K základním preventivním opatřením zabraňujícím zavlečení viru slintavky a kulhavky do chovů skotu a prasat a jejímu šíření na farmě patří sanitace. O míře její úspěšnosti rozhoduje zejména důsledné dodržování všech navazujících kroků, a to včetně výběru dezinfekčních prostředků účinných na virus SLAK.
Riziková místa pro zavlečení viru SLAK představují vstupní branky a vjezdové brány a v přímé návaznosti potom všechny osoby vstupující na farmu (zaměstnanci, veterináři, inseminační technici, paznehtáři), vozidla vjíždějící do areálu farmy (přeprava zvířat, jadrných a objemných krmiv, krmných a doplňkových směsí, sena, slámy chlévské mrvy, kejdy, hnojůvky a močůvky), nakládací rampy, objekty pro ustájení zvířat v průběhu karantény před zařazením do základního stáda a izolační stáje pro ustájení nemocných zvířat, kafilerní box a nářadí, zootechnické a veterinární pomůcky.
Vlastní sanitace se skládá z mechanické očisty, mytí a dezinfekce.
Cílem mechanické očisty je odstranění hrubých nečistot organického původu. Správně provedeným mytím se sníží počet mikroorganismů z povrchů až o 99 %. Teprve po oschnutí povrchu se přistupuje k dezinfekci. Cílem dezinfekce je snížit počet patogenních nebo jinak škodlivých mikroorganismů na akceptovatelnou úroveň, která nemůže ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, a současně snížit infekční tlak v prostředí a tím i riziko šíření patogenů.
Z faktorů ovlivňujících účinnost dezinfekčních prostředků lze jmenovat zejména koncentraci pracovního roztoku, která by měla odpovídat doporučení výrobce. Dále aplikační formu dezinfekčního přípravku s tím, že nejčastěji se používají roztok a pěna. Doba expozice, respektive doba nezbytná pro devitalizaci mikroorganismů, se odvíjí od použitého dezinfekčního prostředku a odolnosti cílových mikroorganismů. U většiny prostředků je doba expozice 20 až 30 minut. Účinnost dezinfekce ovlivňují také vlastnosti vody (teplota, tvrdost, pH, mikrobiální znečištění) použité k ředění mycích a dezinfekčních prostředků a podmínky okolního prostředí (teplota a vlhkost vzduchu). Virus SLAK přežívá déle při nižších teplotách a vyšší relativní vlhkosti vzduchu. Účinnost dezinfekce snižuje organické znečištění, přičemž sanitace povrchu pokrytého biofilmem je velmi obtížná. Důležitou roli hraje i struktura povrchu. Zejména drsné, propustné a porézní povrchy vyžadují delší dobu expozice nebo vyšší koncentraci dezinfekčního prostředku. Propustný povrch měkkých venkovních výběhů a pastvin je prakticky nedezinfikovatelný.
Tabulka – dezinfekční prostředky účinné na virus slintavky a kulhavky
Dezinfekční přípravek | Koncentrace | Doba expozice | |
FAM 30 | 1 : 550 | 30 min. | |
Virkon S | 1 % | 10 min. (30 - při nižší teplotě) | |
5,25% chlornan sodný (NaOCl) | 3 % | 30 min. | |
Chlornan vápenatý (Ca(ClO)₂) | 1 % | ||
Uhličitan sodný (Na2CO3 – soda na praní) | 4 % | 30 min. | |
Hydroxid sodný (NaOH) | 1 – 2 % | 30 min. | |
Virocid | 1 % | 10 min. | |
Kyselina octová (CH3COOH) | 4 % | 30 min. | |
Kyselina citronová (C6H8O7) | 0,2 % | 30 min. |
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.*