Cukrovarské řízky představují významné krmivo jak z hlediska výživné hodnoty, tak zejména pro své vynikající dietetické účinky. Lisované cukrovarské řízky jsou sacharidovým krmivem a jsou doplňkovým krmivem ve směsných krmných dávkách pro skot, dojnice zejména. Mohou částečně nahradit i kukuřičnou siláž. Článek se zabývá silážováním a také kvalitou cukrovarských řízků.
Je zřejmé, že cukrovarské řízky a z nich připravené siláže zaujímají vzhledem nejen k vysoké nutriční hodnotě, ale zejména s přihlédnutím k jejich specifickým a dietetickým účinkům své významné místo v krmných dávkách dojnic. Lze konstatovat, že cukrovarské řízky:
mají koncentraci živin, zejména obsah hrubého proteinu srovnatelný nebo podobný s krmným ječmenem
vyznačují se poměrně vysokou koncentrací netto energie (vyšší než 6,2 MJ NEL/kg sušiny)
· mají vyšší obsah hrubé vlákniny v rozmezí 180–260 g/kg sušiny, ale její lignifikace je oproti pícninám výrazně nižší a je proto i lépe stravitelná.
Průměrné chemické složení řízkové siláže uložené v PE vaku je uvedeno v tabulce 1. Z uvedených výsledků je zřejmé, že cukrovarské řízky jsou vhodným doplňkovým sacharidovým krmivem s příznivým živinovým obsahem. Hrubé dusíkaté látky jsou tvořeny hlavně bílkovinami, neboť nebílkovinné amidické látky byly zpravidla vyextrahovány již při vlastní difúzi řízků. Relativně vyšší obsah hrubých dusíkatých látek v 1 kg sušiny řízků je způsoben koagulací přirozených rozpustných dusíkatých látek při extrakci sacharózy při vyšší teplotě. S ohledem k technologii zpracování cukrovky je třeba poznamenat, že lisované řízky při obsahu sušiny 22–25 % mohou obsahovat zpravidla 0,2–0,8 % sacharidů, což je asi desetina z celkového obsahu sacharidů u obtížně silážovatelných pícnin. Proto i průběh mléčného kvašení u lisovaných cukrovarských řízků s vyšším obsahem sušiny je pomalejší než u řízků nelisovaných, tedy s nižším obsahem sušiny. U siláží nelisovaných řízků (s nižším obsahem sušiny) byl vždy zaznamenáván bouřlivý heterofermentativní průběh kvašení s vyšší tvorbou těkavých mastných kyselin (TMK), zejména octové a máselné, který byl spojen s rozkladem hemicelulózy a pektinů.
prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
Ing. Bc. Michal Kuděla,
MVDr. Ing. Jan Dvořáček,*
prof. dr.hab. Inž. Katarzyna Szwedziak,**
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček
Mendelova univerzita v Brně;
*S.O.S. Skalice nad Svitavou, s. r. o.;
**Uniwersytet przyrodniczy we Wrocławiu
Foto archiv autorů
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Celý článek kolektivu autorů najdete v Krmivářství 2/2023.
