Seminář Chov drůbeže 2025

Na semináři Chov drůbeže 2025, který v hotelu Jezerka v Ústupkách zorganizovala Českomoravská drůbežářská unie, z. s., se hovořilo například o dotačních podporách, nákazové situaci v komerčních chovech drůbeže či o produkci emisí skleníkových plynů v chovech nosnic a u brojlerových kuřat.

V dopolední části semináře vystoupili zástupci Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy a České zemědělské univerzity v Praze.

Dotace pro sektor chovu drůbeže

Dopolední program odstartoval vrchní ředitel Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství Petr Jílek, který se ve své přednášce věnoval národním dotačním podporám pro drůbež. Uvedl, že za období 2021 až 2024 bylo chovatelům drůbeže vyplaceno 3,85 miliardy korun. V rámci kompenzací za ztráty spojené s nebezpečnými nákazami bylo v roce 2023 chovatelům drůbeže vyplaceno 268 milionů korun, přičemž velká část z těchto finančních prostředků připadla na historicky největší ohnisko ptačí chřipky v Plzeňském kraji, kde se na začátku roku 2023 muselo utratit asi 750 tisíc nosnic. V další části přednášky se ředitel Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání věnoval novele Veterinárního zákona a poslední část své přednášky zakončil revizí animal welfare legislativy EU s tím, že v rámci pracovních skupin začalo projednávání návrhu nařízení o ochraně zvířat během přepravy.

Za Odbor řídicího orgánu rozvoje venkova vystoupila Anna Polišenská, která seznámila účastníky semináře s dotacemi z prostředků evropské unie pro sektor chovu drůbeže a dále se Strategickým plánem společné zemědělské politiky za období 2023 až 2027. V rámci strategického plánu SZP 2023-2027 informovala o termínech jednotlivých intervencí, v nichž mohou chovatelé drůbeže žádat o podpory. Současně seznámila posluchače s předběžně plánovanými obecnými a specifickými preferenčními kritérii pro záměr e) a i) v 6. kole v intervenci 37.33. Dále shrnula stav administrace 1. a 4. kola příjmu žádostí, kdy se úspěšnost u záměru e) Drůbež v obou kolech pohybovala lehce nad dvaceti procentními body a u záměru i) Welfare drůbeže atakovala 100% úspěšnost žadatelů.*

Nákazová situace v chovech drůbeže

Nákazovou situaci v České republice a v Evropě za Státní veterinární správu detailněji probral

referent Oddělení pro řešení krizových situací MVDr. Luděk Závada, který zahájil svou prezentaci informací ohledně počtu ohnisek ptačí chřipky. Za rok 2024 bylo v České republice potvrzeno deset ohnisek vysoce patogenní aviární influenzy (HPAI) subtypu H5N1 v komerčních chovech drůbeže, a to v rodičovských chovech kura domácího, v odchovně kuřic, ve výkrmu kachen, hus a krůt a v chovech nosnic a pernaté zvěře. Naproti tomu v malochovech bylo loni potvrzeno 43 ohnisek. V roce 2024 bylo v potvrzených ohniscích utraceno celkem téměř 260 tisíc ptáků a zlikvidováno více než 200 tisíc násadových a konzumních vajec. Za rok 2024 bylo poslední ohnisko ptačí chřipky hlášeno 15. listopadu. Od začátku letošního roku lze sledovat značný nárůst případů ptačí chřipky lokalizovaných ve většině Evropy. Ke 30. 4. 2025 bylo v Česku potvrzeno deset ohnisek v malochovech. U tématu Národní program tlumení salmonel konstatoval, že i přes splnění cíle prevalence u všech kategorií drůbeže byly v roce 2024 celkové výsledky horší než v roce 2023.

Emise skleníkových plynů v drůbežářském sektoru

Profesorka Eva Tůmová z České zemědělské univerzity v Praze se ve své přednášce nazvané Jak je možné ovlivnit emise skleníkových plynů chovu slepic nosného typu zaměřila na produkci skleníkových plynů od nosnic. Z hlavních opatření snižující emise skleníkových plynů jmenovala ustájení nosnic, využívanou genetiku a konečně výživu, kterou lze snížit produkce emisí až o 10 až 50 % (například změnou obsahu dusíkatých látek a vlákniny, či přídavkem doplňků na snížení emisí do krmiva).

Docentka Darina Chodová z České zemědělské univerzity v Praze navázala emisemi skleníkových plynů ve výkrmu drůbeže. Na úvod konstatovala, že zemědělství a lesnictví v České republice vyprodukuje asi 7 % celkových emisí s tím, že jejich hlavním zdrojem je metan, který vzniká trávením hospodářských zvířat a tvoří 44 % emisí vyprodukovaných v zemědělství. Emise živočišné výroby v EU tvoří asi 9 až 12 % celkových emisí živočišné výroby na světě, přičemž na drůbež vychází podíl na úrovni jednoho procenta. Mezi zdroje emisí u drůbeže patří: střevní fermentace – nízká v porovnání s ostatními zvířaty; výroba krmiv – pěstování obilnin, sóji, transport surovin; nakládání s hnojem – skladování, aplikace; spotřeba energie – vytápění, klimatizace hal (nepřímé emise), mezinárodní obchod, porážka, produkce krmiv, líhnutí a jako největší zdroj emisí patří hnůj. Mezi hlavní faktory ovlivňující emise u výkrmu drůbeže patří systém ustájení, hustota usazení, kvalita podestýlky, vlhkost, teplota, vlhkost, ventilace, výživa, zdravotní stav, technologie napájení a věk drůbeže.*

Více se dočtete v článku předsedkyně ČMDU, z. s., Ing. Gabriely Dlouhé, Ph.D., který najdete v červencovém čísle časopisu Náš chov.