Travní porosty jsou v mnoha částech světa hlavní součástí zemědělství a jsou také jedním z největších ekosystémů na naší planetě zabírajícím přibližně 40 % souše. Na jejich složení a kvalitě, které jsou výsledkem jak přírodních podmínek, tak činnosti člověka, závisí úspěch chovu.
V dobré sezóně, kdy na pastvinách naroste dostatek kvalitní píce pro zvířata, získají od nich chovatelé i odpovídající produkci a s ní i dobré živobytí. Když se sezóna nepodaří, trpí všichni (a nejenom v zemích třetího světa). Jak se od sebe liší dobré a špatné roky? V naprosté většině za to mohou srážky. Jelikož se většina pastevních areálů obvykle nachází v okrajových oblastech, které nejsou vhodné např. pro pěstování obilnin či dalších plodin na orné půdě a často se jedná o suché či živinově chudé půdy, bývá jejich využívání mnohdy i v optimálních letech těsně na hraně. Když se k tomu přidají pokračující klimatické změny, jsou v ohrožení pastevní areály a živobytí farmářů. Teplota prostředí rozhoduje nejenom o tom, jak se bude zvíře cítit ve stáji, ale také má vliv na jeho chování na pastvině. V horkých letních dnech výrazně klesá příjem potravy v nejteplejších částech dne. Příjmu sušiny pak nejvíce pomůže, pokud jsou zvířata na pastvině již v časných ranních hodinách a také ještě pozdě večer.
Chov na pastvině má sice pro zvířata mnoho výhod, ale jednou z možných a poměrně důležitých nevýhod je kolísání kvality pastevního porostu. Louky a pastviny nebývají jen travními porosty posetými spoustou více či méně barevných květů, ale může se v nich skrývat i celá řada více či méně jedovatých látek, které mohou znamenat smrtelné riziko pro koně, skot a další hospodářská zvířata, která se na nich pasou. Problémem mohou být ty travní druhy, které žijí v symbióze s endofytními houbami rodu Epichloë. Tyto houby jsou totiž schopné produkovat alkaloidy, které mohou být pro pasoucí se zvířata jedovaté.
Chovatelé by měli zvýšit podíl rostlinných druhů na svých pastvinách a nepěstovat monokultury, zejména pokud jde o vytrvalé jílky. Na loukách a pastvinách s vysokou diverzitou rostlinných druhů, mohou zvířata konzumovat různé rostliny, a tak se vyhnout vysokým koncentracím toxinů.*
Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 3/2020.
