Kvalitní životní podmínky jsou předpokladem pro zajištění zdraví, ale i pro možnost realizace přirozených projevů chování a vnímání pohody zvířat. Současné technické možnosti umožňují sledovat životní projevy kuřat. Technicky se jedná o vývoj, testování a praktické využití senzorů, které mají potenciál uplatnění v jednotlivých chovech. Jednotlivá technická řešení nabízí možnosti automatizovaného a nepřetržitého monitorování a řízení například parametrů mikroklimatu.
Velká očekávání přináší celá řada senzorů vyvíjených pro analýzu chování brojlerů. Zde je snaha zaznamenat a hodnotit reakce zvířat na vliv některých podnětů či jejich kombinací, které nejsme schopni svými vjemy vnímat, natož s nimi jakkoli pracovat.
Většina doposud využívaných sledování je postavena na využití systémů, které přijímají informace ze senzorů rozmístěných v celé hale. Například vyšší zatížení podestýlky dává do budoucna předpoklad její zhoršené kvality a možnosti vyššího uvolňování amoniaku, který může následně u kuřat vyvolat lokální potíže např. na běhácích či hrudníku.
V mnoha chovech se sleduje množství přijatého krmiva a množství konzumované vody. Pro skutečné dosažení principu precizního chovu zvířat je však nutné sledovat jednotlivá zvířata.. To je umožněno kontinuálním získáváním velkého počtu dat, což dává základ pro praktickou realizaci hodnotících algoritmů. Ty se mohou lišit v závislosti na věku či hmotnosti kuřat. Zatím se vždy jedná o pokusná sledování, kdy je např. pohyb každého kuřete monitorován radiofrekvenčním identifikačním (RFID) systémem.
Perspektivně se jeví být využitelná zvuková analýza. Hlasové projevy zvířat v sobě obsahují velké množství biologických informací. Vyjadřují např. sociální interakce, poplašné signály a potřeby chování.
K další perspektivní technologii patří analýza obrazu. Využití obrazové analýzy pro sledování aktivity brojlerů opět patří k nově se uplatňujícím technologiím. Analýza obrazu využívá algoritmu v reálném čase, který neguje potřebu pro ukládání velkých objemů dat, což je jedním ze znaků chytrých, tzv. SMART technologií, které jsou využívány v koncepci „Precise Livestock Farming“. Pro uplatnění těchto technologií napomáhá kvalitativní posun v kvalitě různých kamer a jejich stále lepší cenová dostupnost
Další studie s využitím digitálních technologií se zaměřují na kontinuální stanovení hmotnosti kuřat.
Zvláštní pohled vyžaduje použití infračervené termografie, která umožňuje identifikaci míst s různými povrchovými teplotami ať už na podlahové ploše, nebo na jednotlivých zvířatech a to s poměrně vysokou přesností a citlivostí.
Vybrané metodické přístupy spadají svým obsahem do složek precizního zemědělství a aplikace SMART postupů, které vychází ze zpracování velkého množství dat v online, režimu, tedy nepřetržitě během chovu zvířat a plně automaticky.
Doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček, MVDr. Lucie Langerová, Ing. Ivana Novotná, Ing. Petra Němcová, Ing. Hana Hegedüš, Bc. Vladimír Chrást, prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., hab. inž. Gniewko Niedbała, dr. hab. inž Katarzyna Szwedziak, Mendelu, Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat, UP Poznań, Politechnika Opolska
Podrobnější informace v časopisu Náš chov 12/2020
