Seminář „Prasečí mýty a pověsti“

Společnost Tekro, nedávno zorganizovala velký seminář s účastí českých ale i zahraničních přednášejících. Důležitou součástí bylo setkání chovatelů prasat z různých forem podniků a různých částí Česka, kteří mohli spolu vést diskuze o aktuálních problémech. Vysoká účast posluchačů – přes 120 – byla tak odměnou pořadatelům a důkazem o kvalitním obsahu.   

Dánsko dlouhodobě platí za světového lídra v produkci vepřového masa, a to nejen díky své technologické vyspělosti, ale především díky neustálému tlaku na efektivitu a inovace. O aktuální situaci v dánských chovech, ambiciózních šlechtitelských cílech a nových přístupech k welfare zvířat hovořil na první přednášce semináře MVDr. Hans Bundgaard. Zastupuje veterinární společnost Porcus, která je největší svého druhu v Evropě, poskytuje poradenství pro 42 % dánských farem, což dává jeho poznatkům značnou váhu.

Nové trendy v dánské produkci prasat

Dánský sektor prasat prošel v posledních desetiletích výraznou konsolidací. Zatímco v roce 1980 v zemi hospodařilo 69 000 chovatelů, v roce 2024 se jejich počet snížil na 1 949. Přes tento pokles počtu farem produkce vzrostla z 13,2 milionu na 30,9 milionu prasat ročně. Dánsko je výrazně exportně orientované – na zahraniční trhy směřuje 90 % produkce, přičemž významnou část (16,6 milionu kusů) tvoří vývoz živých zvířat, zejména selat.

Produktivita dánských prasnic je ohromující. Národní průměr v roce 2024 dosáhl 35,6 odstavených selat na prasnici za rok, přičemž nejlepších 25 % chovů odstavuje dokonce 38,7 selat. Přednášející doplnil údaj z nejlepší dánské farmy, která dosahuje hranice 43,6 odstavených selat.

Nové šlechtitelské cíle: Odolnost vítězí

Šlechtitelský program DanBred pro rok 2025 přinesl podle Bundgaarda zásadní posun v prioritách. I když produktivita (denní přírůstek, konverze krmiva, jatečná výtěžnost) zůstává důležitá, hlavní důraz je nyní kladen na odolnost a životaschopnost. U mateřských linií (landrase & yorkshire) tvoří odolnost, zahrnující přežívání selat i prasnic a exteriér, plných 66 % šlechtitelského cíle. Tento trend reaguje na vysokou mortalitu prasnic, která v dánském průměru činí 16,5 % a přednášející ji označil za významný problém. Šlechtění se proto zaměřuje na silná a odolná prasata s cílem snížit riziko brakace a zvýšit mléčnost prasnic, aby byly schopny samy odchovat vyšší počet selat. MVDr. Bundgaard také ukázal, nový postup, jak připravit prasničky v ideální kondici pro zlepšení jejich dlouhověkosti.

Přechod na volné ustájení

Aktuálním tématem je přechod na volné ustájení v porodnách, které bude v Dánsku pro nové farmy povinné již nyní a pro stávající od roku 2040. Aktuálně je takto ustájeno 5 % prasnic. Jak Hans Bundgaard prezentoval, při správném managementu je produktivita ve volném ustájení srovnatelná s fixací a úhyny selat před odstavem se nezvyšují.

V oblasti zdraví selat přednesl MVDr. Bundgaard zajímavé výsledky projektu zaměřeného na aplikaci železa. Nový postup při aplikaci železa vede ke zvýšení hladiny hemoglobinu a ve výsledku znamená nárůst porážkové hmotnosti o 3,5 kg na prase. To je způsobeno lepším denním přírůstkem jak v dochovu, tak ve výkrmu.

Drahá vítězství v prasečím světě

Ve své přednášce upozornil MVDr. Josef Vinduška (ZOD Žichlínek) na rozdílné priority lidí na různých personálních úrovních českých farem. Ošetřovatel chce vše nejlepší pro zvíře nebo co nejméně práce, a hlavně žádné novinky a změny. Zootechniky zajímá počet odstavených selat na prasnici, procento březosti a přírůstek. Přitom jsou pod velkou administrativní zátěží a v neustálých problémech s personálem. Ředitele a majitel pak zajímá zejména ekonomika, konverze, odstav selat za rok a přírůstek. Anonymním porovnáním několika skutečných podniků doktor Vinduška dokumentoval, jak se tradiční hodnotící parametry liší od celkové produkce farmy.  Ta je podle něho nejdůležitějším kritériem pro hodnocení farmy a pro zlepšení jejích ekonomických výsledků. Na příkladu vlastní farmy také ukázal několik tipů, jak se jim podařilo zvýšit téměř o 90 % počet selat vyprodukovaných na farmě. Na závěr připomněl výrazné zlepšení výsledků užitkovosti prasat v ČR za posledních 17 let, změny v genetice prasat i ošetřovatelské péči.

Celý článek najdete v Našem chovu 5/2026.