Společnost VVS Verměřovice vždy začátkem roku pořádá cyklus seminářů zaměřených na silážování, ani letos tomu nebylo jinak. Semináře se konaly v pěti tradičních oblastech České republiky. Podle zájmu bylo vidět, že téma výroby a zkrmování kvalitních objemných krmiv, ale i předcházení mastitid je opravdu nekončící příběh. Hlavními řečníky byl Ing. Jiří Burdych (VVS), Ing. Václav Brynda ml. (VVS), Ing. Eduard Hanina (Limagrain) a MVDr. Josef Prášek, PhD., veterinární lékař specializující se na antimastitidní program.
Ing. Jiří Burdych tradičně přivítal posluchače trochou ekonomiky mléčného sektoru. Přinesl poměrně pozitivní zprávy o farmářských cenách mléka, ačkoli v jednotlivých regionech ČR se někdy výrazně liší. Podle vývoje v některých státech Evropy je v ČR prostor pro navyšování stavů mléčného skotu.
Václav Brynda mladší poukázal v úvodu na fakt, že silážování má dlouhou historii sahající až 3000 let do minulosti, přičemž významný průlom přišel s Artturim Virtanenem, který za své výzkumy získal Nobelovu cenu. Metoda patentovaná v roce 1932 byla v podstatě druhem siláže, která zlepšila skladování zelené píce. Proces zahrnoval přidání zředěných anorganických kyselin. Zvýšená kyselost zastavila škodlivou fermentaci a neměla nepříznivý vliv na nutriční hodnotu krmiva nebo zvířat, kterým je krmeno. V roce 1945 obdržel Virtanen Nobelovu cenu za chemii „za svůj výzkum a vynálezy v zemědělské a výživové chemii“.
V hlavní roli bakterie a enzymy
Dnes již dobře víme, že hlavní roli v procesu silážování hrají bakterie mléčného kvašení, které přeměňují rozpustné sacharidy na oxid uhličitý a kyselinu mléčnou. Václav Brynda zmínil, že v procesu jsou klíčové dva typy bakterií – Pediococcus jako starter (fungující při vyšším pH) a Lactobacillus jako finišer (působící v nízkém pH).
Podle jeho prezentace má v procesu silážování dvě důležité role bakterie Acidipropionibacterium acidipropionici. Jednak produkuje kyselinu propionovou a octovou – specificky pomalu přeměňuje část kyseliny mléčné, která vznikla během počáteční fermentace, na kombinaci kyseliny propionové a octové. Druhá její vlastnost je, že nemění pH siláže, to znamená, že nemá vliv na počáteční fermentaci, což je důležité pro zachování stability procesu. Tato bakterie je také součástí nového produktu Formasil Maize Propio. Ten obsahuje kombinaci bakteriálních kmenů pro optimální fermentaci.
Enzymy v siláži působí jako katalyzátory, které přetvářejí složité řetězce cukrů na jednoduché sacharidy, čímž zlepšují stravitelnost a chutnost krmiva. Václav Brynda ml. také zmínil rozdíl mezi xylanázou (štěpící vlákninu) a amylázou (štěpící škrob) jako důležitými enzymy v procesu.
Celý článek najdete v Našem chovu 3/2025.
