Drůbeží maso získává na oblibě, a to nejenom v případě kuřecího, které je doporučováno i z hlediska dietetických vlastností, ale třeba i krůtího, husího či kachního. I když se většinou jedná o sezónní záležitost, může jít o velmi dobrý doplněk hlavní zemědělské produkce a příspěvek k efektivitě podnikání.
V ČR bylo podle Situační a výhledové zprávy Drůbež – Drůbeží maso a vejce v roce 2021 chováno zhruba 225 tis. krůt, 19 tis. hus a 455 tis. kachen (a přes 11 milionů kuřat na výkrm). Navzdory stoupající poptávce po drůbežím mase – jeho spotřeba (přes 25 kg na osobu a rok) se dlouhodobě udržuje na druhém místě za vepřovým (více než 40 kg na osobu a rok) – se oproti roku 2020 snížil počet kuřat na výkrm, i když pouze o 3 %. Avšak u dříve jmenovaných druhů byl pokles stavu mnohem výraznější – u krůt o 16,12 %, u hus o 13,6 % a u kachen o 23,9 %.
Produkce čerstvého krůtího masa pro sezónní prodej bývá v Irsku zajišťována výkrmem krocanů a krůt v menších hejnech, zatímco velkochovy mívají nasmlouvané dodávky na jatka v průběhu celého roku. Chov krůt představuje zajímavé doplnění portfolia produktů nejen malých farem, ale i větších zemědělských podniků, a způsob, jak zvýšit příjmy. Sezónní chov se většinou zaměřuje na dodávky pro období vánočních svátků, i když v České republice nemá pečený krocan na svátečním stole takovou tradici, jako třeba v anglosaských zemích.
Krocani a krůty mohou být chováni téměř v jakémkoliv typu hal, které jsou vhodné pro drůbež, samozřejmě s potřebnými úpravami, které zohledňují jejich velikost. Krůťata nakoupená ve věku 5–6 týdnů ještě nějakou dobu (přibližně do věku 9 týdnů) potřebují teplotu o něco vyšší (17–19 °C). Chov krocanů a krůt může být úspěšný i v systému tzv. volného chovu, jehož obliba mezi spotřebiteli stoupá. Nicméně tento systém vyžaduje bezpečný – tj. odpovídajícím způsobem oplocený – travnatý výběh pro pobyt přes den a uzavřená hala na noc.
Také chov hus může být výnosným (i když často vedlejším) způsobem podnikání. Tak jako u krůt lze využít vysoce sezónní poptávky, čímž se lze vyhnout nutnosti chovu v řízeném klimatu hal. Husy se obvykle líhnou od února do června. V České republice si asi jen málokdo dovede bez krásné husí pečínky představit svátek sv. Martina (11. listopadu) nebo sv. Štěpána (26. prosince). Husí maso je ve srovnání s jakýmkoli jiným drůbežím masem luxusní potravinou.
Jednodenní housata tradičních plemen nebo speciálních linií, které poskytují lepší výsledky z hlediska přírůstku hmotnosti a účinnosti konverze krmiva, lze zakoupit v licencované líhni. Jejich odchov je poměrně snadný, jakmile jsou zajištěny jejich základní potřeby. Pro první 2–4 týdny je nezbytné zajistit odchovnu se zdrojem tepla. Při naskladnění housat by měla být předehřátá na teplotu 35–38 °C, která se postupně snižuje. Do věku přibližně čtyř týdnů jsou housata na zdroji tepla závislá, protože nejsou schopná efektivně regulovat svoji tělesnou teplotu. Dokud je opeření nedokáže ochránit před chladným a vlhkým počasím, měla by být uzavřena v hale, protože v mokré trávě či při dešti mohou rychle prochladnout. Husy od čtyř týdnů věku přirozeně využívají pastevní porost a užívají si spásaní dobré trávy – příprava pastevního výběhu nepředstavuje žádné velké výzvy, stačí vhodnou plochu jednoduše ohradit a husy do ní vypustit. Pokud není k dispozici speciální krmná směs, může se housatům prvních šest týdnů dařit i s krmnou směsí pro odchov kuřat s přídavkem směsi pro výkrm v kombinaci s pastvou a dalším přídavkem obilovin v pozdější fázi růstu. Nicméně některé přísady v krmných směsích pro kuřata, zejména kokcidiostatika, nejsou pro husy vhodné a na to je třeba při jejich využití dát pozor.
I v České republice se v případě kachen jedná o vcelku specializovaný trh, který by měl být důkladně analyzován před tím, než člověk začne plánovat zařizování potřebných povolení nebo investuje do vybavení kachní farmy. V každém případě je potřeba mít přehled o nákladech, možnostech porážky a přípravy či některého ze způsobu zpracování. To vše ovlivňuje plánování potřebného zařízení a vybavení, potřeby pracovních sil a s tím související pořizovací a provozní náklady. A v neposlední řadě potřebu registrace či získání povolení od příslušných úřadů. Kachny v komerčních provozech bývají chovány v halách na roštových podlahách. Jednodenní kachňata jsou po dobu deseti až čtrnácti dnů pod tzv. umělou „kvočnou“ nebo ve speciálních inkubátorech, kde mají první den teplotu 32 °C. V následujících dvou týdnech je teplota postupně snižována až na 22 °C.
Kachny bývají opět většinou prodávány v celku, v úpravě na pečení, což znamená, že i kachní maso vstupuje do potravního řetězce člověka přímo a jako takové musí splňovat požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin. Hlavním rizikem u kachen je výskyt salmonely, a proto musí být pro každý chov navržen a realizován odpovídající plán kontroly a prevence.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2023.*
