Menu
e-shop
Společnost MIKROP Čebín koncem února uspořádala ve svém sídle odborný seminář na téma silážování a výživa dojnic. Hlavním tématem dne byla problematika siláží – od technologií sklizně přes procesy fermentace až po ekonomické dopady kvality krmiva. Odborníci zdůraznili, že siláž jako největší sklad energie v podniku vyžaduje precizní přístup, protože každá chyba v procesu konzervace se dříve či později projeví na užitkovosti zvířat a finančních výsledcích.
Bc. David Novotný ve své přednášce otevřel téma „Signály siláží“, kde upozornil, že dojnice reagují na změny v kvalitě krmiva často dříve než laboratorní výsledky. Siláž k personálu „mluví“ prostřednictvím teploty, zápachu a vzhledu. Například zahřívání siláže nebo směsi TMR signalizuje aktivitu kvasinek a problémy s aerobní stabilitou, což vede ke ztrátě energie ve formě tepla a CO₂.
Zápach může rovněž odhalit mnohé – hnilobný pach značí přítomnost klostridií a degradaci bílkovin, zatímco alkoholový či acetonový zápach ukazuje na nadměrnou aktivitu kvasinek. Vizuální kontrola by se měla zaměřit na plísně a změny barvy (hnědnutí), což jsou jasné známky aerobní nestability. „To, co vyhodíme, je jen špička ledovce,“ varoval Novotný s tím, že znehodnocené krmivo zásadně snižuje příjem sušiny (DMI) u dojnic. „Teplo nevzniká při zkrmování, příčinou je špatná fermentace,“
Kvalita siláže je jako řetěz – nejslabší článek rozhoduje
Seminář se detailně věnoval technologii sklizně a pak samotné fermentaci. Zatímco technologie (sklizeň v optimální sušině, rychlý transport, dusání) vytváří základní podmínky, o výsledné stabilitě a kvalitě rozhoduje řízená fermentace. Vzduch (kyslík) byl označen za nepřítele číslo jedna – pomalé plnění silážního žlabu nebo slabé dusání vytvářejí kapsy, které umožňují rozvoj nežádoucích aerobních procesů.
Mokrá siláž hnije, suchá se zahřívá
Snad každému, kdo vyráběl siláž, je již známo, že kritickým faktorem je obsah sušiny. Příliš mokrá hmota (nízká sušina) vede k odtoku šťáv, ztrátě cukrů a hnilobným procesům, zatímco příliš suchá hmota se špatně dusá, obsahuje zbytkový kyslík a má vysoké riziko zahřívání po otevření jámy nebo silážního vaku. Sušina kukuřice při sklizni by se měla pohybovat v rozmezí 32 až 34 %.
Pro eliminaci těchto rizik doporučil přednášející využívat moderní bariérové plachty, které zabraňují průniku vzduchu.
Inokulanty a enzymy: Investice do stability
V bloku věnovaném inokulantům byl vysvětlen rozdíl mezi homofermentativními a heterofermentativními bakteriemi. Levná řešení na bázi homofermentativních bakterií sice zajistí rychlý pokles pH, ale často selhávají po otevření siláže. Heterofermentativní bakterie produkují kyselinu octovou, která má silný antimikrobiální účinek a účinně kontroluje růst kvasinek a plísní, čímž zajišťuje aerobní stabilitu.
Při sklizni pícnin s vysokým obsahem vlákniny nebo nízkým obsahem cukrů hrají klíčovou roli enzymy. Ty uvolňují jednoduché cukry pro bakterie mléčného kvašení a prokazatelně zvyšují stravitelnost vlákniny (NDFd). Praktické pokusy s vojtěškotrávou ošetřenou inokulantem MAGNIVA Platinum 3 s enzymy ukázaly zvýšení příjmu sušiny o 0,9 kg a produkce mléka o 2,0 kg na kus a den.
Celý článek najdete v Našem chovu 4/2026.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Děkuji za sdílení tohoto článku! Je opravdu zajímavé dozvědět se, jak jazyk siláže ovlivňuje zdraví zvířat. Moje zkušenost ukazuje, že věnování pozornosti kvalitě a znakům siláže může výrazně zlepšit produktivitu hospodářských zvířat. Doufám, že budete i nadále zkoumat další zajímavá témata! geometry lite 2