 mělo ze 177 přihlášených farem 99 z nich (56 %) počet somatických buněk nižších něž průměr, tj. než 239 tis./ml. (graf 4), jedna farma dosáhla průměru a zbylých 77 farem (44 %) měly vyšší počet somatických buněk. U 95,5 % farem bylo rozmezí somatických buněk v intervalu 114 až 381 tis./ml. Zbylých 4,5 % je tvořeno extrémními hodnotami (většinou nad 400 tis./ml.).
Mezi vybranými zeměmi Evropy (podle dostupnosti údajů) byly v roce 2021 zřejmé rozdíly (graf 5) v průměrném počtu somatických buněk u krav zařazených do KU příslušné země (ICAR).
Mezidobí
Přihlášené farmy měly v průměru kratší mezidobí oproti výsledkům podniků v KU v ČR (graf 9). Podle plemen v kategorii Čestr byl rozdíl 2 dny a 5 dnů byl rozdíl v kategorii Holštýn.
U přihlášených farem bylo rozdílné mezidobí a rozdíly byly zřejmé jak mezi jednotlivými farmami, tak i mezi průměry za soutěžní kategorie. V kategorii Čestr (grafy 10 a 11) se největšímu procentu farem (23 farem a 28 %) pohybovalo mezidobí mezi 380 a 390 dny. Pod 370 dnů mělo mezidobí devět farem (11 %) a nad 410 dnů vykázalo průměrnou délku mezidobí šest farem (7 %). Mezidobí mezi 380 a 390 bylo nejčastější v kategorii Čestr a v kategorii Holštýn byla v této kategorii téměř čtvrtina přihlášených. U soutěžní kategorie Holštýn v ročníku 2022 (grafy 12 a 13) bylo nejvíce farem zastoupeno (31 farem a 32 %) v intervalu průměrné délky mezidobí mezi 390 a 400 dny.
U přihlášených farem v loňském ročníku bylo mezidobí v rozmezí 360 až 437 dnů v kategorii Čestr a mezi 361 a 473 dny v kategorii Holštýn (graf 14).
Mezi vybranými státy Evropy (graf 15) dle dostupnosti údajů ICAR u krav v KU jsou patrné nemalé rozdíly. V ČR v rámci této skupiny byla délka mezidobí druhá nejkratší. Nejkratší mezidobí bylo v Rakousku (393 dní) a naopak v roce 2021 nejdelší mezidobí bylo v Nizozemí (408 dní).
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2023.
