Více než stovka zemědělců využila první slunečný den letos v březnu k sebevzdělávání. V silážní jámě zemědělského podniku v Krásné Hoře nad Vltavou bylo živo. MVDr. Ing. Jan Dvořáček tam hodnotil kvalitu objemných krmiv. Praktickému hodnocení předcházel odborný seminář, jehož ústředním tématem byla objemná krmiva a zásady jejich úspěšné výroby.
Nejčastějším prohřeškem při výrobě fermentovaných krmiv, zvláště z travních porostů a jetelovin (ale i z kukuřice), je sklizeň píce v nevhodném termínu či stadiu vývoje. Pozdní sklizeň znamená vysokou koncentraci vlákniny a pokles výživné hodnoty i stravitelnosti. Zpoždění sklizně o týden se projeví ve zvýšení spotřeby obilních šrotů o 1,5 kg na dojnici a den. Kvalitní siláž či senáž je relativně levný zdroj bílkovin. Pokud v ní není dostatek dusíkatých látek, musí se v krmné dávce doplňovat například sójou, a to se prodražuje.
Vhodný kondicionér šetří živiny
Zavadání musí být co nejkratší, neboť výrazně ovlivňuje ztráty živin a tím kvalitu senáže. V průběhu zavadání píce probíhá velmi intenzivně rozklad bílkovin a rychle se množí nežádoucí mikroorganismy, které spotřebovávají volné cukry. Doba zavadání je ovlivněna použitím vhodných kondicionérů. Prstový kondicionér (nákres A) je vynikající na trávy, ale na vojtěšku se nehodí. Strhává všechny lístky, a když jej povolíme, doba zavadání se prodlouží, což je nežádoucí.
Na jeteloviny je vhodnější kondicionér zachycený na nákresu B, který namačká stonky a zachovává lístky.
Mykotoxiny se ukládají v loji
Doslova v přednáškovém koncertu MVDr. Ing. Jana Dvořáčka z S. O. S. Skalice nad Svitavou byli přítomní upozorněni na velkou nebezpečnost zkrmování mykotoxinů v silážích. „Ruku na srdce vážení zootechnici, kdo nemusel nikdy krmit nekvalitní, trochu zaplísněnou siláží,“ zeptal se. „Pro krávy je to nekvalitní, tak to aspoň dáme jalovicím“, předložil úvahy řady ošetřovatelů.
To je ale podle MVDr. Dvořáčka nešťastné řešení. Na jalovicích se zpočátku nic neprojeví. Mykotoxiny se ale ukládají v jejich loji. První laktace může být ještě v pořádku. Otrava mykotoxiny se projeví po dalším otelení, když kráva začne hubnout, protože spotřebovává hodně energie na produkci a nestačí ji doplňovat v krmivu. Tukové zásoby zvířete se rozpouští a toxiny uvolňují, k tomu se přidají ketózy a acidózy a zvíře totálně zkolabuje. Takovou dojnici můžeme odepsat na několik dalších laktací, to znamená prakticky úplně, vyložil.
Stanovení celkové inhibiční aktivity
V životním prostředí podle Dvořáčka stále přibývají nové druhy plísní. Spory ze vzduchu kontaminují siláže a senáže. V analytické praxi se běžně stanoví osm druhů mykotoxinů.
Účinnější metodou je stanovení všech inhibičních látek v daném vzorku. Výluh ze siláže, který obsahuje mykotoxiny (inhibiční látky), potlačuje růst bakterií. Podle rozsahu odumřelého místa se stanoví množství inhibiční látek v krmivu. Metoda tedy zachytí i méně známé nebo zcela neprobádané spektrum mykotoxinů.
Viditelný projev intoxikace je krev v mléce, protože mykotoxiny mění krevní srážlivost. Estrogenní působení toxinů plísní, hlavně fuzárií, má negativní vliv na reprodukci. Pod vlivem fytoestrogenů se říje falešně prodlužuje a pak je těžké odhadnout vhodný termín inseminace. Fuzariotoxiny způsobují zmetání a tvorbu cyst.
Host z Francie
Zea Sedmihorky se stává distributorem silážních konzervantů kanadské firmy Lallemand. Tu představil francouzský host Dr. Julien Sindou z Toulouise, kde má firma dceřinou společnost. Její hlavní zaměření je výroba pekařských kvasinek a kvasinek pro lihovarnický průmysl. Dalším artiklem jsou farmaceutické látky pro humánní použití a v neposlední řadě silážní inokulanty. Novinkou je Lalsil Dry, který obsahuje Lactobacillus buchneri a hodí se na bílkovinné senáže především jeteloviny s nízkým obsahem cukrů a vyšším obsahem sušiny.
Semináře, který uspořádala Zea Sedmihorky ve spolupráci s firmou Delacon a odbytovým družstvem Mlecoop, se zúčastnilo více než 120 zástupců zemědělských podniků a soukromníků. Pro řadu z nich byl opravdovým přínosem, zvláště když mohli na vlastní oči s odborníkem posuzovat kvalitu krmiv a ptát se na problémy silážování. Podle slov Ing. Stanislav Padrůňka, ředitele ZEA Sedmihorky, se budou tyto semináře pro značný úspěch konat i napřesrok
