Selekce hybridů kukuřice na siláž

Nastává období přípravy na sklizeň kukuřice. Průběh letošního počasí naznačuje, že výnosy kukuřice na siláž budou v rámci jednotlivých výrobních oblastí velmi variabilní. Současně nastává čas nejen sledování fenofáze kukuřice a určení optimální doby pro sklizeň, ale také doporučujeme se připravit na hodnocení stávajících pěstovaných hybridů a podle zjištěných hodnot vybírat jen ty nejlepší pro vaše podmínky na následující sezónu.

Taylor a Allen (2005) prokázali s využitím porovnávacích pokusů s kukuřicí s nízkým obsahem ligninu, že nejlepší výsledky co se týká denního příjmu sušiny krmiva a také produkce mléka mohou být dosaženy při kombinaci hybridů s vysokým výnosem z hektaru a vysokou stravitelností NDF. V současné době je v mnoha studiích prokázáno, že statisticky velmi významný vliv na příjem krmiv (sušiny) i mléčnou užitkovost dojnic má stravitelnost vlákniny (NDF).

Z těchto důvodů se touto problematikou zabýval grant s názvem Faktory ovlivňující nutriční hodnotu kukuřičných hybridů a kukuřičných siláží při grantové agentuře NAZV MZe ČR pod číslem QI91A240. Výsledkem tohoto řešení jsou následující výstupy.

Než začne zemědělec vybírat hybridy, je třeba si to pořádně promyslet. Každý z hybridů má jiné vlastnosti. Je nutné poznat vlastnosti jednotlivých hybridů v daných podmínkách a následně selektovat pro maximální využití v následujícím období.

Základní zásady, které platí pro výběr silážních hybridů:

• u silážních hybridů je kromě výnosu silážní hmoty (výnos sušiny v t/ha) mnohem důležitější je vědět, jakou mají jednotlivé hybridy stravitelnost vlákniny celé rostliny,
• výsledky zkoušek z jednoho roku nebo z jedné lokality nejsou vůbec směrodatné,
• připravenost dělat kompromisy, především při rozhodování, co je důležitější, zda výnos (výnos hmoty resp. sušiny v t/ha), nebo kvalita (obsah organických živin a stravitelnost NDF - SNDF v %),
• nezapomínat na to, že při výběru hybridů určených pro silážování je třeba brát v úvahu i jejich vlastnosti týkající se silážovatelnosti, aerobní stability a v neposlední řadě i využitelnosti v krmných dávkách skotu. Ne vše se dá dohnat aditivy, posunutím doby sklizně nebo stanovením výšky strniště.*

Více si přečtete ve Farmáři č. 9/2017