Pokud naši republiku navštíví zahraniční odborník jednou, je to obvyklé. Pokud je to třikrát, je to méně obvyklé. Pokud devatenáctkrát a to ještě pokaždé na dva týdny, je to neobvyklé. Prof. Robert van Saun však spolupráci s ČR ještě neukončil, těší se na dvacáté jubileum. Je opravdu neobvyklé, aby někdo každý rok přišel do ČR s odborným programem a ještě se nevyčerpal. Je také neobvyklé, že čeští partneři jej nadále budou zvát a hradit jeho pobyt a odbornou pomoc. Chtěl bych proto několika poznámkami toto téma doplnit.
Jak to všechno začalo
V roce 2000 odjela skupina výživářů z Česka, Slovenska a Maďarska do Pensylvánské státní univerzity na intenzivní vzdělávací program. Program Cochran fellowship byl pořádaný a placený americkou vládou. Jednalo se o podporu rozvoje zemědělství ve zmíněných zemích.
Dvoutýdenní program spočíval v navštěvování přednášek v učebnách a praktickém výcviku na farmách. Kurs byl pro nás naprosto fascinující. Školili nás věhlasní odborníci, například u nás známý Jud Heinrichs, mimo jiné autor Penn State separátoru. Jednoho dne vstoupil do učebny Robert van Saun a přednesl téma systém hodnocení metabolizovatelného proteinu u dojnic před otelením. Zaujal nás hned několikrát. Téma nám nebylo neznámé, nicméně v našich zemích se ještě tato metodika neujala. Jeho svěží podání nás velmi příjemně překvapilo svým praktickým přístupem. V univerzitní stáji nám pak ukázal konkrétní řešení. S kolegy jsme se proto logicky dohodli že Sauna pozveme na návštěvu našich států s touto přednáškou. Přednáška byla u nás velice úspěšná. Hned druhý rok přinesl systém výživy podle Cornelského modelu CNCPS, a tím byl osud naší další spolupráce zpečetěn.
Proč tolikrát?
Saun má veliký rozsah teoretických i praktických znalostí. Vystudoval veterinární medicínu a výživu. Oba obory by vystačily na ony zmíněné tři návštěvy. Je zde tedy něco navíc. Přidejme tedy management chovu mléčného skotu a technologii. Tím není rozsah jeho vědomostí zdaleka vyčerpán. Tak naopak, neorientuje se dostatečně ve výrobě krmiv, pěstování obilovin a technických plodin. To by ale opět nestačilo na takový počet návštěv. Přidejme tedy znalost praktického poradenství na zemědělských podnicích. Při našich návštěvách a společném hodnocení stavu podniku podle metodiky SWAT nás pokaždé přesvědčil, že naše praktické znalosti potřebují růst. To je věrohodný argument, ale ještě nejsme u konce. Pokud se diskuze s ním dostane do velmi specifických detailů, není pro něho problém nabídnout informaci z jiného zdroje. Disponuje několika tisíci rešerší, článků a presentací ve kterých se velmi rychle orientuje. Je tedy schopen odpovědět na naši velmi specifickou otázku kvalitní odpovědí.
Postřeh na závěr
Jeden starší zkušený kolega nám před deseti lety řekl moudrou větu. Saun nejezdí do ČR plnit své akademické aktivity pro určité platící partnery. On chce přinést pokrok pro celý mléčný průmysl. Tomu odpovídá rozsah jeho činností. Komunikuje s obchodními společnostmi, jednotlivci, i školami. Navíc, poradenství poskytnul dokonce dostihové stáji i zoologické zahradě. Má také podivuhodně detailní přehled o stavu chovu mléčného skotu v ČR. O jeho vztahu k České republice vypovídá i to, že se již orientuje v česky psaném textu. Saun není ve světě neznámý, navštěvuje mnoho států. Česko má zde však zvláštní postavení. Doba a rozsah jeho poradenského působení je naprosto unikátní. Jako neobvyklý může být nazván jeho vztah k nám „studentům“. Tři příklady: Několikrát pozval kolegy na program vzdělávání na pensylvánské univerzitě a nabídl jim pohostinství ve svém domě. Pomohl nám také absolvovat kurs hodnocení dat pořízených v kontrole užitkovosti. To později vedlo k vytvoření české verze tohoto programu Milk Profit Data, který je volně dostupný. Jeden kolega s ním vedl výzkum v inovativním hodnocení metabolického profilu dojnic. Výsledek výzkumu pak spolu zveřejnili na mezinárodním symposiu.
A tak si my studenti i chovatelé přejeme, ať se i to jubilejní dvacáté setkání vydaří jako ta předešlá.
Jiří Kadečka,
spolupracovník redakce
