Na základě zvýšeného zájmu o maso vykrmovaných kuřat z alternativních podmínek chovu je nutné se soustředit na genotypy kuřat, pro které mohou být tyto podmínky vhodné. V této studii se tak posuzoval rozdíl v kvalitě prsního masa mezi hybridy kuřat určenými pro rychlý výkrm (Ross 308) a pomalu rostoucím genotypem ISA Dual s kombinovanou užitkovostí. Výkrm obou genotypů kuřat (kohoutků) byl realizován ve stejných podmínkách do hmotnosti 2000 g. Kuřata genotypu Ross 308 dosáhla této hmotnosti ve 32 dnech a vykazovala lepší parametry jatečné výtěžnosti zejména v podílu prsou. Oproti tomu kohoutci ISA Dual dosáhli této hmotnosti až v 74 dnech, ale měli lepší fyzikální a nutriční vlastnosti prsního masa, zejména nízký obsah tuku a cholesterolu. Hybrid ISA Dual se tak zdá být vhodný pro delší výkrm v alternativních nebo ekologických chovech.
V testační stanici ÚKZÚZ Havlíčkův Brod v Lípě ve spolupráci s INTEGRA, a.s. a katedrou chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze byl realizován test u 200 kohoutků k posouzení jatečné hodnoty mezi rychle a pomalu rostoucími genotypy kuřat. Rychle rostoucí genotyp kuřat reprezentoval masný hybrid Ross 308 (n=100) a pomalu rostoucí genotyp byl zastoupen hybridem s kombinovanou užitkovostí ISA Dual (n=100). Kohoutci obou hybridů byli chováni ve stejných standardních podmínkách na podestýlce a krmeni krmnou směsí pro výkrm kuřat (BR). Jatečná hodnota byla posuzována porážkou 10 kuřat od každého hybrida při porážkové hmotnosti 2000 g. Porážková hmotnost 2000 g byla zvolena proto, že mají kuřata při této hmotnosti nejvyšší podíl cenných partií (prsa a stehna). Hodnoty pH a charakteristiky barvy masa (L*, a*, b*) dle systému CIELAB (1976) prsního svalu (Pectoralis major) byly měřeny 24 hodin post mortem. Pro další analýzu kvality masa byl odebrán vzorek prsního svalu. Ztráta masa varem vychází z rozdílu hmotností před a po varu na základě vzorce: Ztráta masa varem = [(hmotnost vzorku před varem – hmotnost vzorku po varu) / hmotnost vzorku před varem] x 100. Dle metody AOAC (2005) bylo zjištěno chemické složení a charakteristiky svalových vláken byly stanoveny metodou Ashmore a Doerr (1971).
Práce byla zpracována při řešení projektu NAZV QK1910387.
Ing. Jaroslav Valenta,
Ing. Darina Chodová, Ph.D.,
Prof. Ing. Eva Tůmová, CSc.
Katedra chovu hospodářských zvířat, Fakulta
ČZU v Praze
Kontakt: valentajaroslav@af.czu.cz
Kompletní článek najdete v Našem chovu 10/2020.
