Odhaduje se, že až 70 % z vnějších vlivů působících na zvířata připadá na výživu. V minulosti byla výživa zaměřena na snahu chovatelů podávat hospodářským zvířatům takové diety, které by vedly k maximální produkci. V současné době se již systémy výživy zaměřují nejen na kvantifikaci produkce animálních surovin, ale stále více je pozornost věnována kvalitě produktů z pohledu výroby zdravotně nezávadných a bezpečných potravin. Pícniny a siláže mohou kontaminovat antinutriční látky.
Za rizikové anorganické kontaminanty s globálním významem lze považovat především olovo (Pb), kadmium (Cd) a rtuť (Hg). Obecně lze uvést, že tyto prvky působí negativně na reprodukční soustavu (destrukce tkání varlat, poškozují epitel pohlavních orgánů, způsobují pokles koncentrace spermií u samců a neplodnost u samic), dále mají toxický účinek na centrální nervovou soustavu, ledviny, játra, pankreas a imunitní systém. U těchto prvků byly prokázány i kancerogenní a teratogenní účinky. U kadmia byla potvrzena i estrogenní aktivita. K nejzávažnějším organickým patří polychlorované bifenyly (PCB), dioxiny (vznikají jako vedlejší produkty), ftaláty a kontaminanty pesticidů, především ze skupiny chlorovaných uhlovodíků. U většiny z nich byly prokázány společné toxické vlastnosti, především v tom, že poškozují imunitní systém (atrofie lymfoidní tkáně, zejména thymu a sleziny - snížená produkce protilátek a leukopenie způsobená sníženou hladinou lymfocytů), poškozují hormonální systém (schopnost imitovat přírodní hormony, zejména steroidní), poškozují nervový systém, vyvolávají dysfunkce jater, poruchy reprodukce (snížená motilita a fertilita spermií, atrofie varlat). U řady z těchto kontaminantů jsou uváděny kancerogenní účinky (nádory jater, žlučových cest, žaludku, trávicího traktu), mutagenní účinky (poškozují DNA) a teratogenní účinky. Z hlediska ohrožení člověka představují riziko v tom, že jsou vylučovány do mléka.
Klostridie způsobují chronické onemocnění u hospodářských zvířat.
Listerie patří v životním prostředí (odpadní voda, půda, výkaly zvířat, rostlinná krmiva apod.) k běžně se vyskytujícím nesporulujícím grampozitivním bakteriím. Jde o patogeny zvířat přenosné na člověka. K nejvýznamnějším patří L. monocytogenes, L. innocua, L. ivanovii a L. seeligeri. Zdrojem listerií pro hospodářská zvířata jsou především nekvalitní oxidované siláže s vyšším pH.
Houby (plísně) a jejich produkty představují jeden z nejvýznamnějších problémů, především u konzervovaných krmiv. Jednou z nejvýznamnějších skupin antinutričních látek, které vznikají v krmivech, jsou produkty plísní tzv. mykotoxiny. V současné době je kontaminace krmivářských komodit toxikogenními houbami a mykotoxiny považována za jeden z nejdůležitějších negativních faktorů v produkci kulturních plodin a kvality krmiv pro výživu zvířat. Mykotoxiny představují vysoce stabilní toxické nízkomolekulární látky.
Biogenní aminy jsou nízkomolekulární bazické dusíkaté látky, které vznikají metabolickými přeměnami aminokyselin. Lze je považovat za indikátory stupně kažení krmiv. Jejich tvorbu ovlivňuje přítomnost aminokyselin, vhodné podmínky (dostatek cukrů – optimálně 0,5 - 2,0 % glukózy, teplota 20 ◦C, pH 4,0 - 5,5) a mikroorganismy s dekarboxylázovou aktivitou (Lactobacillus, Streptococcus, Bacillus, Propionibacterium, Pediococcus, Pseudomonas, Micrococcus a řada mikroorganismů ze skupiny Enterobacteriacea).
prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc., FVHE VETUNI Brno
Podrobněji v časopisu Krmivářství 3/2022.
