Zemědělské družstvo se sídlem ve Sloupnici hospodaří nedaleko Litomyšle v nadmořských výškách 330 až 550 metrů. Obdělává zhruba 3000 hektarů zemědělské půdy, z níž je více než 2,5 tisíce ha půdy orné, zbytek výměry představují trvalé travní porosty. Mezi nejvýznamnější plodiny se řadí potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, tritikale, řepka olejná, z okopanin cukrovka a brambory. Významný podíl výměry připadá krmným plodinám pro potřeby živočišné výroby a bioplynové stanice. Hlavními krmnými plodinami jsou silážní kukuřice a hrách. Kromě rostlinné a živočišné výroby se v ZD Sloupnice soustředili i na vlastní výrobu masných a mléčných výrobků včetně provozování obchodu a také na provoz bioplynové stanice či opravárenství.
Holštýnské krávy, jichž je v podniku bezmála tisícovka, jsou ustájeny na třech střediscích, v Řetové, Dolní Sloupnici a Nemčicích. V Řetové se chovají především dojnice s mlékem obsahujícím betakasein A2A2, které se získává pomocí dojicích robotů. Je zde také minimlékárna vyrábějící právě ceněné produkty z A2 mléka.
Němčice jsou vedeny jako reprodukční farma, jsou zde telata na mléčné i rostlinné výživě a jalovice až do zjištění březosti, a také krávy stojící na sucho.
Odchov telat
Narozená telata dostanou do dvou hodin napít mleziva, které přijímají do pátého dne života, následně pijí do 21. dne života pasterované směsné mléko. Od čtvrtého týdne věku přecházejí na kvalitní mléčnou náhražku. V první fázi života jsou ustájena ve venkovních individuálních boxech, kde kromě mléka či náhražky mají k dispozici i müsli startér, poté přecházejí do skupinových venkovních „školek“ a pak na rostlinnou výživu založenou do pěti měsíců věku na slamnatém startéru. Jalovičky pak dále putují na odchovnu, býčci se prodávají tzv. z bud v jednom měsíci věku. Potomci býků plemene belgické modrobílé, kteří se používají na plemenice s nižší užitkovostí, prodávají jako zástav nebo je vykrmí do jatečné hmotnosti.
Holštýnské jalovice se od 11. měsíce stáří pravidelně váží, při dosažení 400 kilogramů živé hmotnosti se poprvé inseminují. Část z nich se přitom využívá pro potřeby embryotransferu. Ten zajišťuje Střední škola zemědělská a veterinární v Lanškrouně a provádí ho Ing. David Hruška. Ročně vyprodukují zhruba 180 embryí.
V podniku používají také sexované inseminační dávky, u zhruba 30 % jalovic a 15 % prvotelek. ZD Sloupnice je zapojeno i do projektu Fit Cow, tedy plošné genotypizace jalovic, v němž mají velmi dobré hodnocení. Z hlediska otců následující generace se také hojně využívají genomičtí býci, zhruba ze 70 procent.
Mnohé výhody
Na farmě v Dolní Sloupnici byly nedávno uvedeny do provozu dvě nové stáje s kapacitou 525 krav a kruhová dojírna Gea s 32 místy, v níž se mléko získává třikrát denně. Jak komentuje hlavní zootechnik podniku Jiří Fangl, tato změna kravám i ošetřovatelům přinesla mnohé výhody. „Zatímco na staré dojírně jsme měli počet somatických buněk okolo 300 tisíc na mililitr mléka, v nové bez problému dosahujeme maximální hranice 200 tisíc. Navýšila se i dojivost, aktuální údaje z kontroly užitkovosti hovoří o 12 500 kilogramech mléka, 3,9 procentech tuku a 3,3 % bílkovin,“ sdělil hlavní zootechnik.
„Tato užitkovost při zachování zdravých vemen a dobrého obsahu somatických buněk by samozřejmě nebyla možná bez používání kvalitní dezinfekce. Na kruhové dojírně využíváme technologii Ambic EasiFoamer s přípravkem Pre-DipTM dodávanou na trh společností Tekro, což je jednodušší pro obsluhu i výhodnější pro plemenice, jejichž struky pěna dokonale pokryje a díky vlastnostem použitého predipu i perfektně připraví na vlastní dojení.*
