Ačkoliv v České republice převládá intenzivní chov dojeného skotu bez přístupu na pastvinu, v některých chovech mléčného červenostrakatého skotu je praktikován pastevní chov dojnic, a dokonce existují i chovatelé, kteří se zaměřují na pastevní chov holštýnského skotu. Pastevní chov dojeného skotu na správně udržované pastvině, při odpovídající koncentraci zvířat a zoohygieně má mnoho výhod a umožňuje zvířatům realizovat široký repertoár chování. V současnosti se začínají rozvíjet i další trendy, jako například silvopastevní chov.
Agrolesnictví je forma využití půdy charakteristická kombinací pěstování dřevin, střídavě travního porostu (a tedy i píce) a zemědělské plodiny a současným chovem hospodářských zvířat v rámci jednoho pozemku. Jednou z forem agrolesnictví je silvopastevní způsob hospodaření, který zavádí využití pestrých pastevních směsí ve spolukultuře s liniovými výsadbami, alejemi, větrolamy, ochrannými pásy nebo nepravidelně či ve skupinách vysazenými stromy v propojení s intenzivním managementem a využitím střídavé pastvy Tyto systémy mohou mít kromě pastevních možností širší přesah ve smyslu pozitivního efektu na životní prostředí.
Integrace silvopastevních systémů významně zvyšuje pohodu telat a zlepšuje jejich produkční . Kombinace stromů s pastvou zlepšuje mikroklima (snižuje teplotu okolní půdy i vzduchu v teplých dnech a zvyšuje vzdušnou vlhkost) a poskytuje zvířatům úkryt před nepřízní počasí. Díky ploše pastviny mají zvířata dostatek prostoru pro pohyb. Přirozeně měkké podloží pastviny umožňuje lepší nácvik chůze, důsledkem čehož je dobrý stav končetin i paznehtů, fyziologický kosterně-svalový růst, ale i správný psychomotorický vývoj .U starších, pastevně chovaných kategorií, je díky většímu prostoru a stabilnímu sociálnímu prostředí pozorováno méně agresivního chování, a snižuje se tak riziko vzniku sociálního stresu. Kombinace silvopastevních systémů chovu dojeného skotu proto může výrazně zlepšit jeho welfare.
První výzva může nastat při transformaci intenzivní mléčné farmy v silvopastevní chov dojeného skotu. Jedná se o komplexní proces, a proto je na takový systém chovu třeba dobře přichystat jak pozemek, tak zvířata. Plánovaný druh vysévaných travin a vysazovaných stromů a jejich tvarů by se měl odvíjet od typu půdy, rázu krajiny i zamýšlených chovaných zvířat, u nichž je nutné zvážit nejen plemeno, ale také kategorii zvířat vhodnou k započetí chovu na pastvě. V návaznosti navykání trávicího traktu na příjem čerstvé zelené píce mohou mít zvířata řídkou stolici až průjem. Tyto obtíže by však měly přibližně během měsíce vymizet. Dále je nezbytné počítat s tím, že i přesto, že pastevní odchov mladého skotu poskytuje mnohé výhody, dostupnost potravy i její kvalita během roku je značně kolísavá. Je tedy potřeba zajistit případný příkrm. Dalším úkolem, vyžadujícím zvýšenou pozornost, je pečlivé nastavení managementu pastvy, aby nedocházelo k poškození půdní struktury a vzniku bahnitých ploch, ale také k zajištění vždy dostatečného množství objemného krmiva pro všechna zvířata pomocí rotace pastvy.Nutno ještě dodat, že v silvopastevních systémech převládá sezónní telení, které vychází na zimu/časné jaro. K opatření a zabezpečení regenerace pastvy se pojí ještě i dočasná ochrana nově vysazených stromů, ať již individuální či v celém pásu (například elektrickým ohradníkem). Přestože vzrostlé stromy se stádem zvířat žijí celkem v symbióze, nadměrný zájem zvířat o rostoucí dřeviny je spíše ke škodě než užitku.
V České republice však pro založení silvopastevního systému existuje od roku 2023 investiční dotační opatření na založení tohoto systému, následované ještě pětiletou podporou pro jeho údržbu. Nutno dodat, že se v poslední době zvyšuje zájem spotřebitelů o produkty vyrobené lokálně a v prostředí co nejpodobnějšímu tomu přirozenému.
Ing. Barbora Valníčková, Ph.D., Ing. Zuzana Vyskočilová, Ing. Radka Šárová,Ph.D., Ing. Radim Kotrba, Ph.D., 1VUŽV, v. v. i. Oddělení etologie, ČZU v Praze, Fakulta tropického zemědělství, Katedra chovu zvířat a potravinářství v tropech
Podrobněji v NCH 3/2025.*
