Pastevní areál bývá spojován s představou rozsáhlé travnaté plochy obehnané kůlovým plotem či ohradníkem, kde se široko daleko nenachází žádný strom či keř. Přitom vzrostlé dřeviny mohou výborně posloužit nejenom jako přirozený zdroj stínu či ochrany před nepřízní počasí, ale též jako obohacení krmné dávky, zlepšení funkce a rozmanitosti ekosystému či faktor redukující nepříznivou klimatickou stopu chovu.
V mnoha evropských regionech byly stromy ze zemědělských ekosystémů odstraněny, což nepříznivě ovlivnilo jejich funkce související se sekvestrací uhlíku, zachováním biologické rozmanitosti, obohacováním půdy a kvalitou ovzduší a vody. Nicméně to vypadá, že používání dřevin jako krmiva pro zvířata představuje pobídku k opětovné výsadbě stromů v zemědělských systémech. Využívání stromů jako zdroje objemného krmiva je již běžnou praxí ve Středomoří a tropických oblastech, kde je obrůstání pastevního porostu během období sucha omezeno. Výsadba vybraných druhů listnatých stromů na pastvinách zvyšuje nejenom rozmanitost vegetace, ale také snižuje zranitelnost travních porostů z hlediska změny klimatu a poskytuje dodatečné zdroje krmiva v obdobích sucha. Chutnost takových stromů mírného pásma však ještě není dostatečně prostudována.
Nedávné „in vitro“ studie zdůraznily dobrou nutriční hodnotu listů určitých druhů stromů, které byly stejně nebo dokonce výživnější než obvyklé pícniny, jako je jílek (Lolium) a srha (Dactylis), které jsou běžné v evropských podmínkách. Tyto studie však také zdůraznily, že obsah kondenzovaných taninů v listech stromů by mohl převýšit jejich obsah ve vičenci (Onobrychis), což by mohlo snížit jejich chutnost a tím i ochotu zvířat tato krmiva přijímat. Navzdory rostoucímu zájmu o tzv. krmné stromy v oblastech mírného klimatického pásu, je toho známo jen málo o preferencích skotu, pokud jde o různé druhy stromů. Vědci z francouzského Institut national de recherche en agriculture, alimentation et environment (INRAE) a švýcarské Universität Zürich proto zkoumali preference krav při krmení mezi čtyřmi druhy stromů.
Stromy jako obohacení výživy
Studie byla vedena na pozemku, který byl osázen vybranými stromy v rámci systémového experimentu OasYs, patřící k zařízení INRAE v Lusignanu na západě Francie. Vědci sledovali potravní chování 12 dojnic ve věku od 2 do 7 let, tedy na 1. až 4. laktaci (101±17,1 dnů po otelení). Krávy byly tříplemenné kříženky plemen holštýn, jersey a skandinávské červené. Stromy byly na pozemek vysazeny v roce 2014 ve čtyřech řadách (meziřádkový rozestup 20 m) s hustotou 84 stromů na hektar. V roce 2019 byly stromy „pollardovány“, tedy ořezány ve výšce 50 nebo 80 cm nad zemí a v této výšce udržovány. V červenci 2021 byly stromy rozděleny odborným pracovníkem do šesti tříd na základě vizuálního hodnocení množství biomasy listů. Před experimentem byly pastviny spásány bez přístupu ke stromům, aby se snížila dostupnost bylin. Zvířata měla ke stromům přístup každý den od 12. do 21. července 2021 dopoledne, tj. od 8:30 do 12:30. Čtyři pozorovatelé zaznamenali každé čtyři minuty preferenční krmení krav pomocí skenování vzorků zaměřených na jednotlivé stromy a získali tak 550 skenů na strom, či 92 400 skenů celkem.
