Česká republika se postupně stává státem zaměřeným na výkrm prasat, neboť se k nám ve velkém dovážejí selata z Nizozemska a Dánska. Zpravidla jde o velké partie zvířat jedné věkové a hmotnostní kategorie, které se mohou vykrmovat i ve velkých skupinách. Výjimkou není ani 300 až 350 prasat ve výkrmovém prostoru. Na konci výkrmu je pak třeba vykrmená prasata vyselektovat podle požadované porážkové hmotnosti. Hmotnostně vyrovnaná partie zvířat dodávaných na jatka zásadně ovlivňuje konečnou cenu a nadstandardní zpeněžení.
Pomocí vážní nebo kamerové techniky v selekčních boxech se hmotnost prasat denně automaticky podchycuje a vyhodnocuje, takže odpadá obtížné ruční třídění. Nabídka těchto zařízení je široká, v České republice je asi nejznámější Agriselekt z třeboňské společnosti Agrico
Struktura v kotci se nemění
Hospodářská komora Nordhein-Westfalen se dotázala 32 chovatelů prasat na jejich zkušenosti s velkými skupinami zvířat vybavenými selekčními boxy. Mnozí z nich využívají tuto technologii již téměř pět let.
Většina z oslovených chovatelů nepozorovala zvýšení agresivity mezi zvířaty v kotci, prasata jsou dokonce klidnější než v malých skupinách. Jako důvod uvádějí možnost pohybu zvířat, která se při útoku mohou ukrýt ve velké skupině. Bezprostřední kontakt mezi zvířetem a člověkem působí s přibývajícím průběhem výkrmu uklidňujícím dojmem a zvířata ztrácejí svoji plachost. Podle dotázaných chovatelů lze pozorovat, že také nemocná zvířata mají možnost stáhnout se do klidných rohů kotce a být tam ponechána v klidu. Rozeznání těchto zvířat proto není těžší než v malých skupinách. Třicet chovatelů udává, že jednou obsazené místo v kotci se po celou dobu výkrmu nemění. To značí, že prasata vytvoří strukturu ve svém kotci na počátku výkrmu a své chování potom mění pouze ojediněle.
Cesty pohybu jsou delší
Maximální délka cesty zvířat k chodbě představuje u dotazovaných podniků v průměru 16 m. To je výrazně delší vzdálenost než ve skupinách s 30 až 40 prasaty, kde délka cesty ke krmení představuje asi pět metrů.
Všichni chovatelé jsou však zajedno v tom, že delší cesty nemají žádný rozhodující vliv na příjem krmiva. Praktikové každopádně doporučují dodržovat pokud možno krátké cesty. Ideální je přibližně čtvercová stavba kotce s boxem umístěným uprostřed podélné strany. V žádném případě by selekční box neměl být v rohu výkrmového kotce, protože cesta je tak delší. Prasata by pak musela chodit napříč kotcem, aby se dostala do selekce, přitom celková aktivita v oblasti boxu by se koncentrovala do jednoho rohu.
S aktivací začít brzy
Původní doporučení počítala s aktivováním selekčních boxů při hmotnosti prasat kolem 90 kg. Až do této doby jsou přístroje zpravidla nastaveny na „průchod“, to značí, že jsou všechny branky otevřeny. Zvířata mohou nerušeně procházet zařízením a při tom si na ně zvyknout.
Podle výpovědí dotázaných chovatelů není relativně pozdní aktivace praktická. Jejich systémy jsou oživovány již při živé hmotnosti prasat kolem 60 kg, při počátečním naskladnění kotce dokonce už při hmotnosti 40 kg. Zvířata se pak naučí zacházet s technikou dříve a příjem krmiva klesá s menší intenzitou než při převedení v pozdější časové období. Nicméně je třeba po dobu dvou dnů počítat s nižším příjmem krmiva o 20 %. Kromě toho lze při dřívější aktivaci branek pozorovat, že se návaly před boxem vytratí rychleji, než při aktivaci vrátek při hmotnosti 90 kg.
Větší počet prodejních termínů
Na otázku, zda budou jednotlivá zvířata dokrmována, odpovědělo 24 chovatelů „ano“, pouze osm chovatelů „ne“. Záleží na tom, zda jde u dotazovaných podniků o výkrm v úplně uzavřeném turnusu. Zpravidla se posledních 15 % zvířat jednoho turnusu dokrmuje v jiném oddělení. U všech zemědělců se zvýšil počet prodejních termínů každé skupiny.
Všech 32 chovatelů nejprve kotce přeskladní. Sedmnáct z nich potom vytřídí lehká prasata, což má pádné důvody. Výměna zkušeností ukázala, že tato zvířata mají spíše systémové problémy a lépe se osvědčí v menších skupinách.
Nikoliv horší užitkovost
Výpovědi týkající se užitkovosti a výnosů jatek se často opírají pouze o odhady. Jen málo chovatelů zná čísla s ohledem na denní přírůstky, zhodnocení krmiva atd. Většina z nich nevidí žádné zásadní rozdíly v denních přírůstcích a ve ztrátách v porovnání s kotci s 30 až 40 zvířaty. Mnozí chovatelé, kteří mají současně naskladněná prasata ve velkých i malých skupinách, vyskladňují oddělení téměř ve stejné době. I podíl zmasilosti byl stejný.
Lepší výsledky zaznamenali čtyři chovatelé. Podle výpovědí zúčastněných byla každopádně nižší diference třídění u prasat. Zde odpovídá 27 chovatelů „ano“ a pouze jeden „ne“. Tři chovatelé nemohli zjistit žádné rozdíly.
Důležitý původ selat
K velké shodě došlo v otázce původu selat. Podle 24 chovatelů prasat ustájených ve velkých skupinách se selekcí má rozhodující vliv na výsledky výkrmu. Pouze při stejném původu selat lze předem optimalizovat nastavení selekčních boxů a dále zlepšovat výsledky. Jako mimořádnou pomoc oceňují chovatelé denní podchycení údajů o výkrmu. Vývoj hmotnosti lze díky těmto údajům denně sledovat. Dobytčí váhou v podlaze, příp. kamerou nad prasaty jsou zjištěny reálné údaje a ne pouze teoreticky vypočítané počítačem.
Protože počet průchodů boxem lze technikou velmi dobře sledovat, mohou být kromě toho dříve rozeznána onemocnění. Pokud průchody od tří do čtyř na zvíře velmi silně klesají, zjistí se zpravidla nástup nemoci.
Klíčové informace
Praktické zkušenosti se selekčními boxy:
■Kontrola zvířat je i přes velký počet prasat bezproblémová.
■Zvířata nejsou vzájemně agresivnější než u výkrmu ve skupinách o 30 až 40 zvířatech.
■Prasata si rozdělí kotec na počátku výkrmu a toto rozdělení zůstává až do vyskladnění.
■Selekční box by měl být nastaven „na ostro“ co nejdříve a neměl by zcela zabraňovat v návratu k přístupu krmiva.
■Pokud se prasata vytřídí za několik týdnů po naskladnění, lehká zvířata se zpravidla přeskladní.
■Mnozí chovatelé nevidí zásadní rozdíly v denních přírůstcích a ve ztrátách v porovnání s kotci s 30 až 40 zvířaty.
