Salmonelóza je důležitým tématem pro zdraví lidí i zvířat. V Evropské unii je salmonelóza lidí hned po kampylobakterióze druhou nejčastěji hlášenou zoonózou. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je Salmonella spp. nejčastěji hlášeným původcem alimentárních infekcí izolovaných v jídle. Podle Státní veterinární správy ČR bývá příčinou salmonelóz člověka především syrové maso – nejčastěji drůbeží a vepřové. V chovech prasat je stálým problémem zejména Salmonella Typhimurium, včetně monofázické varianty.
Subklinické infekce jsou u prasat běžné a bakterie se mohou snadno šířit mezi zvířaty ve stádě bez detekce, čímž se mohou stát občasnými nebo perzistentními nosiči. Přenos mezi zvířaty probíhá dvěma hlavními cestami, a to vzdušnou a orální. Orální cesta je nejčastější, zvířata přicházejí do styku s fekáliemi infikovaných zvířat, které poté požijí. Prach a aerosoly mohou způsobit infekci vzdušnou cestou. Obojí vede k tomu, že bakterie napadnou zvíře, množí se v něm a pokračují v šíření do prostředí, kam jsou vylučovány trusem. Z tohoto důvodu jsou při kontrole salmonel v chovech prasat mimořádně důležitá zoohygienická opatření, respektive čištění a dezinfekce.
Přenos bakterií do potravinového řetězce má veřejný význam a multirezistentní kmeny jsou pro člověka rizikem, které lze významně minimalizovat vakcinací na postižených farmách. Přestože samotná vakcinace nestačí k odstranění infekce salmonel na farmě, může hrát klíčovou roli při snižování prevalence a mírnění klinických symptomů. Zároveň snižuje nutnost použití antimikrobiálních látek.
Více se dočtete v článku MVDr. Jonáše Vaňhary a MVDr. Tomáše Jiráska, který najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
Pilíře kontroly salmonel
